Lamelová zbroj z Bek-Bike

Při pátrání po původu a vzhledu lamelových zbrojí jsem se dostal i k velmi zajímavému nálezu kompletní lamelové zbroje z lokality Bek-Bike. Jedná se o jednu z mála kompletně zachovaných ranně středověkých lamelových zbrojí. Proto jsem navzdory geografické odlehlosti místa nálezu od naší střední Evropy přeložil tento článek, který je v originále publikován v ruštině na stránkách Tože Gorod na adrese http://tgorod.ru/index.php?topgroupid=2&groupid=7&subgroupid=5&contentid=36  Jeho anglická verze se dá najít na stránkách Red Kaganate na adrese http://www.geocities.com/kaganate/bekbeke.html.

Zbroj byla nalezena v roce 1948 v Západním Kazachstánu při vykopávkách prováděných I.V. Spitsinem. Nález je to velmi zajímavý, bohužel velmi špatně dokumentovaný a neexistuje nákres hrobu a situace jednotlivých předmětů.Výsledky výkopových prací byly publikovány v „Izvestiya Instituta Material'noy Kultury“ (Zprávy Institutu Materiální Kultury) číslo 32 v roce 1949 . Následující text je kompilací z uvedené publikace a z nepublikované zprávy o vykopávkách uložené v archivu Ruské Akademie Věd (P-1240). Původní datace nálezu autorem byla 9.-10. st., v publikaci však byla rozšířena na 8.-12. st. G.A Fedorov-Davidov se přiklání k časnější dataci. a nález připisuje Polovcům, nebo Zlaté Hordě. V pohřbu byly nalezeny ještě další předměty, které by umožnily přesnější dataci nálezu, bohužel nedostatek informací o těchto předmětech toto neumožňuje.

Ze skupiny pohřbů v oblasti Bek-Bike je nejzajímavější pohřeb bojovníka ve zbroji. Tento hrob byl nalezen na dunách v oblasti sypkých, kopcovitých písků v blízkosti východního břehu jezera Sarajdin, v oblasti Bek-Bike, 7 km na východ od vesnice Džangali. Nebyly nalezeny žádné známky mohylového násypu či ohraničení hrobu.

Skelet muže ležel na svahu holého pahorku, na zádech v natažené poloze hlavou směrem k východu. Bojovník má oblečen železnou lamelovou zbroj bez rukávů. Pravá ruka lehce ohnutá v lokti ležela na břiše na zbroji, druhá ruka ležela natažená podél těla a byla přikryta okrajem zbroje. Vpravo od pohřbeného ležely kosti koně – lebka, přední a zadní končetiny, další lebka koně ležela u nohou bojovníka. V místech hřbetu koně ležely dva železné třmeny s oválným plochým podnožím, zploštělým obloukem třemene a úzkým, obdélným otvorem pro řemen. Na levé straně kostry ležel masivní jednobřitý meč s prstencovitou záštitou délky 104cm (čepel 93cm, rukojeť 11cm), největší šíře čepele 4,5cm, tloušťka u rukojeti 1cm. Hrot čepele v délce 30 cm byl broušený z obou stran. Dřevěné střenky rukojeti byly k rukojeti připevněny nýtem. Rukojeť byla lehce ohnuta směrem k ostří podobně jako u šavlí. V blízkosti rukojeti meče ležela bederní část koňské páteře a železné hroty šípů se širokým, tupým hrotem a dlouhým řapem. Pod zbrojí na pravé straně ležel v úrovni pasu jednobřitý železný nůž , dvě okrouhlé železné spony a na nohách byly nalezeny zbytky kůže z obuvi.

Nejzajímavější částí nálezu je výzbroj pohřbeného bojovníka, meč a lamelová zbroj. Zbroj měla dlouhý „košilový“ střih bez rukávů se zapínáním na zádech a dosahovala skoro ke kolenům. Rozměry zbroje – délka 1,1m, šířka v úrovni ramen 40cm, šířka dolní části 60cm. Dolní část zbroje byla přeložena a tvořila pás ze čtyř řad lamel.

Zbroj byla složena ze železných lamel podlouhlého tvaru se zaobleným horním okrajem. Rozměr byl 6,5x3,5cm a tloušťka do 1,5mm. Spodní okraj lamel měl pravoúhlý tvar a byl opatřen třemi symetricky rozmístěnými otvory. Dvojice podobných otvorů byly umístěny i uprostřed delších stran lamel. Uprostřed každé lamely bylo vykováno polokulovité „umbo“ o průměru do 1 cm. Nárameníky byly tvořeny šesti obloukovitě prohnutými lamelami velikosti 12x7cm, po třech na každém rameni.


