Výroba ze slámy

Protože je senoseč v plném proudu, nastal čas pro další raně středověkou výrobní činnost. Zajímavější o to, že v současném LH-OH prostředí není zcela rozšířená. Jedná se o zpracování slámy a trav.
Máte-li tedy chuť, můžete si dle tohoto článku zkusit vyrobit vlastní ošatku.

Sláma byla výrobním produktem již od prvopočátku lidstva. Jednalo se nejen o stébla kulturních trav (tedy o slámu jak ji známe dnes), ale i stébla planých trav, které byly všude volně dostupné. Otisk dna "ošatky" v hlíně máme nalezen z Evropy již z neolitu. Přímo z doby Slovanů (a našeho území) sice žádný nález nemáme, ale protože se jedná o velice těžce dochovatelný materiál, není žádný důvod se domnívat, že by naši Slované travní stébla nevyužívali.

 

Tímto příspěvkem chci přispět především k prezentování a oživení akcí oživlé historie (nejen pro raně středověké Slovany) a na prvním místě tedy budu pro naši potřebu definovat "slámu". Na fotografii vidíte vedle stébla moderních obilovin a stébla dvouzrnky. Proti moderním plodinám byla dvouzrnka méně subtilní a více nazelenalá (osobně bych se tedy vyvaroval příliš žlutě zářivým a širokým stvolům). Kdo nemá přístup ke slámě z dvouzrnky, měl by volit plané trávy nebo stébla co nejpodobnější těmto původním obilovinám. Pro výrobu se v pozdním období používala především sláma žitná (upozornění: žito mlácené moderními stroji se však nedá použít!).

 

 

Využití slámy a trav
Sláma sloužila především jako podestýlka pod dobytek i jako izolační materiál pro budovy i lidi (například Otziho boty byly vystlány senem nebo jeho plášť byl také ze sena). Takové využití si každý dovedeme živě představit. Mnohem zajímavější byly však již produkty zpracované ze slámy. Protože se nám sláma jako přírodní materiál nedochovala, můžeme se o jejím komplexním použití spíše jen dohadovat.

  Tři samostatné výrobky však naši předkové používali nepochybně:

 

 

    • Jedná se o došky k pokrytí střech. Na fotce vidíte došky z rákosu na archoskanzenu Chotěbuz Podobora. Tyto došky však jsou slaměné, ale na dálku vypadají obdobně.
    • Povřísla na svazování snopů (navázané prameny slámy).
    • Ošatky, košíky, moušnice a další nádoby ze splétané trávy - této skupině výrobků se v tomto příspěvku chci nyní věnovat já

 

OŠATKY
Celou kapitolu nazvu ošatky, neboť se budu věnovat především výrobě ošatky.

Příprava materiálu:

 

 

 

    • Sláma, kterou použijete, musí být tvárná, proto se doporučuje, ji před použitím nechat navlhnout. Ideální je přeložit slámu na noc mokrým hadrem. Sláma musí být totiž pouze vlhká a nikoliv mokrá. Čerstvá tráva také není vhodná, neboť se příliš seschne a jednotlivé otočky nedrží u sebe.
    • Oplétací materiál
      1. lýko - lipové lýko, stržené nejlépe na jaře a před použitím patřičně namočené. Kůra samotná se nožem odloupne.
      2. loubek - nejlépe vrbový prut, sbíraný na podzim (kdy je vrba opadlá a bez mízy), podélně rozčtvrcený a vyhlazený nožem (od středové dřevní hmoty), aby nepraskal při ohýbání. Případně se podobně dají zpracovat i smrkové kořeny.
      3. kůže - tento materiál se mohl používat, ale pro svou vysokou cenu spíše jen zřídka a z estetických důvodů. Každopádně se s ním pracuje nejlépe. (Našel jsem pouze etnografické zmínky o ozdobné funkci kůže při výpletu ze slámy.) [Já sám jsem na svou první ošatku použil kožený řemínek (viz. popis níže uvedený). Ale z pohledu ceny usně a některým fyzikálním vlastnostem se využití kůže k úpletu zřejmě příliš nepoužívalo (nebo jen vzácně).]

 

Výrobní nástroje:

 

 

    • Rourka - kožená rourka mírně se zužující k jednomu konci, která vám pomáhá usměrňovat šíři oplétaného svazku. Obvod menší dírky je obvodem, který bude mít svazek slámy (u mne jsem zvolil velikost obvodu špičky malíčku).
    • Jehlice - kovová či dřevěná jehla o délce 12-17 cm, která slouží k podsouvání opletacího materiálu pod sebe.
    • Další obecně použitelné nástroje (nůž, nůžky apod.)

 

Postup oplétání svazku slámy:

 

 

 

    • Celkový oplet - celý svazek se oplétá (lýkem) tak hustě, že sláma není vůbec vidět. Tento typ opletu je velmi náročný na množství použitého lýka a přijde mi zároveň mnohem pracnější.
    • Částečný oplet - oplétání slouží pouze k udržení tvaru svazku slámy u sebe - podle potřeby se jednotlivé spirály opakují v intervalu 1 až 3 cm. (Tento způsob jsem použil já - viz. foto.)

 

Spojování svazků slámy

 

 

 

    • Co 2 až 5cm se oplétací materiál provleče/podstrčí pod proplet, který je na předešlém svazku. Může se i častěji (ošatku to zpevní), ale přišlo mi to zbytečné. (Tento způsob jsem použil já - viz. foto.)
    • Druhou variantou je občasné podvlékání oplétacího materiálu pod předešlý slaměný svazek.
    • poslední možností je propíchnutí předchozího slaměného svazku a vedení úpletu skrz jeho středem.

 

 

Konkrétní výroba ošatky

Materiály: Já osobně jsem šáhl po následujících materiálech: jako slámu jsem použil divoce rostoucí trávu (snad se jedná o nějaký druh lipnice (Poaceae)) a na úplet jsem pro začátek šáhl ke kůži. Svazek použité trávy se vlezl akorát do dlaně a kůže o šířce 3-6mm měla okolo 12 metrů (na její nastříhání stačila kůže/ušeň o rozměrech 20x20 cm). Využití řemínku jsem zvolil čistě prakticky, protože příprava loubí/lýka a jeho neustálé nastavování by u prvního pokusu příliš natahovalo výrobní čas.

 

 

 

 

 

Základ dna: Prvním krokem bylo vytvoření základu dna. Svazek trav provlečte rourkou (tak aby širší část směřovala ven) a první otočku trávy pevně svažte z menšího svazku. Osobně doporučuji navázat u prvního 5 cm menší svazek trav a ve 2 cm jej zahnout. Tyto dvě části provázat. Nyní začínáte postupovat obtáčením kůže okolo svazku a co 2-3 oplet provlékáte (svazujete) za oplet na předchozím svazku. Při cca prvních 4 kruzích od středu nečekejte ode dna ošatky žádné zázraky. Tráva se zatím nemá tendenci sama sebe narovnat do kruhu a dílko vypadá žalostně. Ačkoliv se to zdá být jednoduché a vlastně to i jednoduché je, jedná se o časově náročnou činnost. Takto vypadalo dno ošatky po dvou hodinách.

 

 

 

 

Dno: Oplet stahujeme co nejpevněji a co nejpevněji jej i svazujeme. Mně se to až tak nedařilo, ale ani menším mezírky nakonec vzhledu neškodí. Svazky k sobě svazujeme v rovině podle toho, jak velké dno chceme. Na ošatku mé velikosti stačí 5-6 otoček. Nyní už může docházet materiál a po jednotlivých stéblech jej tedy začneme do rourky doplňovat

 

 

 

 

 

Stěny: Ve chvíli, kdy nám velikost dna  stačí se pustíme do výroby boků, a to tak, že svazek slámy začneme mírně zvedat. K tomu postačí pouze uchycovat oplet o něco výše. možná to zní složitě, ale je to velmi jednoduché a vlastně i postupujete velmi intuitivně.

 

 

 

 

 

Zakončení: Když už vám velikost ošatky dostačuje nebo vám dojde tráva (jako v tomto případě), tak jednoduše přestanete trávu přidávat a i nadále omotáváte svazek slámy až do ztracena. Osobně doporučuji tuto poslední otočku oplétat hustěji a častěji "kotvit".

 

 

 

 

 

 

Zahlazení: Nůžkami odstříháte trčící stébla (skoro žádné nejsou) a ošatka je hotova.

Mě tato ošatka trvala se vším všudy nejméně 12 hodin. Pravda je, že jsem v to počítal i neustále studium a klasický pokus omyl. Samotné pletení bylo asi 6-7 hodin (u TV) takže jsem se sice nenudil, ale taky jsem jistě pracoval podstatně pomaleji.

 

 

 




 

 

Poznámka: [ Redakce ] Článek byl nabídnut a s laskavým svolením autora převzat ze serveru http://www.slovane.cz

Kategorie: