Kostel sv. Margity Antiochijské

Kostel sv. Margity Antiochijské můžeme najít nedaleko za česko-slovenskou hranicí na katastru obce Kopčany, okres Skalica. Kostelík byl původně součástí Mikulčické sídelní aglomerace (jako XIII. kostel) na jejím podhradí. Dnes je nejstarší stojící církevní stavbou ve střední Evropě.

 

První zmínka o kostelíku se dochovala až z konce 14. století, z roku 1392. Jako kostel sloužil až do 18. století, poté fungoval jako kaple.


obr.2.: Plán kostela s rekonstrukcí nartexu.


obr.3.: Kačenáreň.
 

V současné době je kostelík pro veřejnost zavřený a probíhají zde příležitostné bohoslužby. V kostele a jeho okolí je prováděn výzkum Krajského památkového úřadu Bratislava pod vedením PhDr. Petera Baxy (obr.2).

V okolí trosek nedaleko stojící barokní stavby “Kačenáreň” provedla Ľ. Kraskovská v letech 1961 - 1965 výzkum sídliště a pohřebiště z doby 9. - počátku 10. století (obr. 3). Další výzkumy jsou prováděné na mikulčickém hradišti od roku 1954 dodnes.

Historie výzkumů:
 


obr.4.: Současný stav vstupní části.
 

V roce 1961 položila Ľ. Kraskovská u severní stěny kostela pásovou sondu. O objevených koster nebyly nalezeny žádné artefakty umožňující jejich datování. Vlastní kostel byl považován za raně gotický (obr. 4).

V Drahošová pokračovala ve výzkumu v letech 1994 - 1996. Jedna sonda uvnitř kostelíka a čtyři položené po obvodu opět zachytily kostrové pohřebiště bez jakékoli výbavy. Sondou 2/94/95 byly zachyceny zbytky zdiva později interpretované jako relikt nartexu.

V. Anoškinová a M. Vančo roku 1994 odkryli při sondážním výzkumu fasády jižní stěny kostela gotická okna. Navazující stavebně - historický výzkum z let 1995 - 1999 Krajského památkového úřadu Bratislava datoval vznik kostela do 10., nejpozději první čtvrtiny 11. století.

Až roku 1995 byl kostel prohlášen za národní kulturní památku.

V roce 1997 proběhl výzkum katedry restaurování VŠVU v Bratislavě pod vedením V. Úradníčka a A. Boteka. Týkal se vnitřní výzdoby kostela. Výzkum odhalil zbytky středověkých nástěnných maleb (obr. 5).


obr.5.: Středověká výzdoba na severní stěně.


obr.6.: Hrob 3-98.
 

Od roku 1998 na celém katastrálním území obce Kopčany začal provádět Památkový úřad Slovenské republiky.

V roce 2004 P. Baxa objevil u kostela hroby datované do 9. - poč. 10. století. Všechny hroby respektovaly půdorys kostela a v některých byly zachyceny i zbytky malty. Díky tomu bylo možné datovat kostel do velkomoravského období. Poslední výzkum zachytil na pohřebišti artefakty blatnicko-mikulčického horizontu. Doba stavby kostela tedy odpovídá první třetině 9. století (obr. 6).

Od roku 2005 probíhá digitalizace všech dat získaných při výzkumech od roku 1998 a podrobná dokumentace nadzemní architektury pomocí laserového skenování a fotogrammetrie.

Historie kostela
 

Celý kostel není v původní velkomoravské podobě, některých částí se dotkly pozdější úpravy a přestavby. I tak ale většina kostelíka neztratila svou původní podobu. Přestavěn byl původní vstup do kostela, štítové stěny a střecha, omítka a okenní otvory. Součástí kostela byla i předsíň - nartex (obr. 7).

O předsíň - nartex - přišel kostel nejspíš při přestavbě ve 13. století, z této doby také pochází trojice gotických oken na jižní straně kostela. Součástí nartexu byl i zahloubený zděný objekt (objekt 2) obdélného tvaru. Původně se jednalo snad o hrobku, nebo křestní nádrž (obr. 8).

 


obr.7.: Výzkum u kostela s odhaleným zahloubeným objektem 2 a zbytky nartexu, rok 2004.


obr.8.: Gotická okna jižní stěny.
 

Poslední přestavba kostela proběhla v roce 1926, kdy kostel získal úplně novou vnější omítku i vnitřní malbu (obr. 9).

Stěny kostelíka nejsou kolmé vzhledem k zemi, celý kostelík má kónický tvar. V apsidě se dochovala původní valená klenba a s jistou pravděpodobností lze tvrdit, že i loď kostela byla původně zaklenutá (obr. 10). Dnes nad lodí není strop a loď je otevřena do krovu (obr. 11).


obr.9.: Podoba kostela po poslední přestavbě z roku 1926.


obr.10.: Klenba apsidy.
 

Na venkovních stěnách kostela jsou patrné stopy po ohni - kameny použité na stavbu kostela je propálená do červena (obr. 12).


obr.11.: Současný krov.


obr.12.: Do ruda propálené kameny.
 

Pro stavbu kostela bylo použito štípaného kamene, pouze ve středu klenby oken je použito tvarově upravovaného kamene do tvaru trojúhelníku.

Jako spojovacího materiálu bylo použito kvalitní malty, která obsahuje velké kousky křídového vápence (obr. 13). Malta je dodnes velice pevná. Přibližně ve čtyřech metrech nad úrovní terénu u západní strany kostela jsou dobře patrné stopy po zatlačování vyhřezlé malty zpět mezi kameny. Malta byla zatlačována pomocí nástroje obaleného v textilii plátnové vazby, jejíž otisk se zřetelně dochoval v maltě (obr. 14).


obr.13.: Detail malty.


obr.14.: Část otisku tkaniny.
 

Ve zdech kostela se dochovaly zbytky stavebního dřeva, někdy jen v negativu, někdy přímo dřevo. Tyče použité při stavbě byly hraněné a měly tvar průřez nepravidelného obdélníku. Jsou rozmístěné v pravidelných rozestupech (obr. 15).


obr.15.: Současný stav vstupní části.
 

Na severní straně kostelíka se dochovala dvojice původních okenních otvorů. Otvory byly při přestavbách zazděny, v současné době jsou zrekonstruovány a osazeny hutním sklem. Původní okna jsou malá klenutá do oblouku, který je mírně kónický. Další okenní otvory se dochovaly pouze ve fragmentech (obr. 16, obr. 17).


obr.16.: Část okna z 9. století překrytá oknem gotickým.


obr.17.: Původní okna na severní stěně.
 

Na jižní straně apsidy byly objeveny dva kameny s původními velkomoravskými rytinami. V jednom z kamenů je vyryto několik ondřejských křížů, na dalším z kamenů najdeme ondřejský kříž, ondřejský kříž ve čtverci a rytinu hlavy. Rytina hlavy je velice schematická trojúhelníkovitého tvaru s kulatou bradou, jsou patrné oči, nos a ústa. Na čele je jasně patrna koruna se třemi kříži (obr. 16, obr. 17).


obr.18.: Kámen s rytinou korunované hlavy.


obr.19.: Kámen s rytými kříži.
 

Kopčanský kostelík byl v době husitských válek, stejně tak jako IX. mikulčický kostel, opevněn příkopem. Na pohřebišti u kostela sv. Margity byly objeveny šipky do kuše datované do pozdního středověku.


obr.20.: Pravděpodobný původní vzhled kostela.
 

V prostředí velkomoravské sakrální architektury nemá sv. Margity žádné analogie, kostely s nartexem známe z Břeclavi - Pohanska, Starého Města - Špitálek a Mikulčic - III. kostel. Všechny výše zmíněné kostely mají půlkruhovitou apsidu. Kostely s nartexem patří k významným velkým stavbách a měly nejspíš centrální funkci. Čtyřúhelníková presbyteria mají jen malé jednolodní kostelíky v Modré a v Mikulčicích - II., V., VIII., X. a XII. kostel. Tyto malé kostely lze považovat za vlastnické.

Tento typ kostela je pravděpodobně odvozen od velkých benediktinských klášterních kostelů se stejným dispozičním řešením (Regensburg - Niedermünster, Lorsch - Altenmünster a jiné). Jeho vzory a původ můžeme hledat v karolinském kulturním okruhu (obr. 20).

Kostel svaté Margity Antiochijské v Kopčanech je unikátně dochovanou stavbou velkomoravské církevní architektury, která nemá na dalších lokalitách obdoby. Zároveň doplňuje sérii kostelíků vzniklých již v první třetině 9. století a dříve, které dokládají křesťanské tradice dlouho před příchodem cyrilometodějské misie.

Autor: Müscha

Kategorie: