Nález ženského oděvu vikingské doby ze Pskova

Překlad článku ze stránek Pskovského archeologického centra - http://pskovarheolog.ru/68.html. V angličtině byl článek vystaven Petrem Beatsonem zde - http://members.ozemail.com.au/~chrisandpeter/sarafan/sarafan.htm.

V létě roku 2006 byl při vykopávkách v oblasti kostela Staroje Voznesenije odkryt třetí komorový hrob datovaný do 10. st. Mimo jiné nálezy zde byly nalezeny zbytky oděvu vikingské ženy z 10. st. – viz. obr. 1.

Textil in situ

Obr. 1 - Zbytky textilu in situ

Zbytky textilu byly vyjmuty i s okolní zeminou a v laboratoři byly pečlivě očištěny a zakonzervovány, viz obr. 2. Po rozložení se ukázalo, že se jedná o zbytky dvou oděvů lemovaných hedvábím včetně dvou bronzových spon.

Textil po ocisteni

Obr. 2 - Zbytky látky po očištění

Oděv byl v pečlivě složený a uložený v březové krabici s koženým víkem, která byla položená na dně hrobové komory.

Spolu se zbytky oděvu byl nalezen pár typických, velkých, „želvových“ spon. Spony jsou značně veliké – délka 13,5cm, vnější povrch není zachycen na fotografiích, ani popsán. Okraj brože na fotografii je proděravěn „na 7 hodinách“ a uvnitř brože jsou zbytky textilu, zřejmě modré, lněné látky, viz obr. 3.

pohled na sponu

Obr. 3 - Pohled zevnitř na želvovou sponu

Fragment 1 - největší dochovaný kus látky je pás o délce 1,26m tvořící původně velmi pravděpodobně zdobení horní části „zástěry“. Celý fragment je tvořen třemi pruhy hedvábné látky – horní a dolní má modrou barvu a šířku 9 – 10cm, prostřední je červenofialový s šířkou okolo 6cm. Dolní pruh pokračuje do stran užším pokračováním, z něhož se dochovala pouze menší část. Celý okraj je lemován lemováním z modrého hedvábí šířky cca 0,7cm (měřeno z obr. 2). Zbytky stehů zachované na protilehlých koncích pásu ukazují, kde byly připevněny lněné kličky protažené spínacím špendlíkem spon. Viz obr. 4 a 5. Základem celého oděvu byla modrá lněná látka, která se dochovala pouze v nepatrných fragmentech, takže původní střih, délka ani šířka oděvu nemůže být stanovena.

Fotografie zbytku zastery

Obr. 4 - Fotografie zbytku zástěry

Nakres zbytku zastery

Obr. 5 - Nákres zbytku zástěry, A – průramek s lehce zakulacenými rohy, B – lemování z modrého hedvábí.

Fragment 2 - mnohem menší zbytky látky patří k druhému kusu oděvy, k tunice. Tunika byla ušita ze stejné modré lněné látky plátnové vazby jako zástěra, přičemž se dochoval fragment z oblasti krku, viz obr. 6 a 7.

Foto zbytku tuniky

Obr. 6 - Fotografie fragmentu tuniky

Nakres zbytku tuniky

Obr. 7 - Nákres fragmentů tuniky

Okraj tuniky v oblasti krku byl složen do několika záhybů a ukončen úzkým pruhem lněné látky, jejíž volné konce se vpředu zavazovaly, čímž uzavíraly drobný rozparek u krku. Tunika měla dlouhé rukávy lemované širokými manžetami z červeného hedvábí – šířka kolem 12,5cm, obvod manžet 20-21cm, měřeno z obr. 8.

Fragmenty manzet tuniky

Obr. 8 - Zbytek lemování rukávů

Pruh hedvábí červené barvy o šířce 4,2cm s jednoduchým lemem ukončoval i dolní okraj tuniky, měřeno z obr. 9. Pod sponami se dochovaly zbytky kliček z modré lněné látky, viz obr. 3 a 10

Fragment spodniho lemu tuniky

Obr. 9 - Fragment lemování tuniky.

Klicky

Obr. 10 - Lněné upevňovací kličky

Rekonstrukce oděvu

Fragment 1 velmi pravděpodobně patřil k „trubkovitému“ oděvu s ramínky, viz obr. 12. Velký pás ze tří pruhů hedvábí byl našit vpředu v oblasti hrudi, přičemž boční část (průramky) a zadní část byla hluboce vystřižena a lemována jedním pásem modrého hedvábí, viz obr. 11. Otvory po stezích ukazují, kde byly vpředu přišity upevňovací kličky a vzadu „ramínka“ umožňující zavěšení oděvu na ramena. Vzdálenost mezi kličkami umístěnými vepředu ukazuje, že se nejednalo o těsně padnoucí oděv, naopak oděv musel být bohatě nařasen. Pod svrchním oděvem byla nošena plátěná tunika zavazovaná u krku s rukávy a spodním okrajem lemovaným hedvábím.

rekonstrukce odevu nakres

Obr. 11 - Nákres rekonstrukce oděvu

rekonstrukce odevu pohled

Obr. 12 - Pohled na rekonstrukci oděvu

Rekonstrukce odevu

Obr. 13 - Nákres rekonstrukce oděvu v barvě

Pár poznámek na závěr:

Nález ze Pskova jednoznačně potvrdil, že hedvábí se v 9.-10. st. v severní a východní Evropě používalo a to zřejmě běžněji, než jsme si doposud mysleli.

Kromě předpokládaného použití na celé oděvy se hedvábí používalo k lemování. Pro dané období je to jednoznačně prokázaná praxe pro východní Evropu a Asii (Bylo publikováno několik nálezů oděvů lemovaných perskými vzorovanými hedvábnými látkami ze severního Kavkazu, Moševaja a Podorvanaja Balka, viz obr. 14 a 15). Nález ze Pskova jednoznačně prokazuje takové použití i pro severní a severovýchodní Evropu v tomto období.

Tunika Mosevaja Balka

Obr. 14 - Tunika nalezená na pohřebišti Moševaja Balka, severní Kavkaz, Alani, 8.-9.st., lemovaná a zdobená hedvábnou látkou s typickými perlovcovými vzory. T.č. uloženo v Ermitáži, Sankt Petěrburg.

Kaftan Mosevaja Balka

Obr. 15 - Kaftan nalezený na pohřebišti Moševaja Balka, severní Kavkaz, Alani, 8.-9.st., základní materiál lněné plátno lemované hedvábnou látkou s typickými perlovcovými vzory. T.č. uložený v Metropolitním muzeu New York

Třetí přínos je pro poznání vzhledu a střihu oděvů té doby – provedení výstřihu tuniky se zavázáním na tkaničku, volná „zástěra“.

Autor: Sidney
Edited by: wolf

Kategorie: