Lamelová zbroj z doby stěhování národů z Kerče, Krym
Při pátrání po původu a historii lamelových zbrojí jsem narazil na článek o lamelové zbroji z Kerče. Je to starý nález z Krymu, který je jako yety. Každý o něm mluví, ale nikdo ho neviděl. Řada článků se odkazuje na nález z Kerče, ale jediné, co jsem doposud viděl byl obrázek několika lamel publikovaných v Thordemanovi – viz obr. 1. Vzhledem k tom,u, že se jedná o veliký nález fragmentů lamelové zbroje srovnatelný s Niederstotzingenským nálezem, ke kterému má blízko i proveniencí, pátral jsem po definitivní zprávě z průzkumu zbytků zbroje.
Tu jsem bohužel nikde nenašel, takže zde předkládám výtah týkající se nalezené lamelové zbroje z článku Г. В. КУБАРЕВ, И. Р. АХМЕДОВ, Д. В. ЖУРАВЛЕВ КАТАКОМБНОЕ ПОГРЕБЕНИЕ С ДОСПЕХОМС ГОСПИТАЛЬНОЙ УЛИЦЫ г. КЕРЧИ (ПРЕДВАРИТЕЛЬНАЯ ИНФОРМАЦИЯ) vyvěšeném na stránkách http://crimeagold.com.ua/stat/bosp.%20issled.III/stat1.htm. Doplnil jsem pouze některé související nálezy lamelových zbrojí a fotografie některých zde popsaných nálezů.
Nedostatek informací o kerčských nálezech je dán tím, že dodneška nebyly důkladně prozkoumány a publikovány a tento článek z roku 2001 je prvním solidní publikací věnující se zbroji a zbraním z kerčského nálezu. Velkou slabinou jsou nekvalitní obrázky, lepší však bohužel nejsou k dispozici.
Obr. 1 Nákres lamel z Kerče, Thordemann, Armour from the battle of Wisby, 1361
V roce 1891 byl profesorem Ju. A. Kulakovskim vykopán unikátní dvojitý katakombový pohřeb v Gospitalnoj ulici v Kerči, poloostrov Krym. O něco později byl publikován podrobný popis nálezu vč. několika obrázků v OAK (ОАК - ОтчетыИмператорскойАрхеологическойКомиссии/ОтчетыАрхеологическойКомиссии/), 1891, str. 59-61, obr. 38-40. V současnosti je většina nálezů z těchto vykopávek uložena v GIM (Государственный Историческый музей) a některé předměty jsou v Ermitáži.
Na úvod úryvek ze zprávy z OAK ohledně průběhu nálezu – „důležité nálezy byly učiněny ve čtyřech katakombách, z nichž dvě byly odkryty v Gospitalnoj ulici v blízkostzi dvora G. Korobki, kde byla v loňském roce nalezena křesťanská katakomba datovaná do roku 491 n.l. Vykopávky byly provázeny řadou těžkostí. V prvé řadě to byla hloubka ve které se pohřební komory nacházely. Ležely 3 sáhy pod úrovní ulice ( 1 ruský sáh = 2,134m), což brzdilo postup výkopových prací. Další problém byl, že vykopávky probíhaly přímo na ulici a dnem i nocí bylo potřeba střežit prostor vykopávek. Když byla nakonec po třídenní práci šachta vyčištěna a velký kámen zakrývající vchod do katakomby byl rozbit a odvalen, bylo možno se po provaze spustit do vnitřku pohřební komory. Vnitřek komory byl zcela zaplněn hlínou promočenou jarními dešti. V jednom místě byla nalezena hliněná amfora a zbytky skleněné nádoby. V jedné stěně katakomby byla nalezena trhlina, přes kterou se dalo dostat do druhé katakomby položené o něco níže první. Byly také zaplněna hlínou, ne však v takovém množství a nebyla tak promáčená. Vykopávky byly zahájeny probíráním hlíny ze druhé katakomby, kde jí bylo méně a bylo možno ji přehazovat se středu komory na volné kraje. Zde bylo nalezeno několik úlomků zlatých plíšků, které zřejmě původně zdobily hrob a ještě jedna hliněná amfora. Další den bylo přistoupeno k odkryvu první katakomby. Vzhledem k tomu, že druhá katakomba ležela niže, bylo možno hlínu házet do druhé katakomby. Práce v první komoře trvala 2 dny a přinesla řadu nálezů. Většina jich ležela na podlaze komory blízko vchodu. Z těchto nálezů se dalo říci, že lupiči odtáhli obě těla ke vchodu do první komory, kudy pronikalo dovnitř světlo a zde je na podlaze prohledávali. Hrob byl vyloupen již dávno v minulosti a lupiče zajímaly pouze drahocenosti, kterých zde zřejmě bylo požehnaně, a vše železné nechali na místě.
Kromě dvou zmíněných amfor zde byly nalezeny fragmenty zlatem protkávané látky, dva zlaté lístečky zřejmě z pohřebního věnce, malinký zlatý půlměsíc a zlaté hřebíčky, zlaté nákončí opasku, čtyři korále a měděná byzantská mince císaře Lva (457-473 n.l.). Dále úlomky kostěných a skleněných věcí, dvě desítky železných hrotů střel, dva železné kinžály, dva železné meče, jeden s fragmenty koženého potahu dřevěné pochvy, bronzové zrcadlo a zdobený trojnohý podstavec pod lampu. Dále různé bronzové a stříbrné úlomky a dvě železné přilby. jedny byla v úlomcích, zatímco druhá byla vcelku s kroužkovou barmicí přirezavěnou k vnitřku přilby. Dále železný hrot kopí a velké množství úlomků železné zbroje. V katakombách bylo nalezeno malé množství silně zetlelých kostí, z nichž se dalo pouze určit, že zde bylo pohřbeno několik lidí“.
Z předmětů výzbroje byly v katakombách nalezeny zbytky jedné a možná i dvou zbrojí, dvou přileb, jedné s kroužkovou barmicí, fragmenty dvou mečů a dvou kinžálů, trojlisté hroty střel a hrot kopí. zbraním a zbroji z kerčského nálezu byla věnován malý článek V. Arendta, publikovaný v němčině (Arendt 1932), který se stal jediným zdrojem informací pro další autory (např. Thordeman 1933, Fig. 12; 1939, Fig. 232, 11-15; Arwidsson 1938, P. 55-56, Fig.19; Paulsen 1967, Abb. 62, 14-19 и др, Горелик 1993, рис. 7, 23;12,1.) Zmíněný článek byl značně stručný a v řadě detailů ne zcela přesný, neli přímo chybný. také nebyl provedena rekonstrukce zbroje a proto se ukázalo nezbytným provést komplexní restauraci a rekonstrukci nálezů z Gospitalnoj ulici.
Pracovníky GIM (Moskva) a Sibiřského oddělení RAN (Novosibirsk) v rámci společného projektu byla započata kompletní restaurace a dokumentace tohoto nálezu a zejména rekonstrukce zbroje.
Obr. 2 Typy lamel
Zbroj se skládala ze sedmi typů lamel, které se lišily tvarem, velikostí, počtem i rozložením otvorů.
Typ I. Lamely pravoúhlého tvaru se zaoblenými okraji (obr. 2-1,2). Velikost: délka 10,6cm, šířka 2,1-2,3cm, tloušťka 0,2cm. Lamely mají oblé výřezy ve střední části z levé nebo z pravé strany a jsou opatřeny 10 otvory.
Typ II. Lamely pravoúhlého tvaru se zaoblenými okraji (obr. 2-3,4). Velikost: délka 9,3-9,5cm, šířka 2,3cm, tloušťka 0,2cm. Lamely mají oblé výřezy ve střední části z levé nebo z pravé strany a jsou opatřeny 12 otvory.
Typ III. Lamely pravoúhlého tvaru se zaoblenými okraji (obr. 2-5). Velikost: délka7,3cm, šířka 2cm, tloušťka 0,2-0,3cm. Lamely mají oblé výřezy ve střední části z levé strany a jsou opatřeny 10 otvory.
Typ IV. Lamely pravoúhlého tvaru se zaoblenými okraji (obr. 2-3,4, 3-1 ). Velikost: délka 9cm, šířka 2,1-2,3cm, tloušťka 0,2-0,3cm. Lamely mají oblé výřezy v dolní části z levé nebo z pravé strany a jsou opatřeny 7 otvory. Spodní okraj lamely je zkosen směrem k výřezu.
Typ V. Lamely pravoúhlého tvaru se zaoblenými okraji (obr. 2-8,9, 5-1 ). Velikost: délka 7,9-8cm, šířka 2,2cm, tloušťka 0,2-0,3cm. Lamely mají oblé výřezy ve střední části z levé nebo z pravé strany a jsou opatřeny 10 otvory. Na rozdíl od ostatních lamel jsou na řezu prohnuty do tvaru S.
Typ VI. Lamely pravoúhlého tvaru se zaoblenými okraji (obr. 2-10,11,12). Velikost: délka 6,4-6,5cm, max. šířka 1,8cm, tloušťka 0,2cm. Lamely mají výřezy v horní části z levé nebo z pravé strany ( 2-11,12) nebo z obou stran (2-10) a jsou opatřeny 6 otvory.
Typ VII. Lamely kosočtverečného tvaru (obr. 1-13). Velikost: délka 6,2cm, max. šířka 1,8cm, tloušťka 0,2cm. Jsou opatřeny 6 otvory.
Obr. 3 Detaily zbroje
Lamely všech typů jsou spojeny do řad tak, že se navzájem překrývají o 0,6-0,9cm. Lamely byly navzájem sešněrovány koženým řemínkem skrze páry otvorů na okrajích lamel. Pro pevnější spojení lamel a kvůli ochraně řemínku před prodřením bylo šněrování řad lamel podloženo koženým páskem o šířce 1,6-1,8cm jdoucím paralelně s okrajem řady lamel (obr. 3-1,2,3, 4-1,2,3, 5-1, 5a-2). Tento systém spojení lamel byl používán u všech typů lamel. Řady lamel všech typů byly na obvodu lemovány koženým páskem o šířce max. 0,7cm (viz obr. 5a-3).
Obr. 4 Detaily zbroje
Do současnosti se podařilo zrekonstruovat dvě větší části zbroje – řady lamel složené z lamel II. typu. Jedna z nich má délku 15,7cm a je složena z 15 lamel, jeden konec řady je ohnutý. Poslední lamela v řadě je pravoúhlá bez výřezu. Po celém obvodu je lemována koženým páskem a systém šněrování pomocí koženého řemínku je dobře dochován. Druhá rekonstruovaná řada má délku 21cm a je složena z 15 lamel II. typu. Poslední lamela v řadě je opět pravoúhlá bez výřezu.
Dvě prohnuté řady lamel délky 22-23cm byly zrekonstruovány z lamel I. typu (obr. 3-1). Jejich rekonstrukce ještě není hotova a celková délka bude větší. Prohnutí řad lamel zřejmě není náhodné, ale usnadňuje obepnutí hrudníku zbrojí.
Lamely 6. typu byly spojovány vějířovitě pomocí horních otvorů. Následkem tohoto uspořádání kožené lemování bylo pouze shora. Výsledkem rekonstrukce byl monolit tvořený 6 řadami lamel harmonikovitě shrnutých. Délka první řady dosáhla 31cm a patrně ještě není konečná (obr. 3-2,3, 4-2,3,4)
Bylo zjištěno, že prakticky všechny typy lamel (I, II, IV, V, VI) mají „pravé“ a „levé“ výřezy. Řady lamel jednoho typu jsou spojovány výřezy vždy na jednu stranu. Dvě řady lamel s opačně orientovanými výřezy byly uprostřed zbroje spojeny prostřednictvím jedné pravoúhlé lamely, která se podkládala pod poslední lamely těchto dvou řad (obr. 5-4).
Dochovaly se ještě dva malé detaily taktéž složené z lamel, jejich účel zatím není vyjasněn (obr. 5-2,3).
Obr. 5 Detaily zbroje
Obr. 5a Detaily zbroje podle Arendta, 1 – nákres základních typů lamel, 2 – lemování řady lamel koženým páskem, 3 – podložení šněrování koženým páskem
Práce na rekonstrukci kerčské zbroje v době publikace článku nebyly ještě dokončeny, nicméně již bylo možno udělat několik závěrů. Ne všechny typy lamel definovaných v tomto článku byly popsány V. Arendtem v roce 1932. Během rekonstrukce byly zrekonstruovány relativně velké části zbroje a byly zjištěny určité zvláštnosti konstrukce zbroje. V následujících řádcích je pak rozebrán okruh analogií a kulturně chronologická příslušnost tohoto nálezu.
Nejbližší analogií je nález celé lamelové zbroje z kurganu 1, pohřeb č. 12 jižního Malajského mohylníku nalezené Ju. Limberisem v r. 1986, bohužel dosud nepublikované. I v tomto případě jde o lamely s výřezem, pásy lamel se sbíhají uprostřed a jsou překryty jednou lamelou.
Velké množství lamel bylo vykopáno v areálu pevnosti Cibilium na Kavkaze /blízko vsi Cebelda/ , která je známa z ranně středověkých písemných pramenů a je datována do ranějustiniánského období /529 – 542 n.l./. Vrstva požáru, ze které pochází lamely je datována do doby kolem roku 550 n.l. /Воронов, Бгажба 1985, с. 25, 28-29, 92, 94, 95/. ¨Nález lamel spočívá z velkého množství jednotlivých lamel, fragmentů kroužkového pletiva a z větších fragmentů lamelových zbrojí, řádově se jednalo o stovky fragmentů zbrojí.
V oblasti střední a východní Evropy se kerčské zbroji nejvíc blíží lamelové zbroje z avarského kulturního okruhu. V prvé řadě je to unikátní nález zbroje z Niederstotzingenu. /Paulsen 1967/, obr. 6. Zbroj i přilba byla sice poškozena vylupovači hrobů, horní část zbroje se však dobře dochovala. Zbroj byla složena z lamel 6 typů ) Paulsen 1967, Abb. 62, 1-5/. Byl tvořen hrudní částí a suknicí, sahající do poloviny lýtek. Velikost, tvar, počet a rozmístění otvorů i počet typů je prakticky identický kerčskému nálezu. Stejně tak lamelová přilby z Niederstotzingenu je blízkou analogií jedné z přileb nalezených v Kerči. Nález z Niederstotzingenu je datován do doby kolem r. 610 n.l.
Obr. 6 Lamelová zbroj z Niederstotzingenu, nákres nálezu
Poměrně velké části lamelové zbroje byly nalezeny i na pohřebišti Krefeld Gellep, hrob č. 2589, datovaném do doby kolem r. 540 n.l. /Pirling 1979, Taf. 41-43/, viz obr. 7, 8, 9 a taktéž v Kirchheim Ries v Německu, hrob 363, obr. 10, /Paulsen 1967, Abb. 64, 1/. Tvar lamel s výřezy, systém jejich spojení , spojení řad lamel jednou lamelou zespodu je identický kerčskému nálezu. Fragmenty lamelové zbroje, ve které byl pohřben dospělý muž byly nalezeny v hrobě č. 580 ve Schretzheimu v Německu a jsou datovány do let 590-620 n.l.
Obr. 7 Fragmenty lamelové zbroje z Krefeld Gellepu
Obr. 8 Fragmenty lamelové zbroje z Krefeld Gellepu
Obr. 9 Schéma dochovaných částí lamelové zbroje z Krefeld Gellepu
Obr. 10 Fragment lamelové zbroje z Kirchheim Ries
V Itálii byly nalezeny velmi podobné lamely v langobardských hrobech u zámku Castell Trosino, hrob č. 79, 119 [Thordeman 1939, Fig.232, 7-9] a v langobardském pohřebišti Nocera Umbra, hrob č. 6 [PaulsenI967. S.132].
Velmi impozantní série nálezů pochází z avarských hrobů především z karpatské kotliny. typicky byly nalézány pouze jednotlivé lamely, což je vysvětlováno symbolickým vkládáním jednotlivých lamel náhradou za celou zbroj. Fragmenty lamel byly nalezeny v 52 hrobech z 21 pohřebišť. Ve 28 hrobech byly nalezeny i zbytky kroužkového pletiva /Csallany 1972; 1982/. Většina lamel je velmi blízká svým tvarem, velikostí i systémem otvorů kerčskému nálezu.
Nálezy lamel s výřezy, blížící se kerčskému nálezu jsou popisovány i ze střední Asie, z oblasti někdejší Sogdy. Ve zdejších chrámových komplexech byly nalezeny stovky lamel, fragmentů lamel i fragmentů lamelových zbrojí /celkem asi 1500/ datovaných do 6. – 7. st., z nichž některé mají typický tvar s výřezy /Бердимурадов, Самибаев 1999, с. 46, Богомолов 1997/.
Co se týče vyobrazení zbrojí z lamel s výřezy, tyto převažují v oblasti střední Asie, Východního Turkestánu /viz obr. 11/ a severního pohraničí Číny. Z těchto oblastí pravděpodobně zbroje této konstrukce vyšly /což může souviset i s migrací Avarů, která pravděpodobně začala právě ve stepích na hranici Číny/.
Obr. 11 Reliéfní zobrazení postavy v lamelové zbroji „košilového střihu“ z Dandan-Uiliq z Východního Turkestánu pravděpodobně z 6. st. (dle Thordemanna)
Co se týče funkce výřezů na lamelách, neexistuje jednota. Nejspíše se jednalo hlavně o dekorativní funkci, existují však i teorie o odlehčení zbroje.
Podle М.В.Горелика se výskyt lamel s výřezy kryje s přechodem od „hunského období“ středoasijské historie k „tureckému/turkitskému období“ a je datováno do 5. – 6. st. /Горелик 1993, с. 170/.
Většina badatelů se shoduje na tom, že lamelové broje tohoto typu byly do Evropy zaneseny Avary a kerčská zbroj se dá datovat do 6. až počátku 7. st. /Paulsen 1967, Р. 132; Thordeman 1939, Р. 254; Hofer 1996 и др./.
Hroty šípů nalezených v Kerči jsou typicky kočovnické nasazované pomocí řapu. Chronologické použití těchto hrotů je však obtížné, jsou zde typy překlenující několik staletí, viz obr. 12.
Obr. 12 Hroty šípů a hrot kopí.
Meče, resp. jejich fragmenty byly zachovány velmi neúplně, stejně jako hrot kopí.
Restaurace přileb nebyl v době publikování článku dokončena, je však zřejmé, že od rekonstrukce provedené V. Arendtem se budou značně lišit.
Analýza dalších nálezů /nákončí opasku, kovový terčík/ nevedla j jednoznačnému závěru co se týče kulturní sounáležitosti pohřbu. Může se jednat o hrob místního velmože spjatého s byzantskou říší, na druhou stranu nelze vyloučit že se jednalo o urozeného příslušníka některého z kočovných kmenů.
Výzkum a restaurace nálezů není dokončena, a třeba se časem objeví pokračování...
Na závěr ještě zmíním rozsáhlý a dobře datovaný nález lamelových zbrojí z lokality Svetinja v dnešním Srbsku, ve vykopávkách ranně byzantského sídliště Viminacium, viz obr. 13. Zde byly nalezeny stovky lamel pocházející ze dvou či tří lamelových zbrojí. Tyto zbroje byly sestaven z o něco menších železných lamel s půlkruhovým výřezem blízkých lamelám z Kerče. I zde se našlo několik typů lamel, jejichž šněrování a lemování bylo identické s kerčským a niederstotzingenským nálezem. Zániková vrstva, ve které byly tyto zbroje nalezeny je datována do 90. let 6. st. a zbroje zřejmě patřily gepidským bojovníkům sídlícím v této pevnosti.
Obr. 13 Typy lamel ze Svetinje, obrázek větší lamely identické s niederstotzingenskou lamelou typu 3 a sestavená lamelová řada z lamel bez výřezu.
Velké množství podobných lamel bylo nalezeno na řadě lokalit v dnešním Srbsku, Chorvatsku a Makedonii.
Literatura
1. Айбабин А. И. Хронология могильников Крыма позднеримского и аннесредневекового времени // МАИЭТ, 1990. Вып. I.
2. AйбабинА. И. Этническаяистория ранневизантийского Крыма. Симферополь, 1999.
3. АмброзА.К. Проблемы раннесрсдневековойхронологииВосточнойЕвропы. Ч.2 //СА. 1971. №3.
4. Амброз А.К. Стремена и седла раннего средневековья как хронологический показатель // СА. 1973. №4.
5. АмброзА.К. КочевническиедревностиВосточнойЕвропы и Средней Азии V-VIII вв. // Степи Евразии в эпоху Средневековья. АрхеологияСССР. М., 1981.
6. АмброзА.К. Боспор. Хронологияраннесредневековыхдревностей // Боспорскийсборник. I. М., 1992.
7. АмброзА.К. Юго-ЗападныйКрым. Могильники IV-VI1 вв. // МАИЭТ. 1994. Вып. IV.
. АтавинА.Г. Погребения VII - начала VIII вв. изВосточногоПриазовья// КультурыЕвразийскихстепей второй половины I тыс. н.э. Самара,1996.
9. Бердимуратов А.Э., Cамибаев M.K. Храм Джартепа. Ташкент, 1999. БогомоловГ.И. Панцирныйдоспех с городища Канка // ИсторияматериальнойкультурыУзбекистана. Самарканд.1947. Вып. 28. ВороновЮ. Н. Бгажба О.Х. Материалыпо археологииЦебельды(Итоги исследованийЦибилиумав 1978-1982 гг.). Тбилиси. 1985.
10. ГааритухинИ.О..O6ломский A.M. Гапоновскииклад и его культурно-исторический контекст. М.. 1996.
11. ГореликМ.В. Защитное вооружениестепной зоны Евразиии примыкающихк ней территорийв I тыс. н. э. // Военноедело населенияюга Сибирии ДальнегоВостока. Новосибирск. 1993. КорзухинаГ.Ф. Клады и случайныенаходки вещей круга«древностейантов» в Среднем Поднепровье. Каталог памятников // МАИЭТ. 1996. Вып. V.
12. КубаревГ. В. Некоторыеоснованиядля датировкисибирской«геральдики»// Тюркскиенароды. Материалы V Сибирскогосимпозиума«Культурноенаследиенародов Западной Сибири». Тобольск; Омск, 2002.
13. Монгайт A.Л. Рязанскаяземля. М., 1961.
14. Николаева Э.А. Находки оружия на Ильичевском городище // Проблемы античной культуры. М., 1986.
15. ОрловР. С., РассамакинЮ.Я. Новые памятникиVI-VII вв. изПриазовья// МатериалыI тыс. н.з. по археологиии историиУкраиныи Венгрии.Киев, 1996.
16. РепниковН.И. Некоторыемогильникикрымскихготов // ИАК. 1906. Вып.19.
17. РепниковН.И. Некоторые могильникиобласти крымских готов // ЗООИД. 1907. XXVII. Отчет ИмператорскойАрхеологическойКомиссииза 1891 г. СПб., 1893.
18. Флеров B.C. Аланы Центрального Предкавказья V-VIII веков: Обряд обезвреживания погребенных. Труды Клин-Ярской экспедиции. Вып. I. M.. 2000.
19. Arendt W. Em altturkischer Waffenfund aus Kertsch // Zeitschrift fur historische Waffen- und Koslumkunde. 1932. IV (XIII), Heft 3.
20. Arwidsson G. Armour of the Vendel period // Ada Archaeologica. 1938. Vol. IX.
21. Csallany D. Avarkori pancelok a Karpat-medenceben (1 resz.) (Die Panzer der Awarenzeit im Karpalenbecken) //A Nyiregyhazi Joza Andras Muzeum Evkonyve. XII-XIV. 1969-1971. Budapest. 1972. Csalluny D. Avarkori pancelok a Karpat-medenceben (2 resz.) (Die Panzer der Awarenzeit im Karpatenbecken) //A Nyiregyhazi Joza Andras Muzeum Evkonyve. XV-XVII. 1972-1974. Nyiregyhaza. 1982.
22. Hofer N. Bewaffnung und Kriegslechnologie der Awaren // Hunnen und Awaren. Eisensladt, 1996.
23. Paulsen P. Alamannische Adelsgraber von Niederslotzingen. Stuttgart, 1967.
24. Pirling R. Das romisch-frankische Grabcrfeld von Krefeld-Gellep. 1964-1965 // Germanische Denkmaler der Volkerwanderungszeit. 1979. Serie B, Bd. 10. Teil 2.
25. Thordeman В. The asiatic splint armour in Europe // Ada Archaeologica. 1933. Vol. IV.
26. Thordeman В. Armour from the battle of Wisby 1361. Stockholm, 1939. Vol. I – II
27. A CONTRIBUTION TO THE STUDYOF LAMELLAR ARMOURS, IVAN BUGARSKI, Institute of Archaeology, Belgrade, STARINAR LV/ 2005.
Kategorie
- Pro vkládání komentářů se musíte registrovat nebo přihlásit