Nákres lamely nárameníku

Lamely zbroje byly spojovány do řad tak, že levý okraj jedné lamely překrýval pravý okraj druhé lamely a boční dvojice otvorů na sebe naléhaly. Uspořádání řad lamel bylo následující. Horní řada lamel byla připevněna /snad pomocí nýtů/ ke čtyřem železným pásům o rozměrech 19x3,5cm umístěných v blízkosti ramen. Dva pásy byly vpředu, dva vzadu. Lamely byly k těmto pásům připevněny oválnými konci nahoru. Dolní konec lamel je překryt koženým lemem o šířce 1 cm, který je prošit skrze dírky v dolní části lamel koženým řemínkem. Jednotlivé řady se překrývaly o 1,5-2cm, tak, že dolní řada překrývala horní řadu. Celá zbroj byla tvořena 25 řadami lamel.


Detail struktury zbroje

Na zadní straně lamel byly nalezeny zbytky režné tkaniny, která sloužila jako podklad zbroje. Na lícové straně lamel byly nalezeny zbytky jemnější tkaniny plátěné vazby, zřejmě zbytky oděvu nebo zakrytí mrtvého.

Na závěr reliéfní zobrazení postavy v lamelové zbroji „košilového střihu“ z Dandan-Uiliq z Východního Turkestánu pravděpodobně z 6. st. (dle Thordemanna). Když si odmyslíme zapínání vpředu a odlišný tvar lamel dolní části zbroje, mohla zbroj z Bek-Bike vypadat nějak takhle.


Postava v lamelové zbroji z Dandan-Uiliq

Poznámky

Je věčná škoda, že ten nález nebyl řádně zdokumentován a nebyl nikdy pořádně publikován. Dle mého názoru se jedná o nejúplněji dochovanou ranně středověkou lamelovou zbroj vůbec. Podle fotografií se zdá, že se zřejmě alespoň částečně zachovalo (díky uložení v suchém prostředí písečných dun) kožené lemování řad lamel a možná i další zbytky kožených či textilních součástí zbroje, které by umožnily věrnou rekonstrukci.
Otázka střihu zbroje zůstává nejasná.
Na fotografiích je v dolní části zbroje patrné jakoby šikmé „přeložení“ , které by mohlo být rozparkem dolní části zbroje, který bych u tohoto vyloženě jezdeckého hrobu očekával.
Provedení horní části zbroje taky z textu příliš nevyplývá. Z údajů o“ zbroji délky 1,1m, která sahá skoro po kolena“ bych odhadl, ža zbroj musela dosahovat až ke klíčním kostem. Alespoň u mne, při výšce 188 cm je vzdálenost klíční kost – koleno 107cm. Tudíž zbroj měla v horní části zřejmě výřez pro paže a na hrudi a zádech dosahovala až na úroveň klíčních kostí, v dolní části sahala ke kolenům.
Na ramenech byl přední a zadní díl zbroje spojen nárameníky ze tří překrývajících se lamel, které zřejmě spadaly částečně i na paže.
Ještě větší nejasnost je kolem spojování lamel. Horizontální spojení dolních okrajů lamel v řadách pomocí koženého lemu prošitého řemínkem vypadá logicky a odpovídá jiným nálezům. Zato v textu popisované připevnění lamel (těžko říct, zda jednotlivých lamel nebo celých řad) na železné pásy je velice diskutabilní. Není jasné, jestli pásy byly orientovány horizontálně či vertikálně. Z textu také nevyplývá, zda byla takto připevněna jen první řada lamel, nebo všechny řady. Stejně tak označení režné látky nalezené na rubové straně lamel jako podklad lamel (které jsou na ni dle autorů zřejmě našity) je čistě hypotetický.
Nabízí se elegantnější varianta spojení lamel mezi sebou a vytvoření. Vycházím z článku Byzantine Lamellar Armour: Conjectural Reconstruction of a Find from the Great Palace in Istanbul, Based on Early Medieval Parallels (http://members.ozemail.com.au/~chrisandpeter/lamellar/lamellar.html), kde byl hypoteticky zrekonstruován systém šněrování poněkud atypických lamel nalezených v ruinách Velkého paláce v Istanbulu.


Lamela z Velkého paláce v Istanbulu

Jak je vidět na obrázku, tyto lamely jsou obdélného tvaru s vykovaným středovým „hřebenem“ se zakulacenými užšími stranami, jsou opatřeny „bočními“ páry otvorů a otvory při horním a dolním okraji lamely k připevnění lemu a zcela postrádají typické středové otvory užívané pro spojování jednotlivých řad lamel navzájem, jak je ve zkratce naznačeno na dalším obrázku.

Lamely standardního typu se systémem „bočních“ otvorů umožňujících spojení lamel navzájem a s druhým systémem „středových“ otvorů umožňující spojení řad lamel. a - samostatná lamela, b, c, d – lamely sešněrované výše popsaným způsobem, a - pohled zvenčí, b – pohled zboku, c – pohled zezadu. Tibetská lamelová zbroj, podle Thordemanna, lamely tohoto typu jsou běžné v Evropě i Asii.

Na dalším obrázku pak vidíme předpokládaný systém šněrování lamel jak navzájem tak jednotlivých řad pomocí jednoho řemínku


Předpokládaný šněrovací systém lamel z Velkého paláce v Istanbulu.

Na posledním obrázku jsou lamely s podobným systémem děr a se středovým vyklenutím či „umbem“


1. ‘Börg’ (pevnost), Birka, Švédsko, 10. st.. 2. Hrob 121, Homokmégy-Halom, Maďarsko, 7. – 8. st.. 3. Doněcké hradiště, Rusko, 950-1250 AD. 4. Bek-Bike Západní Kazachstán, 8. – dejme tomu 8.-10. st. AD.

Ze srovnání nákresu lamely zbroje z Bek-Bike s výše uvedenými lamelami vyplývá, že takový způsob šněrování je možný, funkční a je alternativou pro tuto zbroj. Nepřítomnost otvorů při horním okraji lamely souvisí pravděpodobně s nepřítomností horního lemu.


rekonstrukce zbroje podle Gorelika

Na předešlém obrázku je rekonstrukce zbroje podle Gorelika. Je zde vidět jednak zbroj střihu kaftanu otevřená vepředu, jednak nákres lamely s jiným systémem otvorů než je uveden v původním článku. Těžko říci, zda pan Gorelik znovu zkoumal zbroj z Bek Bike, nebo nakreslil pravděpodobnější variantu vzhledu lamel na podkladě nějakých, mě neznámých paralel. 
Pravděpodobnější se mi zdá druhá možnost. Tuto možnost podporují i nálezy z Volžské Bulgarie z posledních let, které naznačují, že lamely podobné Bek Bikským byly zřejmě poměrně široce rozšířeny a dle rozmístěná otvorů byl systém šněrování klasický „tibetský“ (viz výše), lamely viz obr. 10. Vzhledem k nedostatečné dokumentaci zbroje z Bek Bike by ani nebylo divu, kdyby lamely, resp. systém otvorů, nebyl přesně zaznamenán.

010 lamely Povolzsti Bulhari.jpg

Obr. 10   hradiště Gorodok, konec 10. – 12. st., nalezena 1 lamela, 1 – rozměry dochované části 54x 30-32mm, tloušťka 1mm, Ostopolovskoe selišče, konec 10. – 11. st., nalezeno 7 lamel, 2 - rozměry dochované části 45x25mm, tloušťka 2mm, datováno do 11. st., 3 – rozměry 51x26-30mm, tloušťka 1,5mm, 4 – rozměry 52x24-28mm, tloušťka 1,5mm, 5 - rozměry dochované části 37x28-30mm, tloušťka 2mm, 6 - rozměry dochované části 51x26-30mm, tloušťka 2mm7 - rozměry dochované části 35x25mm, tloušťka 2mm, 8 – rozměry 52x26-30mm, tlouštka 2mm.

Literatura

1. Arena, M.S. and L. Paroli. Museo dell’Alto Medioevo Roma (guide). Rome: Instituto Polygrafico e Zecca dello Stato 1993.
2. Dawson, T. (1992). Banded lamellar- a solution. Varangian Voice iss. 23 (July 1992), p.16.
3. Franceschini, E.B.R. (1995). Winter in the Great Palace: the persistence of pagan festivals in Christian Byzantium. Byzantinische Forschungen 21, p.117-132.
4. Garam, É., I. Kovrig, J. Gy. Szabó and Gy. Török. Avar Finds in the Hungarian National Museum. Budapest: Akadémiai Kiadó 1975.
5. Kirpitchnikov, A.N. Drevnirusskoe Oruzhie 3: Dospech, Kompleks Boev’ich Sredstv IX-XIII v.v. (Arkheologiia SSSR). Leningrad: Nauka 1971. (trans - Old Russian Arms 3: Armour, Armaments and their Usage, 9-13th centuries).
6. Martiny, G., G. Brett and R.B.K. Stevenson. The Great Palace of the Byzantine Emperors: Being a First Report on the Excavations Carried Out in Istanbul on Behalf of the Walker Trust (The University of St. Andrews) 1935-38. London: Oxford University Press 1947.
7. Pirling, R. Römer und Franken am Niederrhein. Katalog-Handbuch des Landschafts-museum Burg Linn in Krefeld. Mainz am Rhein: Phillip von Zabern 1986.
8. Robinson, H.R. Oriental Armour. London: Herbert Jenkins 1967.
9. Roth, H. Kunst der Völkerwanderungzeit (Propyläen Kunstgeschichte, supplementary series: vol. 4). Berlin: Propyläen Verlag 1979.
10. Thordeman, B. Armour From the Battle of Wisby 1361 (Vol. 1, Text). Stockholm: Kungl. Vitterhets Historie och Antikvitets Akademien 1939.
11. Руденко К.А.Новые находки деталей пластинчатого доспеха из Волжской Булгарии // Военное дело номадов Северной и Центральной Азии. Новосибирск, 2002

Autor: sidney
 

Kategorie: