Přilby typu Stromovka/Gnězdovo

Z raněstředověkých Čech a Kijevské  Rusi  pochází pochází velmi zajímavá skupina tří přileb, které byly nalezeny v první pol. 20. st. a jsou si natolik podobné, že se dá vyslovit doměnka o jejich společném původu z jedné dílny. Jejich konstrukce je značně archaická , navazující na pozdněřímské vzory a datace nejistá, provenience pravděpodobně franská.

 

Přilba Gnězdovo 1

 

Gosudarstvennij istoričeskij muzej, GIM, Moskva

 

Jako první byla nalezena přilba z Gnězdovského mohylníku. V roce 1901 při vykopávkách S. I. Sergejeva v blízkosti Gnězdova byl odkryt velmi zajímavý kurgan č. 18. Nález byl popsán v práci   Sizova . V kurganu byl odkryt žárový pohřeb s několika kusy výzbroje a výstroje. V kurganu byl nalezen meč zaražený hluboko do země. Vedle rukojeti meče ležel dlouhý bojový nůž, přes to kroužková zbroj a na ní ležela přilba. Tato přilba byla označena jako Gnězdovo 1, k odlišení od sferokonické přilby nalezené na témže pohřebišti.

Přilba se dnes nachází ve sbírkách GIMu (Gosudarstvennij istoričeskij muzej, Moskva) a je relativně dobře zachovaná. Dle popisu pana Sizova je přilba vykovaná ze dvou polovin spojených uprostřed železným pásem. K dolnímu okraji zvonu přilby je připojen široký obvodový železný pás šířky 4,5cm opatřený řadou velkých oček pro upevnění kroužkové barmice. Celková výška přilby je 18cm, obvod 64cm, tloušťka zvonu přilby v místech nejméně poškozených ohněm a korozí kolem 3-4mm. Přilba je značně zkorodovaná, místy je tvořena pouze oxidy železa smísenými s kousky hlíny, kostí a zbytky dřevěného uhlí.

Se zvonem přilby je rzí spojen kus kroužkového pletiva, zřejmě zbytek barmice. Kroužkové pletivo bylo tvořeno kroužky o průměru 4-5mm při tloušťce 1mm. Mezi fragmenty kroužkového pletiva pod přilbou bylo nalezeno několik kuliček roztaveného zlata a stříbra, které by mohly být pozůstatkem zdobení přilby. Pohled na přilbu z různých stran viz obr. 1 – 6.

 

Obr. 1  Přilba Gnězdovo 1, pohled zprava

 

Obr. 2 Přilba Gnězdovo 1, pohled zešikma zprava

 

Obr. 3 Přilba Gnězdovo 1, pohled zepředu

 

Obr. 4 Přilba Gnězdovo 1, pohled zešikma zleva

 

Obr. 5 Přilba Gnězdovo 1, pohled zleva

 

Obr. 6 Přilba Gnězdovo 1, pohled zespodu

 

Při bližším prohlížení fotografií přilby je patrno několik zajímavých detailů. Středový pás má uprostřed nevýrazný hřeben (viz obr. 1), čímž se podobá přilbě č. 2 ze Stromovky. taky jsou dobře vidět hlavičky nýtů, resp. polokulovité výstupky hustě vedle sebe, zcela identicky jako u přilby Stromovka 2.

Na detailním pohledu na pravou, lépe dochovanou část obvodového pásu (detail zvenčí i zevnitř viz obr. 7) je patrné přinýtování ke zvonu přilby hustou řadou nýtů.

 

Obr. 7 Přilba Gnězdovo 1, Detail obvodového pásu

 

Spodní okraj tohoto pásu je zpevněn dalším úzkým železným pásem opět přinýtovaným velmi hustou řadou nýtů, na kterém jsou připevněny výše zmiňovaná oka na uchycení barmice. Dobře jsou dochována dvě oka , která se zdají být přinýtovaná zvenčí a zevnitř výše zmíněného zesilovacího pásu. V přední části se dochovala několik fragmentů ok v řadě těsně za sebou spojených navzájem rzí. Na první pohled se zdá, že se jedná o samostatná oka, pravděpodobnější je, že se jedná o ohnutý přinýtovaný plech s propilovanými oky, jak je např. na přilbě z Coppergate, York, viz schéma obr. 8. To je konstrukčně jednodušší a vysvětlovalo by to ten úzký pás zesilující spodní okraj lemu přilby.

 

Obr. 8 Schéma závěsu barmice „typu Copergate“

 

Přední část obvodu přilby je odlomená, takže k eventuelnímu nánosníku a vůbec řešení čelního okraje přilby se nelze vyjádřit.

Kromě přilby byly v hrobu ještě nalezeny další části výzbroje raněstředověkého bojovníka. Nejzajímavější je meč, na jehož podkladě byl celý nález datován. Jedná se o zbraň s velmi širokou čepelí dosahující pod záštitou šířky až 6,2cm. Hlavice meče je dvojdílná a horní část je členěna mělkými zářezy na tři laloky. Podle literatury se jedná o měč typu V. Povrch hlavice i částečně dochované záštity je pokryt místy dochovaným stříbrným plátováním a je zmiňováno i značně poškozené zdobení drátem, zřejmě tauzie. Meč se dochoval v celkové délce 51cm. Velmi nekvalitní obrázek meče z práce Sizova je na obr. 9.

 

Obr. 9 Fotografie meče z kurganu č. 18

 

Další zbraní byl dlouhý bojový nůž o celkové délce 48cm s přímou rukojetí a čepelí 3cm širokou připodobňovaný v Sizovově práci k langsaxu či scramasaxu.

Spolu s těmito nálezy byl nalezen i hrot kopí.

Celý pohřeb je datován do první poloviny 10. st. podle meče typu V. Zkoušel jsem navrhnout, zda se nemůže jednat o meč typu E a dataci posunout do 9. st., ale byl jsem vykázán do patřičných mezí. Každopádně z těchto obrázků se to těžko dá říct.

 

Přilby ze Stromovky

 

Přilby z Prahy ze Stromovky mají mnohem nejasnější historii. Datum jejich nálezu je neznámé, jako lokalita je udávána pražská Stromovka a společně byly v roce 1938 předány tehdejším Státním archeologickým ústavem Historicko-archeologickému oddělení Národního muzea. Jejich konstrukce i výzdoba je velmi podobná až identická s přilbou gnězdovskou. Jedinou publikací zabývající se těmito přilbami byl článek paní Hejdové.

 

Přilba Stromovka 1

 

Národní muzeum, hist.-arch. odd., č. dep. 1146, viz obr. 10 a 11

 

Přilba č. 1 ze Stromovky je homolovitého tvaru, vysoká 16cm o rozměrech 17x22,7cm. je tvořena dvěmi vcelku ukutými polovinami tvaru čtvrtkoule, které k sobě nedoléhají a jsou spojeny temenním pásem, jehož okraje jsou přinýtovány svrchu k okrajům obou půlek kaloty. Toto nýtování je provedenou hustou řadou nýtů vzdálených od sebe po 1 cm. Do mezer byly navařeny polokuličky stejného tvaru a velikosti, takže ve výsledku vznikla souvislá řada perliček na způsob granulace evidentně za účelem dekorace přilby.

K obvodu přilby je stejným způsobem pomocí husté řady nýtů a vmezeřených granulací připevněna široká čelní obruč, jejíž konce se vzadu v ose temenního pásu překrývají. celý obvod čelní obruče byl zpevněn dvěma úzkými proužky plechu přinýtovanými k dolnímu okraji čelní obruče zvenčí a zevnitř. tento proužek byl zřejmě dírována sloužil k připojení barmice /evidentně se jedná o výše zmíněný Copergateský způsob zavěšení barmice, viz obr. 8/. Nad tímto zpevněním okraje přilby dle popisu přímo v kalotě jsou probíjeny větší otvory sloužící zřejmě k uchycení textilní či kožené výplně přilby.

 

Obr. 10 Přilba Stromovka 1, nákres

 

Obr. 11 Přilba Stromovka 1, fotografie

 

Zároveň byly nalezeny další tři fragmenty čelní obruče se zbytky zpevňovacích proužků. Další fragment o rozměrech 5,5x2,8cm s kusem širšího, oble zakončeného železného pásu připevněného dvěma nýty je velmi pravděpodobně zbytkem nánosníku.

Přilba je na vrcholu proražena, vzadu je vylomena část čelní obruče, která vpředu chybí úplně a celý obvod je porušen.

 

Přilba Stromovka 2

 

Národní muzeum, hist.-arch. odd., č. dep. 1147, viz obr. 11, 12, 13

 

Přilba je konická a hrotitější než č. 1. Výška je 19,5cm, světlost 15x21,5cm. Konstrukce je shodná s předchozí přilbou – dvě půlky, mezi kterými zůstává spára překrytá 2,5cm širokým pásem, jehož osou probíhá nízký, klínovitě přiostřený hřebínek. Temenní pás je připevněn ke kalotě hustou řadou nýtů s polokulovitými hlavičkami. Stejným způsobem je k zvonu přilby připevněna 5,2cm široká čelní obruč překrývající kalotu asi o 1cm a překrytá na dolním okraji železným, hustě dírkovaným  proužkem připevněným nýtky, viz obr. 15. Na tomto proužku byla zavěšena kroužková barmice, jejíž fragment spečený rzí je zachován na vnitřní straně čelní obruče.

K přilbě patří zcela intaktní nánosník, viz obr. 11. Je vykutý vcelku s vodorovnými rameny, pomocí nichž byl upevněn. Směrem dolů se lehce rozšiřuje, v profilu je mírně prohnutý a dole vybíhá do malého hrotu. Rozměry jsou výška 7,8cm, šířka 16,5cm, šířka svislé části u kořene 1,5cm, u spodku 1,7cm.

 

Obr. 12 Přilba Stromovka 2, nákres

 

Obr. 13 Přilba Stromovka 2, fotografie

 

Obr. 14 Přilba Stromovka 2, fotografie

 

Obr. 15 Přilba Stromovka 2, detail závěsu barmice

 

S přilbami byly nalezeny ještě další fragmenty, u nichž nelze rozhodnout, ke které přilbě patřily. Jedná se o kus železného plechu, pravděpodobně zbytek čelní obruče, rzí spečený kus kroužkového pletiva, viz obr. 16, řada útržků nýtovaného kroužkového pletiva a tři kousky kožených řemínků.

 

Obr. 16 Větší fragment kroužkového pletiva spečený do jedné hroudy

 

Hejdová poukazuje na nápadnou podobnost základní konstrukce s dvojdílnými hřebenovými pozdněřímskými přilbami, např. z lokality Intercisa či Concesti. Jedná se o konstrukci ze dvou čtvrtkulových částí, které k sobě nedoléhají a jsou spojeny temenním pásem s různě vyjádřeným hřebenem pomocí nýtů, viz obr. 17.

 

Obr. 17 Hřebenová pozdněřímská přilba z Concesti. Dobře jsou vidět dvě poloviny, které k sobě nedoléhají a jsou spojeny středovým pásem, Matoucí je, že každá polovina je snýtována ze tří částí, celkovou konstrukcí však přilba jednoznačně patří mezi hřebenové, dvojdílné přilby

 

Stejně tak je velmi podobná konstrukce nánosníku tvaru písmene T přinýtovaného ke zvonu přilby. Ten je dobře vidět na nánosníku přilby z Budapešti /resp. zbytky jeho pokrytí ze zlatého plechu/, viz obr. 18. Samozřejmě řada detailů je provedena odlišně, ale základní konstrukce je shodná. Svědčilo by to pro jistý časový odstup mezi výrobou pozdněřímských hřebenových přileb a přileb typu Gnězdovo 1.

 

Obr. 18 Fragmenty nánosníku přilby z Budapešti

 

Nálezové okolnosti přileb ze Stromovky nejsou známy. Tím pádem i datace je předmětem diskuse. V souvislosti s přilbou z Gnězdova se asi opravdu datace do 9. – 10. st. jeví jako nejpravděpodobnější. Hejdová z místa nálezu, Stromovky, kde nebylo prokázáno ani raněstředověké osídlení, ani pohřebiště, a z nálezu dvou přileb na jednom místě, vyvozuje ještě jednu teorii o příčině uložení přileb do země. Dle její teorie uložil obě přilby do země obchodník, s úmyslem je později vyzvednout.

Dále vyvozuje, že nejpravděpodobnějším výrobcem přileb byla dílna z Franské říše, eventuelně dílna kopírující franské vzory.

 

Zkoušel jsem se poohlédnou po eventuelních vyobrazeních přileb tohoto typu. V Knize Makabejských jsem našel vyobrazení přileb, která by se dala interpretovat jako polokulovité dvojdílné přilby se středovým a obvodovým pásem, viz obr. 19 a 20. Zejména na obr. 20 se skutečně zdá, že nejde o čtyřdílné přilby zobrazené zepředu, ale opravdu o dvojdílné helmy se středovým pásem. samozřejmě není zde nánosník ani kroužková barmice.....Nemám přístup ke všem iluminacím, takže pokud někdo narazí na podobná vyobrazení, nechť se ozve.

 

Obr. 19 Kniha Makabejských, 10. st., vyobrazení polokulovitých přileb se středovým a obvodovým pásem

 

Obr. 20 Kniha Makabejských, 10. st., vyobrazení polokulovitých přileb se středovým a obvodovým pásem

 

Literatura

 

В. И. Сизов. Курганы Смоленской губ. MAP, № 28, СПб., 1902

 

Hejdová D. Přilba zvaná „svatováclavská“. Sborník Národního muzea v Praze, A 18, 1964, č. 1-2

Autor: Sidney
Edited by: wolf

Kategorie: 

Komentáře