Látky
Domácí produkce byla schopna vyrobit pouze obyčejné látky, jakými bylo plátno, či vlna, konkrétně například šeřina, nebo sukna broumovská, hradecká, chrudimská, jihlavská, kolínská, kostelecká, mýtská, rychnovská, solnická, žlutická. Na stejné kvalitativní úrovni bylo prosté sukno polské a mnohá sukna německá, jež se k nám běžně dovážela. To stačilo pokrýt potřeby neurozených, nebo zajistit materiál na levnější odění, ale ne uspokojit potřeby náročné klientely, jakou byla tradičně šlechta a nově se prosazující přední patricijské rody velkých měst. Vzácné látky, jež byly s oblibou používány na odění nobility a o něž byl zájem, k nám byly dováženy z celého tehdy známého světa.