Cerveliere neboli lebka

icon

 

Článek o původu, vývoji a souvislostech přileb typu „lebka“ v raném, vrcholném a pozdním středověku. Základem je článek věnující se průzkumu, konzervaci a restauraci vrcholně středověké kopulovité přilby nalezené v Niederrealtě ve Švýcarsku. Tento článek je volný překlad ruské verze článku Hugo Schneidera, "Des Helm von Niederrealta: Ein neuer mittelalterlicher Helmfund in der Schweiz," Waffen- and Kostumkunde (1967) 77 90.) vystavený na Tože Gorod - http://www.tgorod.ru/index.php?contentid=244 . Článek je doplněn dostupnou ikonografií těchto přileb a dochovanými exempláři.

 

V roce 1961 byla na hradním vrchu v Niederrealtě ve Švýcarsku, kanton Graubunden, zahájena těžba štěrku. Tím vznikla potřeba prozkoumat do té doby archeologicky nedotčenou lokalitu bývalého hradu. Pří průzkumu lokality byla nejcennějším nálezem středověká přilba nalezená na úpatí jedné z hradních věží ve vrstvě odpadků zasypaná velkými kameny.

Prilba po ocisteni

Obr. 1 Přilba po vyzvednutí ze země a očištění

 

Poté co bylo rozpoznáno, že se jedná o přilbu a ne o starý hrnec, byla přilba odeslána ke konzervaci do Schweizerische Landemuseum v Curychu.

V laboratořích muzea byl po zjištění, že železo přilby se vcelku dobře zachovalo, provedeno elektrolytické očištění nálezu, který byl následně v horké vodě zbaven zbytků rzi a vysušen. Několik dní trvalo vyklepávání přilby pomocí dřevěných mlátků a dřevěných vnějších a vnitřních šablon, pomocí kterých helmě opatrně vrátili původní tvar.

Prilba po vyklepani

Obr. 2 Přilba po vyklepání do původního tvaru

 

Na závěr zbývalo provést částečnou restauraci přilby – zakrytí otvorů v kupoli přilby, doplnění chybějících kuželovitých nýtů a doplnění do zubata zkorodovaného dolního okraj přilby. Otvory v přilbě i chybějící nýty / v dolní řadě 11, v horní 15 nýtů/ byly nahrazeny ardalitem, jehož barva odpovídá barvě přilby. Na první pohled byla přilba kompletní, při zevrubném průzkumu však není problém doplněné části odlišit.

Prilba po restauraci

Obr. 3 Přilba po restauraci

 

Kupole přilby byla vykována z jednoho kusu železa. Známky kování jsou vidět na vnitřním povrchu přilby, vnější povrch byl do hladka vyleštěn. Dolní okraj přilby byl lemován asi 2,5 cm širokým železným pásem, který byl k okraji přilby připevněn pomocí 68 nýtů s kuželovitou hlavou. Druhá řada stejných, čistě dekorativních nýtů byla nad dolní okrajem pásu. Dolní okraj pásu byl po celém obvodu lemován řadou drobných otvorů, jejichž prostřednictvím bylo k přilbě přišito polstrování. Přilba neměla kroužkový závěs, ve výše zmíněných otvorech byly nalezeny pouze zbytky nití držících polstrování. Na vrcholku přilby byl nalezen otvor několikanásobně větší než obvodové otvory, o němž se předpokládá, že byl osazen ozdobným nýtem zdobícím vrchol přilby. Prostor pásu mezi dvěmi řadami nýtů s kuželovitou hlavou byl zdoben vzorem vlnovky vytvořené puncováním pomocí kruhového razidla.

Prilba zespodu a nakres zdobeni

Obr. 4 Pohled na přilbu zespodu a nákres zdobení obvodového pásu

 

Po skončení konzervátorských a restaurátorských prací byla vyrobena přesná replika přilby

Rekonstrukce prilby

Obr. 5 Rekonstrukce přilby

 

   

Rozměry přilby

Délka    bez dekorativních nýtů    21cm
  s dekorativními nýty 23cm
Šířka bez dekorativních nýtů 18,4cm
  s dekorativními nýty 20,4cm
Tloušťka stěn kolem 0,1cm
Šířka obvodového pásu kolem 2,5cm
Váha po očištění se všemi doplněními    0,938kg

 

Uvnitř přilby byly nalezeny fragmenty vyložení přilby konzervované vrstvami rzi. V chemickofyzikální laboratoři byla provedena analýza a preparace těchto fragmentů. Zbytky organických materiálů byly očištěny a částečně nabarveny Neokarmínem.

zbytky vylozeni prilby

Obr. 6 Fragmenty vyložení přilby

 

Po prozkoumání polstrování přilby bylo zjištěno, že sestávala ze dvou vrstev lněné látky, mezi nimiž byla vycpávka z trávy, vlny či konopí. V místě přišití k okraji přilby byl polstr zpevněn koženým pásem. Podobné polstrování přilby se ve Švýcarsku dochovalo až u přileb ze 16. st.

nakres polstrovani prilby

Obr. 7 Nákres polstrování přilby

Rekonstrukce polstrovani

Obr. 8 Pohled na rekonstrukci přilby zevnitř

Original a replika

Obr. 9 Srovnání originálu a věrné repliky

 

Tolik ve stručnosti o přilbě z Niederrealty. A nyní bude následovat krátký soupis iluminací a dochovaných originálů, které se mi podařilo dohledat. Snažil jsem se řadit jednotlivé položky chronologicky.

 

Narazil jsem na pěkné schéma vývoje středověkých přileb, viz obr. 10. Přilby typu cerveliere / český název lebka, v němčině kalottenhelm, našel jsem taky termín hirnhaube či secret / jsou mezistupněm ve vývoji vrcholně středověkého šlapu – střední linie na obr. 10 od klasické normanky přes „kalotu“ s nánosníkem, přes cerveliere neboli lebku po šlap neboli bacinet. Mezi cerveliere a šlapem je řada přechodných forem – vývoj probíhal cestou prodlužování dolního okraje přilby, takže začala chránit i uši a zátylek, zvětšoval se objem přilby, přilba se zahrotila a k dolnímu okraji se začal připevňovat kroužkový závěs. Typickým znakem cerveliere/bacinet je připevnění polstrování přilby přišitím k řadě otvorů na okraji přilby – dochováno u přilby z Niederrealty. I když jsou lebky přechodnou formou ve vývoji bacinetu, zároveň se tento typ přileb používal paralelně s dalšími typy až hluboko do pozdního středověku.

 

vyvoj prileb

Obr. 10 Vývoj středověkých přileb.

 

Nejstarší mě známé vyobrazení přileb s polokulovitým zvonem jsou tzv. kaloty z rukopisu Hortus Deliciarum. Na několika vyobrazeních /viz obr. 10a/ jsou ozbrojenci v železných přilbách s polokulovitým zvonem zřejmě kovaným z jednoho kusu s obvodovým pásem a nánosníkem ze žlutého kovu. Obvodový pás může být jednoduchý, ale v některých případech je ornamentálně vykrajován a v jednom případě je vidět i ozdobný pás z barevného kovu jdoucí středem přilby a připomínající přilbu ze Chamoson /viz níže, obr. 21/

Hortus Deliciarum

Obr. 10a Přilby z rukopisu Hortus Deliciarum, konec 12. st. Zleva doprava přilba s okrajem ze žlutého kovu, přilba s ornamentálně vyřezávaným okrajem z barevného kovu a přilba s ozdobným středovým pásem

 

Dalším vyobrazení z konce 12. st. jsou v rukopisu Petrus de Ebulo Liber ad honorem Augusti sive de rebus Siculis z r. 1196. Zde jsou tyto kaloty vždy barevné – zelené, červené, mají nánosník a zajímavý detail je existence „knoflíku“ na vrcholu zvonu některých přileb, který se podobá ozdobnému nýtu předpokládanému na přilbě z Niederrealty.

kaloty s knoflikem

Obr. 11 Polokulovité přilby z rukopisu Petrus de Ebulo Liber ad honorem Augusti sive de rebus Siculis 1196 s „knoflíky“ na vrcholku zvonu

 

Dalším bohatým zdrojem vyobrazení cerveliere je Macieowska bible. Zde je nespočet polokulovitých nízkých přileb bez nánosníku, lebek v pravém slova smyslu, malý výběr viz obr. 12. Na řadě přileb je vidět řada teček při obvodu přilby, což je velmi pravděpodobně schematicky znázorněné přišití polstrování přilby.

Macieowska bible detail 1

Macieowska bible detail 2

Macieowska bible detail 3

Obr. 12 Vyobrazení lebek z Macieowska bible

 

Přilby jsou nošeny přes kroužkový závěs, nebo přímo na batvatu. V některých případech se přilba zřejmě nosila na holé hlavě, viz obr. 13.

Podbradni reminek

Obr. 13 Ozbrojenec z Macieowske bible bez batvatu nesoucí cerveliere za podbradní řemínek

 

Přilby jsou upevněny pomocí podbradního řemínku, viz obr. 14

Lebka s podbradnim reminkem

Obr. 14 Přilba se zapnutým podbradním řemínkem.

 

Těmto přilbám dobře odpovídají přilby, které byly v nedávné době prodávány na Hermann Historica, viz obr. 14a.

Prilby z Hermann Historica

Obr. 14a Přilby ze stránek Hermann Historica

 

Na první přilbě zleva jsou vidět otvory pro upevnění polstrování přilby. Na třetím exempláři je řada velmi drobných otvorů s tímtéž účelem. Pro srovnání je na obr. 14b severoitalský bacinet s úplně stejnými přišívacími otvory.

bacinet male otvory

Obr. 14b Bacinet s řadou drobných otvorů k přišití polstrování. Severní Itálie, datováno circa 1320.

 

Kromě lebek bez okraje jsou v Macieowske bibli znázorněny i přilby s polokulovitým zvonem s odlišeným okrajem, které se blíží přilbě z Niederrealty, viz obr. 15

Lebky s obrubou copy

Lebky s obrubou

Obr. 15 Lebky s odlišeným okrajem zvonu

 

Velmi podobná lebka jako z MB nošená bez batvatu na holé hlavě je znázorněna i na fresce z druhé poloviny 13. st., viz obr. 16.

Lebka Seckau

lebka Rudolf von Ems Weltvhronik

Obr. 16. Freska z kostela Seckau Abtreikirche z dolního Rakouska datovaná do r. 1270

 

Z přelomu 13. a 14. st. je znázornění lebek z plastiky Vraždění neviňátek. Dobře jsou vidět dva ozbrojenci s těsně přiléhajícími přilbami nasazenými na kroužkové kapuce. Podbradní řemínek není vidět, přilby jsou buď upevněny přímo ke kroužkovému pletivu, nebo /což mi připadá pravděpodobnější/ jsou zapnuty pod kroužkovou kapucí.

Plastika vrazdenni nevinatek

Zrazeni Krista metMuzeum

Obr. 17 Plastika Vraždění neviňátek datovaná kolem roku 1300, původem z Francie, t.č. uložena v muzeu Mayera van den Bergh, Antwerpy, Belgie.

 

Vyobrazení přechodných typů mezi cerveliere a bacinetem není mnoho, resp. je otázka co tak nazvat. Možná vyobrazení přileb s oblým zvonem z rukopisu Romance of Alexandre, u nichž se zdá, že jsou nasazeny na kroužkovou kapuci, jak je vidíme na obr. 18 ilustruje právě tuto přechodnou formu.

prechodny typ

Obr. 18 Lebky s protaženým dolním okrajem z rukopisu Romance of Alexandre, 1. pol. 14. st.

 

Vyobrazení, nejvíce se blížící přilbě z Niederrealty, jaké se mi podařilo nalézt, je vyobrazení umírajícího Rolanda z rukopisu Chronique du Monde z počátku 14. st. Je na ní vyobrazen ozbrojenec v kroužkové kapuci s polokulovitou přilbou se zdobeným dolním okrajem přilby.

Roland Chronique du monde

Obr. 19 Umírající Roland, obrázek z rukopisu Chronique du Monde, Rudolf von Ems, počátek 14. st. , t.č. v Německu, Berlin, Staatsbibliothek zu Berlin – Handschriftenabteilung

 

Četná vyobrazení lebek hodně podobných přilbě z Niederrealty jsou také v Codex Mannese. Na 6 vyobrazeních je celkem 14 stejných polokulovitých přileb s barevně odlišeným lemem. Přilby jsou nošeny na kroužkové kapuci i bez ní a jejich podobnost přilbě z Niederrealty je značná.

Codex Mannese

Obr. 20 Cerveliere z rukopisu Codex Mannese, počátek 14. st.

 

Přilbě z Niederrealty se nejvíce podobá přilba nalezená v roce 1928 ve švýcarském Chamoson. Bohužel tato přilba nebyla podrobena tak komplexnímu zkoumání jako přilba Niederrealtská, nicméně jisté informace máme.

Zvon přilby je vykovaný z jednoho kusu a na obvodu je lemován pásem kovu. Tento obvodový pás není ze železa ale z barevného kovu, nicméně identicky s přilbou z Niederrealty je připevněn horní řadou nýtů ke kopuli přilby, zatímco dolní řada nýtů je čistě dekorativní. Mezi řadami nýtů je puncováním malými kroužky vytvořen rozvilinový vzor, jehož zjednodušená forma je na přilbě z Niederrealty. Tyto nýty nemají kuželkovitý tvar typická pro přilbu z Niederrealty a nejsou tak hustě. Obvodový pás a nýty byly možná pozlaceny, není to však jisté. Na rozdíl od přilby z Niederrealty jsou na povrch zvonu přilby přinýtovány čtyři pásy z barevného kovu o něco užší než obvodový pás. Na vrcholku přilby se tyto pásy nepřekrývají, ale přikládají se k sobě pod úhlem 90st. Povrch pásů je zdoben stejným způsobem jako obvodový pás. K obvodovému pásu nejsou kopulové pásy připevněny, jsou přinýtovány přímo ke kupoli přilby. Na dolním okraji obvodového pásu je hustá řada drobných otvorů určených k přišití polstrování přilby

Blízká příbuznost přileb je očividná. Navíc byly obě přilby nalezeny v alpské oblasti. Další přilby takového provedení nalezeny nebyly.

Chamoson helm

Obr. 21 Přilba z Chamoson, obrázek vlevo je zepředu, vpravo zezadu, váha 1,5kg, výška 17,5cm, délka 20cm, šířka 18cm

 

Další variantou cerveliere je přilba se středovým žebrem. Taková přilba nošená na kroužkové kapuci je znázorněna na plastice Zajetí Krista datované do počátku 14. st.

cerveliere s hrebenem

Obr. 22 Plastika Zajetí Krista, Museum Mayer van den Bergh, Antwerpy, Belgie, datováno 1300-1325

 

Identický cerveliere s výrazným středovým žebrem je nabízen na těchto stránkách - http://www.veilingopbrengsten.nl/Webalbum/thor/wapens/1059_frame.htm . Označen jako středoevropský, pol. 13. st. Po obvodu je řada větších otvorů, z nichž některé jsou vyplněny nýty. Jeho původ a datace je otazná.

Cerveliere s hrebenem original

Obr. 23 Cerveliere se středovým žebrem datovaný do pol. 13. st.

 

Předchozí přilbou jsme narazili na sérii několika podobných přileb které se od předchozích lebek liší způsobem připevnění polstrování. Tyto přilby mají po obvodu místo husté řady drobných otvorů k přišití polstrování řídkou řadu větších otvorů. nejpravděpodobnější je , že sloužily k upevnění polstrování resp. vývazu přilby pomocí nýtů. Taková byla běžná praxe na pozdně gotických přilbách, kde byl po obvodu přilby přinýtován pruh kůže, k němuž byl připevněn vývaz /viz obr. 24/.

Nytovany vyvaz pozdni gotika

Obr. 24 Nýtované přichycení vývazu v pozdně gotických přilbách. Na prvním klobouku zleva /Augsburk, 2. pol. 15. st./ je patrna řada nýtů na vnitřním okraji lemu (na pozdně gotických kapalínech je nýtování na lem typické). Na prostředním obrázku je pohled na dochovaný vývaz německého kapalínu z konce 15. st. Na obrázku vpravo je vidět řada otvorů pro přinýtování vývazu na německém šalíři z konce 15. st., v přední části přilby se v otvorech dochovaly nýty. Všechny přilby jsou z aukcí na Hermann Historica.

 

Nýty jsou v některých otvorech dochovány na přilbě z obr. 23. Další diskutovanou možností je, že vývaz byl připevněn pomocí řemínku protaženého otvory. Další z možností, na kterou jsem narazil byla, že pomocí otvorů byla přilba přímo přišněrována ke kroužkové kapuci. Budeme-li se věnovat první možnosti, musíme buď připustit běžné používání nýtovaného vývazu na přelomu 13. a 14. st. a nebo připustit špatnou dataci některých přileb. Zvláště u přileb z aukcí je tato možnost nasnadě.

 

Nejstarší přilbou s tímto systémem otvorů je přilba datovaná do 2. poloviny 13. st. uložená v Musée de l'Armée v Paříži, viz obr. 25

Musee de l'Armee

Obr. 25 Lebka z Musée de l'Armée, Paříž, datováno 1250-1300.

 

Na stránkách Future Museum South West Scotland http://www.futuremuseum.co.uk/Default.aspx?Id=68&mode=object&item=418 je vystaven další podobný cerveliere uloženy na hradě Dean castle a označený jako časný bacinet. Provedením se podobá předchozím přilbám, přičemž v zadní části obvodu přilby je přinýtován kroužkový závěs podložený kůží. Součástí koženého vypodložení je i podbradní řemínek. Přilba je datovaná do období válek za nezávislost, tedy počátek 14. st., dle mého názoru je však tato datace, stejně jako dobovost připojeného kroužkového závěsu nejistá.

Dean Castle

Obr. 26 Cerveliere z Dean castle, datace nejasná.

 

Další velmi podobná přilba je uložena v Muzeu zbraní v Polsku. Kromě mírného hřebene po délce přilby je zde opět vidět pouze řídkou řadu otvorů po obvodu přilby, V otvoru na čelní straně přilby je vidět nýt ze žluté kovu, který by mohl být zbytkem nýtování vývazu. Zajímavá je řada ražených cejchů po obvodu přilby. Podle článku z předválečného čísla Zeitschrift für Historische Waffen- and Kostümkunde /1929 či 1930, blíže bohužel nevím/ se jedná o přilbu datovanou do 15. st. Přilba byla vykována z jednoho kusu a její rozměry jsou následující - výška 15cm, délka dolního okraje 23cm, šířka 19,5cm, váha 1,850 kg. Po obvodu přilby je v roztečích cca 5cm umístěno 14 otvorů. Po obvodu přilby je také umístěno celkem 21 puncovaných značek.

Polish army museum

Obr. 27 Přilba z Polského muzea zbraní /Polish army museum/

 

Přilby tohoto typu jsou na mnoha místech vyobrazeny v Krumlovském rukopisu datovaném do počátku 15. st., viz obr. 28, kde jsou obrázky z Wágnera kreslené podle tohoto rukopisu. Tyto přilby mají většinou oblý zvon s mírně vyjádřenou hranou, jsou zde však zachyceny i přilby zcela kulaté i zahrocené, Přilby jsou nošeny na kroužkové kapuci i na holé hlavě. Jedna z přileb má barevně odlišený, úzký, hnědý okraj. Může se jednat o zdobení, nebo je to polstrování přehrnuté a přišité k okraji přilby /z vrcholného a pozdního středověku jsem nenašel tento způsob přišití polstrování, na pozdně římských přilbách a přilbách typu Baldenheim bylo zcela běžné/. Přilby typu cerveliere jsou běžně vyobrazeny zároveň s mnoha typickými bacinety a zřejmě se běžně v této době používaly oba druhy přileb.

Krumlov MS

Obr. 28 Lebky z Krumlovského rukopisu v kresbě pana Wágnera – zleva doprava přilba s barevně odlišeným okrajem, přilba s polokulovitým zvonem, přilba se zahroceným zvonem a dvě přilby s nevýraznou hranou po délce přilby. Bohužel originální obrázky z Krumlovského rukopisu jsem nesehnal, pokud by někdo měl info, kde jsou k mání, nechť se ozve.

 

Koncem 15. st. se mi stopa cervelierů ztrácí. Na Tože foru jsem objevil přilbu datovanou 1490 – 1500 s řadou párových otvorů evidentně k přišívání polstrování, dle popisu se jedná o přilbu z „Higginsu“, bohužel nic bližšího se mi nepodařilo najít. Zda se skutečně jedná o pozdně gotickou lebku či jde o chybnou dataci zůstává otevřené.

late mediavel cervelier Higgins

Obr. 29 Přilba z Higinsu, 1490 – 1500

 

V 15. st. se z otevřených přileb masově používají různé typy klobouků, salety, šalíře. Vyobrazení cervelierů jsem nenašel, asi nejblíž je přilba z obrazu Hanse Memlinga Oplakávání svaté Uršuly z konce 15. st.

Memling cerveliere

Obr. 30 Oplakávání svaté Uršuly, Hans Memling, 1491. Polokulovitá nízká přilba s lehce protaženým zátylkem, něco mezi lebkou a saletem.

 

Na závěr ještě ve zkratce představím další vývoj přilby typu lebka. Postupné prodlužování zátylku a zvětšování přilby umožnilo lépe chránit hlavu. Tyto rané bacinety jsou zřejmě vyobrazeny na obr. 18 z Romance of Alexander. Nepodařilo se mi najít dochovaný kus, proto jsem vzal zavděk rekonstrukcí takového raného bacinetu, viz obr. 31 – oblá přilba s protaženým zátylkem, dobře je vidět přišití polstrování k okraji přilby.

casny bacinet

Obr. 31 Rekonstrukce raného bacinetu.

 

Dalším krokem pak bylo připojení kroužkového závěsu k okraji přilby. To je vidět na dobře dochovaném bacinetu uloženém v Deutsches Historisches Museum, Berlin. Na fotce je vidět poměrně velikou, oblou přilbu s hluboko protažený m zátylkem. Po obvodu přilby je řada otvorů k přišití polstrování /vidět jsou v čelní oblasti/ a po obvodu přilby je upevněn kroužkový závěs připevněný na pásku kůže připevněný k přilbě pomoci řady trubiček a protažené kroucené šňůry. Krkolomný popis, lépe je to pochopitelné z obrázku, viz obr. 32.

rany bacinet s krouzkovym zavesem

Obr. 32 Bacinet s připojeným kroužkovým závěsem, Deutsches Historisches Museum, Berlin, datován cca do r. 1360

 

Úplně na závěr ještě obrázek „typického“ bacinetu s vyšším zvonem a hluboko protaženým zátylkem, viz obr. 33. Po celém obvodu jsou otvory k přišití polstrování a po bočních a zadní straně přilby je řada trubiček k uchycení aventailu /viz také obr. 32/.

vyvinuty hrotity bacinet

Obr. 33 Vrcholně středověký „typický“ bacinet, , Deutsches Historisches Museum, Berlin, datován cca do r. 1370

 

Hrotitý vrcholně středověký bacinet ze severní Itálie z počátku 14. st. viz též obr. 14b.

Autor: Sidney
Edited by: wolf

 

Kategorie: 

Komentáře

Pěkný článek, je dobře že jsi to přeložil a doplnil. Možná bych se vyhnul výrazu lebka. Přestože je mezi šermíři zažitý, tak je to spíše obecné označení pro helmu. A pro tohle je asi přesnější označení raný bascinet :) Ale každopádně díky za článek
Jinak krumlovský sborník je dostupný v náhledu zde http://www.manuscriptorium.com/Site/CZE/volne_dostupne_dokumenty.asp
A specielně tam jsem Wágnera přistihl při tom, že si často domýšlí (třeba eleazar zabíjí slona) :) Někdy mám pocit, že to co nakreslil je spíše jeho osobní skicář, kam si kreslil věci a u každé si zdůraznil čím se liší oproti ostatním běžnějším variantám. Tedy nejvýraznější liniie je výraznější než doopravdy a díky tomu nesedí proporce (hodně třeba u dochovaných helem apod.).
SiG