Nejstarší kapalíny, konec 12. st. – 14. st.

Při pátrání po původu cervelierů mě zaujaly železné klobouky ze 13. a 14. st. a trošku jsem zapátral po jejich původu. Železné klobouky, někdy také zvané kapalíny, v jiných jazycích např. eisenhut, ironhat, war hat, kettle hat, chapel-de-fer, шапель, шапель де фер, jsou velmi početnou skupinou přileb. Vzhledem ke své jednoduchosti, účinnosti a relativně jednoduché výrobě byly od 13. st. velmi častou přilbou zejména pěších jednotek a staly se východiskem pro řadu přileb pozdního středověku a časného novověku. Jejich počátky jsou však zahaleny nejasnostmi a tímto článkem se pokouším vnést trochu světla do tohoto tématu.

 

Základem tohoto povídání je článek o nálezu kapalínu archaického provedení datovaného široce do 13. - 14. st., který jsem doplnil dalšími vyobrazeními a dochovanými exempláři nejstarších klobouků. Jedná se o období od počátku 13. st. do poloviny 14. st.

 

Článek o nálezu a zkoumání kapalínu z lokality Wüstung Marsleben,okres Quedlinburg je vystaven na stránkách Landesmuseum für Vorgeschichte, Landesamt für Denkmalpflege und Archäologie Sachsen-Anhalt http://www.lda-lsa.de/landesmuseum_fuer_vorgeschichte/fund_des_monats/2005/oktober/ .

 

Lokalita Wüstung Marsleben byla prozkoumána v rámci záchranného archeologického výzkumu při stavbě dálnice č. 6 v okrese Quedlinburg. Marsleben je místo poprvé zmiňované před 780 lety v dalších letech se postupně rozrůstalo. Kolem roku 1400 pak bylo z neznámých důvodů opuštěno.

 

K nálezu došlo při vykopávkách kamenného sklepa budovy zničené požárem, kde bylo nalezeno přes 60 různých nálezů. Zajímavý byl vysoký podíl železných artefaktů.

 

Vykopavky_sklepa

Obr. 1 Pohled na vykopávky výše zmiňovaného sklepa

 

Na původním dně sklepa byl nalezen polokulovitý železný předmět, který byl opatrně vyproštěn a vyzdvižen. Na světlo světa se dostal polokulovitý předmět, který díky silné korozi nebylo možno na první pohled identifikovat. Mohlo se jednat o přilbu, které jsou v archeologických nálezech zastoupeny velmi zřídka, ale i o kotel či jiný kovový předmět. Teprve CT /computer tomography/ odhalila, že se jedná o středověkou přilbu.

 

Kapalin_in_situ

Obr. 2 Železný klobouk na místě nálezu

 

Jednalo se o takzvaný „železný klobouk“, typ přilby, který se začal používat od 13. st. a po celý středověk byl velmi častým typem přilby a byl předchůdcem řady přileb pozdního středověku a časného novověku. Přilba měla okrouhlý železný zvon, k němuž je připevněn železný lem. Středem zvonu se táhne široký železný pás, který ve střední části tvoří mírně prominující hřeben. Taková konstrukce přilby je mnohokrát zobrazena na iluminacích ze 13. st. Železné klobouky byly velmi oblíbenou přilbou mezi chudšími bojovníky, neboť poskytovaly velmi dobrou ochranu před seky a údery, přičemž na rozdíl od uzavřených složitějších přileb nebránil ve výhledu a v dýchání. Pro lepší utlumení úderů byl vnitřek těchto přileb vystlán měkkým organickým materiálem – kůže, vlna. I v přilbě z Marslebenu byly nalezeny zbytky organického materiálu.

 

Kapalin_in_situ_detail_zespodu

Obr. 3 Detail přilby in situ, pohled zespoda

 

Kapalin_in_situ_detail_zboku

Obr. 4 Detail přilby in situ, pohled zboku

 

Naše znalosti nejstarších kapalínů jsou založeny pouze na sporých písemných zmínkách a na současných ilustracích. Středověké železné klobouky se v musejních sbírkách dochovaly pouze vyjímečně a stejně tak archeologické nálezy těchto přileb jsou raritní. Jediný další archeologický nález kapalínu ze 13. st. v německu je nález z hradu Wilnsdorf v severním Porýní-Westfálsku /Walter Bauer: Grabungen und Funde in der Burg zu Wilnsdorf [Kreis Siegen], in: Dietrich Ellger [Hrsg.]: Beiträge zur archäologischen Burgenforschung und zur Keramik des Mittelalters in Westfalen 1; Denkmalpflege und Forschung in Westfalen 2; Bonn 1979, S. 153-178)/.

