Mince byla nejenom všeobecným ekvivalentem, ale i důležitým znakem suverenity a mincovní právo, tzv. regál, náleželo toliko panovníkovi, jako suverénovi.

Počátky české měny a mincování spadají do počátků vzniku českého státu, tedy asi do poloviny 10. st. První doloženou mincí byl denár, ražený za knížete Boleslava I., který navazoval na denárové období západní Evropy. Denáry Boleslava I. se ve své době rovnaly kvalitou cizím mincím, obíhajícím tehdejší Evropou.
 

Již za ranného středověku si vesničan, který nechtěl chodit po trní bosky a neměl čas a prostředky na ušití pořádných bot, vyráběl jednoduché krpce. Jelikož se jedná o obuv navýsost jednoduchou, levnou, na výrobu nenáročnou, přetrvaly až do novověku, kde se s nimi můžeme shledat na folklórních vyobrazeních zbojníků a jiných veselých postav.

Principem krpců je obalení nohy kůží, kterou po obvodu stáhneme řemínkem. Pro zajištění lepšího komfortu děláme malý šev na patě.

Výroba páru krpců trvá cca dvě hodiny. Připravte si následující materiál:

Zbytky lamelové zbroje byly nalezeny v roce 1877, 1934 a v letech 1998-2000 při vykopávkách v Birce, v místě nazývaném Garrison (Uppland, Adelsö psh, Björkö). V tomto článku jsou lamely analyzovány a srovnávány s podobnými nálezy ze Sibiře a střední Asie. Bylo identifikováno 8 různých typů lamel a byla odhadnuta jejich původní poloha v lamelové zbroji a byla nastíněna i možná podoba zbroje. Po prozkoumání podobných nálezů z Asie se ukázalo, že zbroj z Birky je pravděpodobně starotureckého původu. Nicméně definitivní závěr ohledně původu zbroje nebyl učiněn. Zbroj byla předběžně datována do let 900-950 n.l.

Po celý raný středověk převládal typ obuvi, který byl šit z rubové strany a po dokončení převrácen - proto převracená bota (v angličtině turned shoe). Tyto boty jsou výrobně velmi jednoduché, je na nich minimum švů a dobře sedí na noze.
Jednotlivých vzorů těchto bot je nepřeberné množství. Většina jich je k noze jištěna vázáním, jsou ale i typy na knoflíky. Zapínání na přezky je dokázáno až u bot vrcholného středověku, proto jej nedoporučujeme.
                                                                    

Tento článek se zabývá způsobem válčení ve střední Evropě v 15. stol. a na počátku 16. stol. Zaměřuje se hlavně na taktiku českého vojska formovanou tehdejšími konflikty. Pokusím se zde o nezaujatý pohled na skutečnosti, které byly dříve, z nejrůznějších důvodů, poněkud zkomoleny a pravděpodobně jsou takto přijímány dosud. Budu čerpat z odborné literatury (pouze fakta, nikoliv závěry), dále z publikovaných historických vojenských řádů, dobových kronik, ikonografie a datovaných předmětů vojenského rázu. Za větší rozsah článku se předem omlouvám, ale nepodařilo se mi ho více zredukovat.

Válečný vůz a vozová hradba

Lamelové zbroje jsou zajímavý druh odění, který byl v ranném středověku používán (byť není jasné v jak velké míře) i na území Evropy. Původ lamelových zbrojí je zřejmě ve střední Asii, odkud se v době stěhování národů rozšířily i na území Evropy, kde byl používán až do vrcholného středověku. Nálezů jednotlivých lamel a jejich fragmentů jsou hojné a to jak z Asie, tak z Evropy. naopak nálezy kompletních zbrojí, nebo alespoň dostatečně zachovalých částí umožňujících rekonstruovat střih zbroje je pomálu.

Letošní ročník Minutemana byl v režii Hanze a Malamuta. Ta kombinace dávala jistý prostor pro překvapení a jak jsme se všichni přesvědčili, bylo ho využito. Nutno také zmínit, že předpověď počasí, přesto, že se oteplilo, nebyla zrovna lichotivá. Aspoň já si teda ve dvacetistupňových mrazech moc nelibuji.

Jako textilní techniku ji využívali západní Slované, v Evropě prokazatelně existovala v Polsku, u nás na východní Moravě, dle archeologických vykopávek z 8.-10. století v Mikulčicích a na Slovensku.
Pletli se návleky na zápěstí (na Slovensku nazývané zapiastky - odtud zapjastková technika), rukavice, čepice, měkká a teplá obuv (po upletení se místo podrážky podšilo několika vrstvami sukna).

Letošní první sraz příznivců oživené historie se uskutečnil o víkendu 30. září - 2. října 2005 v Horním Vítkově u Chrastavy na staveništi repliky románského velmožského dvorce (Wothanburg). Jako hlavní téma srazu bylo zvoleno vojenství a vojenské tábory a ležení

Oficiální program srazu proběhl v sobotu odpoledne a nabídl přítomným zájemcům z řad aktivních účastníků i nekostýmovaných diváků četné zajímavé „odborné“ podněty.

Při pohledu na starořecké vázové malby, reliéfy či sochy, nám před očima vyvstávají obrazy dávných heroických bojů. Jejich hrdinové se střetávají často nazí, třímající jen své zbraně, jediným oděním bývá často přílba. Atletickou nahotu nelze sice v antickém Řecku pokládat za uměleckou licenci, ale i glorifikovaný hoplita byl pouhý voják. A jako takový nutně musel přizpůsobit svou výstroj podmínkám bojiště a přesunu vojsk. Jaké tedy bylo vybavení třeba lakedaimonského hoplity na vojenském tažení?