Letošní ročník Minutemana byl v režii Hanze a Malamuta. Ta kombinace dávala jistý prostor pro překvapení a jak jsme se všichni přesvědčili, bylo ho využito. Nutno také zmínit, že předpověď počasí, přesto, že se oteplilo, nebyla zrovna lichotivá. Aspoň já si teda ve dvacetistupňových mrazech moc nelibuji.

Jako textilní techniku ji využívali západní Slované, v Evropě prokazatelně existovala v Polsku, u nás na východní Moravě, dle archeologických vykopávek z 8.-10. století v Mikulčicích a na Slovensku.
Pletli se návleky na zápěstí (na Slovensku nazývané zapiastky - odtud zapjastková technika), rukavice, čepice, měkká a teplá obuv (po upletení se místo podrážky podšilo několika vrstvami sukna).

Letošní první sraz příznivců oživené historie se uskutečnil o víkendu 30. září - 2. října 2005 v Horním Vítkově u Chrastavy na staveništi repliky románského velmožského dvorce (Wothanburg). Jako hlavní téma srazu bylo zvoleno vojenství a vojenské tábory a ležení

Oficiální program srazu proběhl v sobotu odpoledne a nabídl přítomným zájemcům z řad aktivních účastníků i nekostýmovaných diváků četné zajímavé „odborné“ podněty.

Při pohledu na starořecké vázové malby, reliéfy či sochy, nám před očima vyvstávají obrazy dávných heroických bojů. Jejich hrdinové se střetávají často nazí, třímající jen své zbraně, jediným oděním bývá často přílba. Atletickou nahotu nelze sice v antickém Řecku pokládat za uměleckou licenci, ale i glorifikovaný hoplita byl pouhý voják. A jako takový nutně musel přizpůsobit svou výstroj podmínkám bojiště a přesunu vojsk. Jaké tedy bylo vybavení třeba lakedaimonského hoplity na vojenském tažení?

Nikoho tedy nepřekvapí, že podobnou potřebu měla a mají i indiánská etnika. Vedeni právě touto potřebou vytvářeli a mnohdy ještě vytvářejí indiánští umělci piktogramy, tedy obrázkové záznamy nejrůznějších dějů. Toto umění se velice specificky rozvinulo na planinách v 19. století. Právě zde nacházíme tzv.

Následující text je překladem studie Catalogue of Scandinavian mail. In: Tweedle, Dominic, The Anglian Helmet from 16-22 Coppergate, York Archaeological Trust, 1992.

Katalog skandinávských nálezů kroužkového pletiva

Sonia A. O'Connor

Hned v úvodu podotýkám, že to co tu budete číst jsou mé osobní názory, podložené postřehy z mnohaleté praxe pořádání rekonstrukcí historických bitev, psaní bitevních scénářů a jejich režie. Jde jednak o postřehy z pohledu historie a pak o postřehy čistě praktického rázu, které vám možná mohou usnadnit práci při rekonstrukci vaší historické bitvy. Ponechám úmyslně stranou jinak samozřejmě relevantní snahy o ztvárnění pohádkových motivů nebo fantasy a soustředím se vysloveně na rekonstrukce historických bitev.

V tomto článku se pokusím o soupis informací probraných v diskuzním fóru (Raný středověk/Štíty) a popis výrobního postupu při potahování korpusu mandlového štítu surovou kůží na základě mých osobních zkušeností a informací získaných v rámci této debaty. Článek se nezabývá výrobou samotného korpusu, který jsem získal už hotový, ani se nepokouší o rekonstrukci výrobního postupu prostřednictvím dobových technologií a nástrojů.

Nedávno jsem poněkud emotivně reagoval na článek J. Petřiny „Tři středověké hroty šípů“, neboť uvedené závěry zásadním způsobem kolidují s názorem, který jsem si vytvořil na základě dlouhodobého studia různých odborných podkladů na dané téma.

Cílem následující úvahy je zvýšení informovanosti zájemců o LH v oblasti, která je dosti opomíjená a také evidentně deformovaná. I na LH akcích se objevují střelné zbraně, které neodpovídají dané lokalitě ani období a myslím, že je v zájmu všech, toto postupně zlepšovat.

Jako teenager trávil Dick Myers čas mezi indiány Potowatomi a učil se ručnímu tkaní. Myers se účastní podniků v Bent´s Old Fort National Historic Site a Tubac Presidio. Tento jeho článek pojednává o výrobě a historii přikrývek od Rio Grande.

Mimořádným předmětem zájmu pro staré trappery, indiány, obchodníky, průzkumníky a všechny ostatní v pohraničí byly deky. Krom toho, že dobré teplé deky byly všemi vyhledávané, sloužily ještě mnoha dalším účelům. To platí až dodnes.