 

Nález této přilby významně rozšířil naše znalosti o této kdysi běžné součásti středověké výzbroje. Kromě otázek souvisejících s přilbou jsou diskutovány i souvislosti mezi nálezem přilby a zničení marslebenu požárem v této době. Odpověď bude snad zřejmá po vyhodnocení komplexního výzkumu Marslebenu.

 

 

 

Restaurace přilby

 

Přilba byla vyjmuta ze země v jednom bloku s okolní hlínou a převezena do restaurátorských dílen Landesamt für Denkmalpflege und Archäologie Sachsen-Anhalt. Před započetím restaurátorských prací byly provedeno CT vyšetření přilby, které významně přispělo k ozřejmění stavu a dochovanosti nálezu. CT obrázky ukázaly, že v některých místech je přilba držena pohromadě pouze rzí.

 

Stav_pred_restaurovanim

Obr. 5 Stav přilby před restaurací

 

Vnitřek přilby byl vyplněn hlínou, Hlína byla postupně odstraněna za pečlivého sledování, aby neunikly pozornosti eventuelní nálezy jako kosti, keramika či zbytky organických materiálů. Na vnitřním povrchu přilby byly nalezeny korozí konzervované zbytky organických vláken. Zdá se že se nejedná o zbytky textilie, jako spíše kůže nebo plsti. Definitivní stanovení původu vláken ještě nebylo provedeno.

 

Zbytky_organickych_vlaken

Obr. 6 Mineralizovaná vlákna blíže neurčeného organického materiálu konzervovaného korozí

 

Očištění zevního povrchu přilby se ukázalo jako velmi obtížné. Vibrace při čištění přilby mohly způsobit poškození přilby. Produkty koroze železa jsou velmi tvrdé, křehké a pevně drží na povrchu předmětu. Jedinou metodou, která nezpůsobovala silnější vibrace bylo opatrné postupné odbroušení jednotlivých vrstev.

 

Cisteni_povrchu_prilby

Obr. 7 Opatrné čištění povrchu přilby

 

Práci ještě ztížily dva střepy keramické nádoby, které byly zavzaty do vrstvy rzi pevně lnoucí k povrchu přilby. Očištění povrchu přilby byla velmi zdlouhavá a namáhavá práce.

 

Castecne_ocistena_prilba

Obr. 8 Částečně očištěná přilba

 

Po restauraci je přilba vystavena v muzeu. Podle fotografie exponátu se jedná o celoželeznou přilbu s oblým zvonem, středovým pásem s nevysokým hřebenem a hodně sklopeným středně širokým železným lemem. Způsob připevnění lemu není patrný.

 

Prilba_po_restauraci

Obr. 9 Přilba po očištění a rekonstrukci

 

Nejstarší nalezený exemplář kapalínu je železný klobouk nalezený v troskách hradu Wilnsdorf . Wilnsdorf je poprvé připomínán roku 1185 v souvislosti s Hermann von Wilhelmesdorf. Roku 1233 byl zničen Konrádem von Marburg po vítězství u Ketzergerichtu. Tím je zřejmě datována i nalezená přilba. V roce 1979 při archeologických vykopávkách byl nalezen železný klobouk, který je nyní uložen v místním muzeu.

 

Wilnsdorf_eisenhut

Obr. 10 Přilba z Wilnsdorfu – zleva doprava nákres přilby, dvě fotografie originálu a dvě repliky

 

Nalezená přilba se dochovala ve velmi dobrém stavu. Její zvon je vykován z jednoho kusu železa a úzký, značně sklopený lem je přinýtován zevnitř ke zvonu přilby. Výška přilby je 20cm a průměr 27cm.

 

Přilba z Wilnsdorfu je bohatě doložena nejstaršími vyobrazeními tohoto typu přileb. Zřejmě vůbec nejstarší vyobrazení je obrázek kapalínu z rukopisu Hortus Deliciarum z doby kolem roku 1180. další vyobrazení je z Baseler Münster z doby kolem roku 1200 a též z Bamberger Psalter, datovaného do let 1230 – 1240, což je přesně datace této přilby, viz obr. 11

 

Hortus_Deliciarum_a_dalsi

Obr. 11 Vyobrazení kapalínů velmi podobných přilbě z Wilnsdorferu. Zleva doprava Hortus Deliciarum, 1180, Baseler Münster, kolem r. 1200, Bamberger Psalter, 1230 – 1240.

 

Další vyobrazení tohoto typu klobouku je ze sousoší Kalvárie z katedrály Saint-Étienne, Bourges, dép. Cher, Francie, datováno do let 1230-1237, viz obr. 12. Opět vidíme klobouk s oblým zvonem z jednoho kusu kovu a úzkým lemem. K připojení lemu se z daných obrázků nelze vyjádřit.

 

Bourges_statue

Obr. 12 Sousoší kalvárie, katedrála Saint-Étienne, Bourges, dép. Cher, Francie, 1230-1237

 

Zajímavý detail, který je vidět na detailní fotografii na obr. 13, je zapínání přilby. Přilba je nošena bez batvatu, vzadu pod kloboukem vykukují kadeře vlasů a je pod bradou je připevněna úzkým, jednoduchým řemínkem. V detailu je vidět, že tento řemínek je pod bradou spojen pravděpodobně uzlem resp. „mašličkou“, jako přezka to moc nevypadá, viz obr. 13. To by ostatně korespondovalo i s obrázky z Macieowské bible, která je jen o několik desetiletí mladší, viz dále.

 

Bourges_detail

Obr. 13 Detail přilby z katedrály z Bourges.

 

Tím se dostáváme k nejbohatšímu zdroji vyobrazení přileb typu klobouk pro vrcholný středověk, které existuje, k Macieowské resp. Morgan bibli. Jsou zde v desítkách exemplářů vyobrazeny všechny typy klobouků., na které si lze vzpomenout. Pro účely tohoto článku jsem vytvořil takovou pracovní typologii kapalínů z tohoto pramene aby bylo podle čeho je popsat. Nástin tohoto dělení je na následujících řádcích.

V Macieowske bibli jsou hojně zastoupeny dvě základní skupiny klobouků – klobouky „oblé“ a „hranaté“, jak se dají dělit podle tvaru zvonu. Každá z těchto skupin se dá dělit na podskupiny podle technologie výroby zvonu, resp. celé přilby, jak je patrná z vyobrazení.

Oblé klobouky mají podskupinu jednodílných přileb /zvon je vykován z jednoho kusu železa, typ Wilnsdorf/, dvoudílných /zvon je vyroben ze dvou půlek spojených středovým pásem/, dvojdílných s hřebenem / středový pás vytváří různě vysoký hřeben/ a čtyřdílných, kde je zvon tvořen čtyřmi segmenty spojeným tvarovanými žebry.

Hranaté klobouky se stejně tak dělí na jednodílné, dvojdílné a kapalíny s „deklem“ /s odlišenou vodorovnou částí zvonu přilby/. tyto kapalíny s deklem lze rozdělit podle sestavy svislé části zvonu na typ z jednoho kusu /svislá část je tvořena jedním kusem plechu, pravděpodobně spojeného v některém místě a pak kapalíny s patrným žebrem, u kterých se dá předpokládat, že mají svislou část zvonu složenou ze dvou kusů. Čtyřdílnou konstrukci jsem nikde na obrázcích nenašel.

Obě skupiny pak mají ještě podskupinu nezařazených, kde pro špatnou kvalitu obrázku nelze přilbu jednoznačně zařadit. Celé dělení je třeba brát s rezervou, v některých případech např. nelze s jistotou říct zda s jedná o dvoj nebo čtyřdílnou přilbu, nebo zda se z profilu jedná o přilbu s hřebenem či bez.

 

Začneme klobouky oblými. Vyobrazení klobouků typu Wilnsdorf je spíše vyjímečné a jeho hlavní zástupce vidíme na obr. 14.

 

macieowska_bible_oble_klobouky_jednodilne

Obr. 14 Železné klobouky typu Wilnsdorf z vyobrazení Macieowske bible. Zleva doprava jsou vidět dvě přilby se zvonem z jednoho kusu, zřejmě celokovové, nejspíše celoželezné. Na třetím obrázku je tvarově podobná přilba, ale nabarvená na červeno s namalovaným bílým vzorem, který je podobný zdobení řady normanek z vyobrazení této knihy. Na posledním obrázku je klobouk s oblým zvonem nabarveným na červeno a s barevně odlišeným lemem.

 

Častým typem je oblý dvojdílný klobouk. Typické zástupce vidíme na obr. 15. Pro tento typ přileb je typický široký středový pás ve střední části rozšířený a středně široký, většinou dosti skloněný a často konkávně prohnutý lem. Jestli se vyskytovaly exempláře s jednoduchým, nerozšířeným středovým pásem není jisté, ale u pohledů z profilu se může jednat o tuto jednodušší variantu.

 

macieowska_bible_oble_klobouky_dvoudilne

Obr. 15 Dvojdílné oblé železné klobouky z vyobrazení Macieowske bible. Zleva doprava vidíme na prvních dvou obrázcích pohled zepředu s dobře patrným rozšířením středového pásu, na dalších dvou obrázcích pak pohled z boku s patrnou řadou nýtů spojující jednotlivé části přilby.

 

Z dochovaných přileb je těmto helmám blízká přilba uložená v muzeu v Dánsku, bohužel více mi o místě nálezu, uložení a dataci není známo.

 

Denmark_kettle_hat

Obr. 16 Dvojdílný železný klobouk z dánského muzea. Proti přilbám z Macieowske bible je středový pás rozšířený na obou koncích, celkový tvar, tvar lemu a zejména pohled z boku je velmi podobný výše uvedeným přilbám.

 

Dalším častým a velmi efektním typem je dvoudílný oblý klobouk s hřebenem. Rozdíl oproti předchozímu typu je pouze v tom, že středový pás stejného tvaru jako u oblých dvoudílných klobouků tvoří různě výrazně prominující hřeben, viz obr. 17.

 

macieowska_bible_oble_klobouky_dvoudilne_s_hrebenem

Obr. 17 Dvoudílné klobouky s hřebenem z Macieowske bible. Na všech obrázcích jsou typické klobouky s výrazným středovým hřebenem a širokým konkávně prohnutým lemem.

 

Na obrázku č. 18 je asi nejlepší replika, na kterou jsem narazil.

 

MB_oble_klobouky_dvoudilne_s_hrebenem_replika

Obr. č. 18 Replika dvoudílného klobouku s hřebenem (vyrobeno "Steel legacy" armoury / reproducted by "Steel legacy" armoury)

 

Tento typ klobouků by se dal nazývat i typ Marsleben, neboť tento klobouk se jim nejvíc podobá, viz obr. 19 – dvojdílný klobouk se středovým pásem s výrazným hřebenem a silně skloněným širším lemem.

 

Marsleben_eisenhut

Obr. 19 Kapalín z Marslebenu

 

Posledním typem oblých klobouků jsou čtyřdílné klobouky. Jejich zvon je tvořen čtyřmi segmenty spojenými navzájem žebry. V Macieowske bibli jsem nalezl pouze jeden jediný, i když se samozřejmě nedá vyloučit, že na do jisté míry schematizovaných vyobrazeních nemusí být boční či přední žebra v předozadním či bočním pohledu patrné. Tato přilba, kterou můžeme vidět na obr. 20, v podstatě kopíruje dvojdílné kapalíny, pouze každý ze segmentů tvořících přilbu je složen ze dvou částí spojených žebrem. V celkovém vzhledu přilby dominuje středový široký pás ve střední části mírně rozšířený a ve střední rovině se mírně vyklenující do podoby nízkého podélného hřebene. Boční žebra jsou méně široká a na okraji ozdobně vykrajovaná. Lem klobouk je středně široký /srovnatelný s klobouky z obr. 14/ a výrazně konkávně prohnutý. Dobře je vidět spojení pomocí nýtů jak mezi jednotlivými díly zvonu, tak i mezi zvonem a lemem. Tady je vidět výhoda konkávně prohnutého lemu – vnitřní okraj má stejný sklon jako zvon přilby, ke kterému je přiložen a přinýtován.

 

Ctyrdilny_obly_kapalin_MB

Obr. 20 Čtyřdílný kapalín z Macieowske bible

 

Mohlo by se zdát, že pestře malované dvoudílné oblé kapalíny s hřebenem jsou archaickou specialitou Macieowske bible. Není tomu tak, názorným příkladem je barevné vyobrazení bojovníků v takovýchto přilbách z žaltáře De Lisle Psalter datovaného do let 1330-40. Podobné přilby se zřejmě vyskytovaly minimálně od pol. 13. st. do pol. 14. st. a eisenhut z marslebenu by mohl být současný se zánikem lokality kolem roku 1400.

 

De_Lisle_Psalter_detail

Obr. 21 Dvoudílný kapalín s hřebenem, De Lisle Psalter, 1330-40

 

Druhou nejčastější skupinou přileb typu klobouk vyobrazených v Macieowske bibli jsou klobouky „hranaté“, t.zn. se zvonem ukončeným nahoře rovnou plochou.

 

Na obr. 22 můžeme vidět typ, který se dá označit jako dvojdílný, analogicky ke kloboukům oblým. Zvon klobouku je tvořen dvěmi částmi spojenými pomocí středového pásu. tento pás je typicky rovný bez rozšíření a střecha klobouku je výrazně sklopená a tangencielně nasedá na zvon přilby a je k němu připevněna nýtováním, které je na některých obrázcích vidět. Stejně tak jsou vidět nýty i na středovém pásu, i když zde by se daly interpretovat i jako zdobení.

 

Hranaty_dvojdilny_kapalin_MB

Obr. 22 Hranaté dvojdílné kapalíny z Macieowske bible

 

 

Nemaje dochovaných originálů můžeme si na obrázků 23 prohlédnout repliky takovýchto klobouků ze stránek www.guerriersma.free.fr a www.historiavivens1300.at.

 

Hranaty_dvojdilny_kapalin_replika

Obr. 23 Repliky hranatých dvojdílných kapalínů

 

Na obr. 24 jsou klobouky pracovně nazvané jako hranaté klobouky jednodílné. Jejich tvar i způsob připevnění střechy klobouku je stejný jako u předešlých přileb, pouze zvon se zdá být vyroben z jednoho kusu. Repliku či originál takového klobouku jsem nikde nenašel.

 

Hranate_jednodilne_kapaliny_MB

Hranate_klobouky_s_deklem_jednodilne

Obr. 24 Hranaté jednodílné kapalíny z Macieowske bible

 

Další skupina jsou hranaté kapalíny „ s deklem“. Tvarově se jedná o zcela identické přilby, jejich zvon má však odlišenou, zřejmě samostatně vyrobenou a k tělu zvonu připojenou, horní plochou část. Daly by se ještě rozdělit na jednodílné, kde je svislá část těla zvonu bez zjevného spojení /zřejmě z jednoho pásu plechu, jehož spojení není na obrázku vidět, viz obr. 25/ a vícedílné, u kterých je svislá část zvonu tvořena několika navzájem spojenými segmenty, viz obr. 27.

 

Na obrázku 26 je fotografie železného klobouku typu jednodílného hranatého kapalínu s deklem z muzea v Legnanu, dle popisku je datován do 14. st.

 

Legnano_kettle_Hatt

Obr. 26 Kapalín z Legnana

 

Hranate klobouky_s_deklem_dvojdilne

Obr. 27 Hranaté vícedílné kapalíny z Macieowske bible

 

Aby bylo zřejmé, že hranaté kapalíny nejsou jen výsadou Macieowske bible, můžeme na obrázku 28 vidět blíže nedefinovatelný hranatý kapalín z Codex Manese.

 

Hranaty__kapalin_Codex_Manese

Obr. 28 Hranatý kapalín z Codex Manese

 

Železné klobouky jak se zdá byly používány spíše méně bohatými či urozenými bojovníky, existuje však i řada honosných zdobených kusů, viz obr. 29.

 

Zdobene_klobouky

Obr. 29 Zdobené klobouky z Macieowske bible

 

Tím se rozloučíme s macieowskou biblí a posuneme se dále na přelom 13. a 14. st., resp. do prvního desetiletí století čtrnáctého.

 

Několik zajímavých železných klobouků je dokumentovaných u našich nejbližších sousedů.

 

Na fresce v kapli Göttweigerhofkapelle ve městě Stein an der Donau v Dolním Rakousku je vyobrazení kapalínu datované do let 1305-10, viz obr. 30. Na fresce je vidět ozbrojenec v kroužkovém kompletu se shrnutou kapucí a přilbě s oblým hrotitým zvonem zřejmě vykovaným z jednoho kusu a širokým mírně sklopeným lemem. Na obr. 30 je vidět i rekonstrukce této přilby ze stránek http://www.historiavivens1300.at.

 

Kapalin_Stein

Obr. 30 Vyobrazení a rekonstrukce kapalínu z Göttweigerhofkapelle, Stein an der Donau v Dolním Rakousku, datováno do let 1305-10

 

Další obrázek kapalínu z Dolního Rakouska je z městského hradu Gozzoburg v Kremži. Na fresce z tohoto objektu datovaný do doby kolem roku 1300 je zachycen ozbrojenec v kroužkovém kompletu s kroužkovou kapucí a kapalínem „hranatého“ tvaru s výrazně zahroceným vrchlíkem přilby. Lem je vcelku úzký a středně skloněný. Zvon přilby vypadá jako vykovaný z jednoho kusu, připojení lemu není jasné, na rekonstrukci je celá přilba vykována z jednoho kusu, ale spojení nýty je dle mého názoru pravděpodobnější. Na obr. 31 vidíme vyobrazení klobouku a rekonstrukci této přilby ze stránek http://www.historiavivens1300.at. zajímavý je okrouhlý štít nesený tímto ozbrojencem, na téže fresce je zobrazen ještě jeden stejný, zdobený okrouhlý štít.

 

Gozzoburg_kettle_hat

Obr. 31 Kapalín z Gozzoburgu, Kremže, Dolní Rakousko, datovaný do doby kolem roku 1300.

 

Od konce 13. st. se počet vyobrazení a plastik s přilbami typu železný klobouk výrazně zvyšuje. Velmi zajímavé vyobrazení je plastika spících strážců z kostela v Konstanzi, Německo, datovaná do doby kolem roku 1280.. Na sousoší /viz obr. 32/ jsou znázorněni dva ozbrojenci v kroužkových zbrojích, kteří jsou vystrojeni identickými kapalíny. Jedná se o přilby s oblým zvonem vykovaným ze dvou polovin spojených středním pásem. Tento pás je ve střední rovině opatřen poměrně výrazným hřebenem a je jednoduše obdélníkový bez jakéhokoli rozšiřování či zužování. Široký, značně skloněný lem je pouze mírně konkávně prohnutý. Spoje lemu i zvonu přilby jsou provedeny nýtováním, což je dobře vidět na obou přilbách. V podstatě se dá říct, že se jedná o zjednodušený model dvojdílného oblého kapalínu s hřebenem známého z četných vyobrazení z Macieowske bible /viz obr. 17 a 18/. Na obr. 32 můžeme vidět zároveň repliku této přilby ze stránek www.berwelf.de.

 

Kapalin_Berwelf

Obr. 32 Kapalín podle plastiky Spících strážců z Konstanze, konec 13. st.

 

Zvláštní skupinu kapalínů z přelomu 13. a 14. st. tvoří skupina tzv. Pobaltských/Polských nálezů. Takhle ji označují na ruských fórech, nic bližšího jsem nezjistil. Jedná se o železné klobouky typického provedení z výše uvedené oblasti, 3 různé exempláře, na které jsem narazil pocházejí ze Švédska a Norska. Tyto přilbu mají i oporu v ikonografii severských zemí.

 

Na obr. 33 vidíme ilustraci z oltářního obrazu Umučení svatého Olafa z Norska, datovaného do počátku 14. st., více obrázků zde http://www.niku.no/olavsfro/6_result/6_result.htm . Vlevo vidíme detail výjevu z obr. vpravo. Více než polovina postav je vyobrazena s typickými přilbami tvaru klobouku se zahroceným, oblým zvonem složeným z několika segmentů. Zvon je tvořen čtyřmi dolů se silně rozšiřujícími „žebry“, mezi nimiž jsou malé oboustranně zahrocené výplně. Tyto výplně jsou v několika případech odlišeny od žeber barvou či šrafováním. Úzký lem se zdá být součástí zvonu a je jen mírně sklopen. Na obrázku vpravo jsou podobné klobouky vidět i na několika dalších výjevech. Vyobrazené přilby mají zvon pravděpodobně složen ze čtyř kovových žeber, do jejichž mezer jsou nanýtovány výplně, v některých případech možná z jiného materiálu než ze železa. Zajímavé je vyobrazení normanek s nánosníky, které jsou pro tuto dobu značně obsolentní. Snad je to regionální zvláštnost. Další zajímavost je typický vikingský danish axe v rukou centrální postavy, opět zřejmě severská zvláštnost.

 

Vyobrazeni_Svedsko_1308

Obr. 33 Vyobrazení pobaltských klobouků na obrázku z Umučení svatého Olafa, Norsko, počátek 14. st.

 

Na obr. 34 je první z dochovaných kapalínů. Je popisován jako nález lokality Hof, Jarlsberg, Norsko a datován do konce 13. st. Přilba je celoželezná a nejvíce s blíží výše uvedeným vyobrazením. Zvon je půlkulatý, místo zahrocení je vrcholku zvonu kovový „knoflík“. Zvon je tvořen čtyřmi „žebry“ – kovové segmenty směrem dolů se silně rozšiřující, tak, že se na okraji zvonu překrývají. Předozadní žebra jsou širší a jsou spojena do jednoho pásu, který překrývá konce žeber bočních. Nevelké mezery jsou vyplněny zevnitř připevněnými kovovými výplněmi shodnými s výplněmi z vyobrazení 33. Při bližším pohledu je patrné, že povrch výplní byl pokryt nějakým méně trvanlivým materiálem – zdá se, že úzký nepravidelný lem tvořený zbytky tohoto materiálu vykukuje zpod okrajů žeber. Okraje žeber jsou zdobeny dvojitou rytou linií, plocha předního žebra je vyzdobena stejným způsobem, jak je vidět z nákresu na obr. 34. Širší lem je plochý či velmi lehce konkávně vyklenutý a jeho vnitřní okraj je vytočen směrem nahoru a tímto lemem je přiložen a připevněn ke zvonu přilby. Lem je pouze minimálně sklopený, takřka vodorovný. Zajímavé je, že nikde nejsou patrné nýty /při velmi dobrém stavu přilby/, otázka spojení jednotlivých částí přilby zůstává otevřená.

 

Hof,_Jarlsberg,_Norsko

Obr. 34 Přilba Hof, Jarslberg, Norsko, konec 13. st.

 

Prakticky identický klobouk, jak celkovým tvarem, provedením i zdobením je uložen ve sbírkách Museum of National antiquities ve Stockholmu a je datován do doby kolem roku 1300. Jediný rozdíl je v provedení zvonu, kde vyrazně dominují přední a zadní žebro, které se na okrajích spojují a boční žebra jsou redukována na prosté obdélné kovové pásky . Výplně jsou kovové, na některých fotografiích značně zkorodované /patrně stav před rekonstrukcí/. Hrot zvonu je zahrocen velmi podobným způsobem jako klobouky z obr. 33.

 

Kapalin_Stockholm

Obr. 35 Klobouk ze sbírek Museum of National Antiquities, Stockholm, kolem roku 1300

 

Poslední dochovaný originál je přilba popisovaná jako Svenes Nord Aurdal, Opland, zřejmě tedy z jižního Švédska. T.č. by měla být uložena ve Florida Metropolitan University. Provedení přilby je stejného charakteru jako u předchozích přileb, dosti se však odlišuje. Užší žebra jsou směrem nahoru rozšířená a extrémně úzký plochý lem je zcela vodorovný.

 

Svenes_Nord_Ardual

Obr. 36 Přilba z Svenes Nord Aurdal, Opland

 

Nejmladšími přilbami zde popisovanými jsou helmy z poloviny 14. st. Jednou z nich je klobouk z reliéfu v katedrále ve Starsburku datovaný do doby kolem roku 1340. Na této plastice můžeme vidět klobouk blížící se typickým „husiťákům“ – přilba s oblým zvonem se širokým, plochým, jen málo skloněným lemem. Polokulovitý zvon přilby je tvořen čtyřmi segmenty spojenými pomocí čtyř úzkých, plochých žeber, které se směrem k bazi mírně rozšiřují. Široký lem je jen mírně skloněný je zřejmě velmi mírně konvexně vydutý, tedy opačně, než jsou prohnuté lemy starších klobouků.

 

Strasburg_cathedral

Obr. 37 Klobouk z reliéfu z katedrály ve Strasburku, kolem r. 1340

 

 

Na obr. 38 je několik obrázků replik blížících se tomuto klobouku. Jediný významnější rozdíl je ve tvaru žeber, které se směrem dolů nerozšiřují.

 

Munster_kettle_hat

Obr,. 38 Repliky klobouku za Strasburku

 

Kromě klobouků se širokým lemem se dají najít i vyobrazení klobouků s lemem úzkým. Příkladem je plastika z kostela Freiburg im Breisgau, Baden-Württemberg, Německo, datovaná do let 1340 – 1350. Je zde vidět přilba s lehce zahroceným, zřejmě celokovaným zvonem a úzkým, hodně sklopeným lemem, přilba vypadá jako vykovaná z jednoho kusu.

 

Replika_kapalinu_Strasburk

Obr. 38a Kapalín dle plastiky z kostela Freiburg im Breisgau, Baden-Württemberg, Německo

 

Mnohem obtížněji než ke kovovým částem přileb se dá vyjádřit k částem z nekovových materiálů. Asi nejlépe je doloženo upevnění přileb pod bradou. Na řadě obrázků (převážně z macieowske bible, 1 obrázek z Gozzoburku a na plastice z Bourges) jsou velmi detailně zachyceny řemínky upevňující přilbu. Ve většině případů jsou řemínky v horní části rozdvojeny, pouze ojediněle jsou úzké, nerozdělené. V jednom případě /1. obrázek vlevo nahoře, macieowska bible/ vypadá upevňovací řemínek jako vyrobený ze dvou kusů – samostatná horní rozdvojená část a samostatná podbradní část. Podbradní řemínky se typicky zavazovaly. Na řadě vyobrazení je patrné zavázání řemínků na „mašličku“ pod bradou, ani v jednom případě není zachycena přezka.

