Protože je senoseč v plném proudu, nastal čas pro další raně středověkou výrobní činnost. Zajímavější o to, že v současném LH-OH prostředí není zcela rozšířená. Jedná se o zpracování slámy a trav.
Máte-li tedy chuť, můžete si dle tohoto článku zkusit vyrobit vlastní ošatku.

Tento článek jak už název napovídá volně navazuje na můj předchozí popis potahování štítu surovou kůží (pergamenem) a jeho podtitulem by klidně mohlo být "kudy cesta nevede". Jeho cílem je shrnout pár dalších postřehů a poznatků, které jsem během další práce s kůží a štítem získal a jak už naznačuje podtitul, pomoci vám vyvarovat se chyb, které jsem udělal já. Postupně se v malých kapitolách budeme věnovat potahování mandlového a kulatého štítu a v dalším samostatném článku barvení. V tomto díle navazuji na předchozí postupy a zkušenosti, takže pro popis materiálu a nástrojů se podívejte na předcházející článek.

Referát ze sborníku Materiály vojenské archeologie Altaje a přilehlých oblastí, Barnaul, 2002. Originál článku je k vidění v ruštině na adrese http://step-ta-voliy.narod.ru/panz1.htm.

Mohylník Balyk-Sook I se nachází v centrálním Altaji v údolí řeky Ursul. Kurgan 11 tohoto mohylníku obsahuje unikátní staroturecký pohřeb, obsahující kompletní lamelovou zbroj, byť dochovanou v nepříliš dobrém stavu. Pohřeb zahrnuje:

Při pátrání po původu a vzhledu lamelových zbrojí jsem se dostal i k velmi zajímavému nálezu kompletní lamelové zbroje z lokality Bek-Bike. Jedná se o jednu z mála kompletně zachovaných ranně středověkých lamelových zbrojí. Proto jsem navzdory geografické odlehlosti místa nálezu od naší střední Evropy přeložil tento článek, který je v originále publikován v ruštině na stránkách Tože Gorod na adrese http://tgorod.ru/index.php?topgroupid=2&groupid=7&subgroupid=5&contentid=36  Jeho anglická verze se dá najít na stránkách Red Kaganate na adrese http://www.geocities.com/kaganate/bekbeke.html.

Mince byla nejenom všeobecným ekvivalentem, ale i důležitým znakem suverenity a mincovní právo, tzv. regál, náleželo toliko panovníkovi, jako suverénovi.

Počátky české měny a mincování spadají do počátků vzniku českého státu, tedy asi do poloviny 10. st. První doloženou mincí byl denár, ražený za knížete Boleslava I., který navazoval na denárové období západní Evropy. Denáry Boleslava I. se ve své době rovnaly kvalitou cizím mincím, obíhajícím tehdejší Evropou.
 

Již za ranného středověku si vesničan, který nechtěl chodit po trní bosky a neměl čas a prostředky na ušití pořádných bot, vyráběl jednoduché krpce. Jelikož se jedná o obuv navýsost jednoduchou, levnou, na výrobu nenáročnou, přetrvaly až do novověku, kde se s nimi můžeme shledat na folklórních vyobrazeních zbojníků a jiných veselých postav.

Principem krpců je obalení nohy kůží, kterou po obvodu stáhneme řemínkem. Pro zajištění lepšího komfortu děláme malý šev na patě.

Výroba páru krpců trvá cca dvě hodiny. Připravte si následující materiál:

Zbytky lamelové zbroje byly nalezeny v roce 1877, 1934 a v letech 1998-2000 při vykopávkách v Birce, v místě nazývaném Garrison (Uppland, Adelsö psh, Björkö). V tomto článku jsou lamely analyzovány a srovnávány s podobnými nálezy ze Sibiře a střední Asie. Bylo identifikováno 8 různých typů lamel a byla odhadnuta jejich původní poloha v lamelové zbroji a byla nastíněna i možná podoba zbroje. Po prozkoumání podobných nálezů z Asie se ukázalo, že zbroj z Birky je pravděpodobně starotureckého původu. Nicméně definitivní závěr ohledně původu zbroje nebyl učiněn. Zbroj byla předběžně datována do let 900-950 n.l.

Po celý raný středověk převládal typ obuvi, který byl šit z rubové strany a po dokončení převrácen - proto převracená bota (v angličtině turned shoe). Tyto boty jsou výrobně velmi jednoduché, je na nich minimum švů a dobře sedí na noze.
Jednotlivých vzorů těchto bot je nepřeberné množství. Většina jich je k noze jištěna vázáním, jsou ale i typy na knoflíky. Zapínání na přezky je dokázáno až u bot vrcholného středověku, proto jej nedoporučujeme.
                                                                    

Tento článek se zabývá způsobem válčení ve střední Evropě v 15. stol. a na počátku 16. stol. Zaměřuje se hlavně na taktiku českého vojska formovanou tehdejšími konflikty. Pokusím se zde o nezaujatý pohled na skutečnosti, které byly dříve, z nejrůznějších důvodů, poněkud zkomoleny a pravděpodobně jsou takto přijímány dosud. Budu čerpat z odborné literatury (pouze fakta, nikoliv závěry), dále z publikovaných historických vojenských řádů, dobových kronik, ikonografie a datovaných předmětů vojenského rázu. Za větší rozsah článku se předem omlouvám, ale nepodařilo se mi ho více zredukovat.

Válečný vůz a vozová hradba

Lamelové zbroje jsou zajímavý druh odění, který byl v ranném středověku používán (byť není jasné v jak velké míře) i na území Evropy. Původ lamelových zbrojí je zřejmě ve střední Asii, odkud se v době stěhování národů rozšířily i na území Evropy, kde byl používán až do vrcholného středověku. Nálezů jednotlivých lamel a jejich fragmentů jsou hojné a to jak z Asie, tak z Evropy. naopak nálezy kompletních zbrojí, nebo alespoň dostatečně zachovalých částí umožňujících rekonstruovat střih zbroje je pomálu.