Narozdíl od prací krejčovských, nebylo kožešnické řemeslo domácí prací žen, ale dostalo se již během raného středověku do rukou odborníků - kožešníků. Technologické postupy a speciální kožešnické stehy se pravděpodobně vyvinuly již v této době. Vzhledem k nízké dochovalosti materiálu nemáme z daného období žádné doklady o typech používaných stehů, uvedené stehy tedy vycházejí z kožešnických stehů používaných v 19. a 20. století. Dá se ovšem předpokládat, že stejně jako krejčovské, se ani kožešnické stehy po staletí nijak neměnily.

Karolinské zbraně a zbroj v devátém století

Simon Coupland

Publikováno ve Viator: Medieval and Renaissance Studies v.21 (1990)

Přeloženo dle http://www.deremilitari.org/resources/articles/coupland.htm

Poznámka překladatele

Níže uvedená práce byla přeložena dvacet let po sepsání originálu. Vzhledem k rozšíření Internetu a s tím spojenou dostupností primárních pramenů všeho druhu, stejně jako některým pokusům o rekonstrukce je možné, že by dnes autor některá tvrzení upřesnil nebo přehodnotil (ne však nutně změnil).

Na franckém pohřebišti Krefeld Gellep byla v roce 1964 nalezena unikátní kompletně dochovaná lamelová zbroj v hrobě datovaném do doby kolem roku 540.

Překlad článku ze stránek Pskovského archeologického centra - http://pskovarheolog.ru/68.html. V angličtině byl článek vystaven Petrem Beatsonem zde - http://members.ozemail.com.au/~chrisandpeter/sarafan/sarafan.htm.

Výstava Muzea Jihovýchodní Moravy ve Zlíně a Muzea J.A. Komenského v Uherském Brodě provádí návštěvníka historií módy od 13. do 18. století, tedy od gotiky přes renesanci a baroko až k rokoku. K vidění jsou realizace nádherných oděvů panovníků a šlechticů, jaké se nosily na evropských dvorech a jak se je podařilo autorům vytvořit podle vyobrazení, písemných zmínek a dalších pramenů. Expozice je doplněna přehledem vývoje evropské módy i podrobnými popisy vystavených oděvů i historických textilních technik. Autory jsou amatérští badatelé v oblasti historie odívání – Martina a Martin Hřibovi, Hanka Polášková Wincorová, Vladimíra a Petr Vodovi.

Kožešina patří mezi nejstarší suroviny, které se naučil pravěký člověk využívat. Pravděpodobně velmi brzy byly vynalezeny první způsoby činění, kterými byly odstraněny hlavní nedostatky surových kůží, což je vysušování a tvrdnutí kůže v horku a její zahnívání v deštivém počasí.

Článek o původu, vývoji a souvislostech přileb typu „lebka“ v raném, vrcholném a pozdním středověku. Základem je článek věnující se průzkumu, konzervaci a restauraci vrcholně středověké kopulovité přilby nalezené v Niederrealtě ve Švýcarsku. Tento článek je volný překlad ruské verze článku Hugo Schneidera, "Des Helm von Niederrealta: Ein neuer mittelalterlicher Helmfund in der Schweiz," Waffen- and Kostumkunde (1967) 77 90.) vystavený na Tože Gorod - http://www.tgorod.ru/index.php?contentid=244 . Článek je doplněn dostupnou ikonografií těchto přileb a dochovanými exempláři.

Při pátrání po původu cervelierů mě zaujaly železné klobouky ze 13. a 14. st. a trošku jsem zapátral po jejich původu. Železné klobouky, někdy také zvané kapalíny, v jiných jazycích např. eisenhut, ironhat, war hat, kettle hat, chapel-de-fer, шапель, шапель де фер, jsou velmi početnou skupinou přileb. Vzhledem ke své jednoduchosti, účinnosti a relativně jednoduché výrobě byly od 13. st. velmi častou přilbou zejména pěších jednotek a staly se východiskem pro řadu přileb pozdního středověku a časného novověku. Jejich počátky jsou však zahaleny nejasnostmi a tímto článkem se pokouším vnést trochu světla do tohoto tématu.