 

Zavazovani_pod_bradou

Obr. 39 Upevnění přileb pod bradou

 

Co se týče dalších dílů z nekovových materiálů, materiály jsou velmi sporé. Vývazy či polstrování vrcholně středověkých přileb se nedochovalo, jediným dokladem jsou nepatrné zbytky kůže či plsti z přilby z Marslebenu. Přilby tedy pravděpodobně nějaké vyložení měly, ale způsob upevnění neznáme. Nepřímo by na to poukazovalo i nošení bez viditelného batvatu, jak ji vidíme na reliéfu z Bourges či na fresce ze Stein. Zda bylo podobné jako upevnění vývazu do pozdně středověkých kapalínů, kde se nýtoval na vnitřní okraj lemu klobouku / viz obr. 40/ je otazné.

 

Nytovany_vyvaz_pozdni_gotika

Obr. 40 Nýtované přichycení vývazu v pozdně gotických přilbách. Na prvním klobouku zleva /Augsburk, 2. pol. 15. st./ je patrna řada nýtů na vnitřním okraji lemu (na pozdně gotických kapalínech je nýtování na lem typické). Na prostředním obrázku je pohled na dochovaný vývaz německého kapalínu z konce 15. st. Na obrázku vpravo je vidět řada otvorů pro přinýtování vývazu na německém šalíři z konce 15. st., v přední části přilby se v otvorech dochovaly nýty. Všechny přilby jsou z aukcí na Hermann Historica.

 

Ještě jeden detail přileb byl zřejmě proveden z kůže či textilu. Řada přileb, zejména z vyobrazení Macieowske bible má výrazně barevně odlišeny konstrukci přileb a výplně. Nejčastější barva výplní je červená, modrá, ev. bílá. Může se jednat o výplně z nekovových materiálů, ale spíše se jedná o kovové výplně potažené barvenou kůží či textilem. Stopy takového potažení jsou zřejmě patrny na přilbě z Hofu, viz obr. 34. Na obr. 41 je replika přilby typu čtyřdílného oblého klobouku, jehož výplně jsou potažené červenou látkou.

 

Kapalin_se_zdobenymi_vyplnemi

Obr. 41 Replika přilby s výplněmi potaženými látkou.

 

Závěrem zkusím shrnout určité trendy ve vývoji těchto přileb, jak se jeví ve světle výše uvedených informací.

 

Historie kapalínů začíná na přelomu 12. a 13. st. První dochované a vyobrazené přilby tohoto druhu měly celokované zvony s úzkým lemem, ale velmi záhy jsou doloženy i vícedílné zvony a širší lemy. Pro určení stáří přilby se způsob výroby zvonu asi nedá použít. Doložené příklady spíše popírají zdánlivě logický vývoj od výrobně jednodušších přileb z více kusů k celokovaným zvonům. Během 13. st. se vedle sebe vyskytují paralelně všechny typy – celokované, dvojdílné i čtyřdílné. I tvary zvonů se vyskytovaly všechny, na které si člověk vzpomene. Jediné vodítko je do jisté míry tvar lemu klobouku. U klobouků pro 13. st. resp. jeho druhou polovinu jsou typické užší až střední lemy, hodně sklopené a typicky konkávně prohnuté jejichž okraj je ke zvonu přilby přiložen tangencielně. Otázkou je, zda bohatě zdobené a vícebarevně provedené přilby zachycené ve velkém počtu v Macieowske bibli byly časté v 2. pol. 13. st., nebo je to specialita tohoto pramene. Vzhledem k vyobrazením podobných klobouků kolem pol. 14. st. se tyto přilby vyskytovaly zřejmě ještě hluboko ve 14. st. Skupina pobaltsko polských klobouků se zdá být krajovou specialitou dané oblasti. Další vývoj ve 14. st. vedl k typickému pozdně gotickému klobouku s jednodílným zvonem a se širokým lemem, mírně sklopeným, plochým nebo konvexně prohnutým lemem, který je ke zvonu přilby připojen v tupém úhlu. I když ani klobouky s úzkým lemem nevymizely, jak je vidno na klobouku z Munsteru.

 

Článek si nedělá nárok na úplnost, neboť vyobrazení klobouků je obrovské množství a statistické zpracování jednotlivých typů daleko přesahuje rámec tohoto sdělení.

 

Autor: Sidney
Edited by: wolf

Kategorie: