Kroužkové zbroje v Evropě raného středověku

Kroužkové zbroje jsou velmi starým druhem ochranného odění, které se v Evropě používalo od starověku až na práh novověku, v některých asijských zemí až do 20. století. Na rozdíl od četných nálezů z doby předřímské a římské a velmi četným zbrojím dochovaným z vrcholného a pozdního středověku se z našeho období, z ranného středověku, dochovalo jen minimum nálezů a to většinou ve velmi špatném stavu. Proto i úroveň znalostí o raněstředověkých kroužkových zbrojích je v porovnání s jinými obdobími výrazně nižší. V souvislosti s diskuzí vedenou před vánoci na fóru LH jsem se rozhodl udělat malý přehled dochovaných zbrojí z ranného středověku s nutným přesahem do dob starších i mladších. Vzhledem k nedostatku času jsem projel hlavně zdroje z internetu a snažil jsem se o maximální stručnost. Sdělení je heslovité a detaily je možno dohledat v odkazech na prameny.

Obr. 1 – Žánrový obrázek z dílny mistra brníře

Historie kroužkových zbrojí

Počátek výroby kroužkových zbrojí se ztrácí v šerém dávnověku. Podle některých pramenů to byl vynález peršanů, podle jiných snad znalost výroby kroužkových zbrojí pocházela ze střední Asie, Každopádně již v době předřímské v Evropě ovládali toto umění Keltové. Dokládají to nálezy kroužkových zbrojí z celé Evropy – z Anglie, Dánska, Švýcarska i Rumunska (Gilmour). Tyto nejstarší nálezy byly datovány do poloviny 4. st. před naším letopočtem. Tyto nejstarší zbroje byly ze zavíraných kroužků. Zřejmě tehdy ještě neznali technologii nýtování kroužků, na druhou stranu řada nálezů byla ve velmi špatném stavu a ne všechny byly zkoumány moderními metodami. Kolem počátku letopočtu však je už řada nálezů nýtovaných zbrojí. Od Keltů se tomuto umění naučili Římané, kteří je rozšířili po celé Římské říši a v dalších staletích po pádu říše toto umění nejen nezaniklo, ale kroužková zbroj se stala základem evropského ochranného odění až do vrcholného středověku, kdy byla postupně nahrazena plátovou zbrojí. Jako doplněk plátových zbrojí pak přetrvala až do ranného novověku a v některých asijských zemích se používala téměř až dodnes.

Obr. 2 – Rytíř kompletně oděný do kroužkové zbroje, jediná plátová část odění je přilba

Technologie výroby kroužkových zbrojí

Kroužková zbroje je tvořena pletivem ze vzájemně zřetězených kovových kroužku, v naprosté většině železných. V prvopočátcích se zbroje zřejmě nenýtovaly, od počátku našeho letopočtu až do konce používání tohoto typu odění byly kroužky tvořící zbroj nýtovány pro dosažení maximální pevnosti. O těchto zbrojích budou následující řádky. Většina zbrojí byla tvořena kombinací nýtovaných a solidních, bezešvých či plných, kroužků. Vždy čtyři solidní kroužky byly spojeny jedním nýtovaným, výsledné pletivo je vidět na obr. 3. Ve vrcholném a pozdním středověku pak převládly zbroje čistě z nýtovaných kroužků. Tento nejčastěji používaný systém se dá popsat jako 1:4. Ve starověku a v novější době ojediněle v Asii se používaly i raritní systémy 1:6 či 1:8, kdy jeden nýtovaný kroužek procházel šesti či osmi dalšími kroužky. Takto vytvořené pletivo bylo hustší, pevnější, ale taky přiměřeně těžší.

Obr. 3 – Obrázek kroužkového pletiva tvořeného střídavě solidními a nýtovanými kroužky.

Každá zbroj byla tvořena řádově desetitisíci kroužky, průměrný hauberk neboli po česku kroužková košile byla tvořena 20 000 – 30 000 kroužky podle velikosti kroužků a délky zbroje. Základem každé brnířiny bylo vyrobení dostatečného množství kroužků a to jednak otevřených pro nýtování a jednak solidních spojovaných prvně zmíněnými.

Obr. 4 – Dílna pozdněstředověkého brníře. Řemeslník pracuje se speciálními kleštěmi, více viz text.

Nýtované kroužky

Základem pro výrobu těchto kroužků byl drát kruhového průřezu vyrobený na průvlaku, který byl znám od starověku a používá se dodnes. Drát vytažený do patřičné tloušťky se pak namotal na tyč, čímž vznikla spirála, a tato spirála byla nasekána zešikma, takže vznikly kroužky se šikmými, překrývajícími se konci. Tyto konce pak byly pomocí speciálního nářadí zploštěny, proseknuty malým dlátkem a vzniklými dírkami byl protažen malý nýtek, který spojil oba konce. Jednotlivé kroky byly prováděny pomocí speciálních nástrojů, kleští. Archeologicky se je nepodařilo zachytit, dobře jsou však vidět v rukou řemeslníků, brnířů, na obr. 1 a 4. Vše je v současnosti experimentálně vyzkoušeno a ověřeno (Jouttijärvi , Vike 2000, Bóža, Wothan, Bobr)

Obr. 5 – Fotografie technologie výroby nýtovaného kroužku ( Vike 2000)

Průřez drátu pro nýtovaný kroužek byl až do vrcholného středověku vždy kruhový či lehce oválný, teprve v pozdním středověku se častěji používaly dodatečně zploštělé nýtované kroužky. Zploštělé konce jsou zašpičatělé a stočené lehce dovnitř kroužku a směr jejich překrytí je proti směru hodinových ručiček, což vyplývá z techniky sekání kroužku z prvotní spirály. Hlavičky nýtů jsou vždy stejně veliké, polokulovité, hladké, bez plošek či rýh, což svědčí pro použití speciálních nástrojů. Hlavičky nýtů mohou být z obou stran kroužku, často však jsou polokulovité hlavičky jen z jedné strany a to téměř vždy ze strany vnější ( Jouttijärvi).

Solidní kroužky

Naše znalosti o technologii výroby těchto kroužků jsou poněkud rozporuplné. Někteří autoři prosazují myšlenku kovářského svaření kroužků z taženého drátu (Smith 1959/60, Lang, Craddock, Hook 1992). Nestudoval jsem tyto práce, obecně se ale má za to, že jejich výsledky nejsou zcela relevantní (Jouttijärvi , Vike 2000). Našel jsem pouze jednu experimentální práci zabývající se tímto probléme, viz diskuze

Mnohem pravděpodobnější a na mnoha příkladech doložená je metoda ražených či sekaných kroužků ( Jouttijärvi , Vike 2000). Na mnoha antických i raněstředověkých zbrojích byla metalograficky prokázána technologie vyseknutí solidních kroužků z tenkého plátku kovu – plechu. Technika vysekávání kroužků z plechu pomocí raznic je známa odedávna, resp. takovéto raznice byly opakovaně nalezeny. Vyseknutí pomocí raznic dvou velikostí ve dvou krocích je pravděpodobnější než vyseknutí jedním nástrojem, jak je prováděno v současnosti, viz obr. 6. Takto vytvořené kroužky bylo nutné zbavit otřepů obroušením. Obrázek broušení kroužků, navlečených na speciálním nástroji, protahovaných skrze pravděpodobně dřevěný blok s brousicí pastou je vidět na obr. 7. Takto zpodobnil řemeslníka neznámý autor německého manuskriptu z 15. st.

Obr. 6 – Schéma vysekávání solidních kroužků z plechu. Vlevo současná metoda vyseknutí jedním nástrojem, vpravo vyseknutí dvěma dutými raznicemi ve dvou krocích.

Obr. 7 – Obrušování vyseknutých kroužků (Hausbuch der Mendelschen Zölfbrüderstiftung, počátek 15. st., Treue 1965)

Metalografický průkaz této technologie je prováděn pomocí analýzy výskytu drobných částeček strusky vyskytující se v kovaném železe. Tato struska je u nýtovaných kroužků v proužcích vedoucích rovnoběžně s osou drátu taženého přes průvlak. U sekaných kroužků ale směr strusky nerespektuje kroužek a naopak jej v určitých místech kříží. Lépe je to názorné z obr. 8. Stejně tak v příčném řezu je jasný rozdíl. Tažený drát nýtovaných kroužků je kruhový či oválný s koncentrickým uspořádáním inkluzí strusky. Sekané kroužky mají viditelné vrstvy struskových inkluzí , které jsou vodorovné a deformované seknutím do půlkruhu. Spodní plocha kroužku je plochá, v řadě případů více či méně konkávní. I po obroušení kroužků, kdy vnější tvar je značně zakulacený zůstává tato deformace zachována. Opět je to lépe vidět na obr. 8.

Obr. 8 – Schéma metalografických známek typických pro nýtované a sekané kroužky

Střih kroužkových zbrojí

Vzhledem k tomu, že kroužkové zbroje se většinou dochovaly pouze ve fragmentech, nebo ve rzí spečené hroudě kroužkového pletiva je analýza střihu zbroje ještě obtížnější než analýza jednotlivých kroužků. Pouze ve zkratce se pokusím o shrnutí názorů. Nejrannější zbroje z keltské či germánské předřímské evropy byly delší, cca po kolena, s nebo bez rukávů s typickým zesilovacím pláštíkem. V římském období se zbroje zkracovaly na délku do poloviny stehen i míň, při zachování pláštíku. V pozdním římě se ztrácel pláštík, typickými se staly krátké rukávy a zbroj se v podstatě přiblížila střihu „klasické kroužkovky“. Pro období 6. - 10.st. je minimum dokladů, zdá se však, že délka zbroje byla spíše kratší – 60-70cm, čili pouze po stehna, trval krátký rukáv a většina zbrojí byla bez ochrany krku. Pro období 11. - 13. st. není nálezů o mnoho více, ikonograficky je však jednoznačně doloženo prodlužování zbrojí, prodlužování rukávů a přechod ke kompletům.

Katalog nálezů

V této části jsem shrnul nálezy kroužkových zbrojí, které byly podrobněji popsané a analyzované. Optimální je rentgenová a metalografická analýza, ale důkladná prohlídka a popis je většinou dostačující alespoň k rozhodnutí o způsobu konstrukce a velikosti kroužků. Snažil jsem se podchytit hlavně zbroje z raného středověku, v tomto případě mám na mysli období 6. - 13.st., v rámci podchycení určitých trendů ve vývoji zbrojí jsem však zařadil i některé dobře dokumentované zbroje ze staršího i mladšího období. Řazení nálezů je chronologické.

 

Hedegaard
Místo nálezu	Hedegaard, střední Jutsko, Dánsko
Datace	předřímské období
Popis nálezu	není k dispozici
Popis kroužků	Charakter kroužkového pletiva – kombinované se střídajícími se řadami nýtovaných a solidních kroužků
Průměr kroužku	5mm
Tloušťka drátu	0,95
Poznámka	chemickou analýzou strusky obsažené v železe byl určen region, kde byla zbroj pravděpodobně vyrobena – jedná se o severní Německo nebo západní Jutsko (Dánsko). Zajímavé je, že se jedná o území v té době obydlená germánskými kmeny. Úroveň řemesel u předřímských germánů byla patrně vyšší, než si myslíme dnes.
Zdroj	Jouttijärvi

 

Folly Lane, Verulamium
Místo nálezu	Folly Lane, Anglie
Datace	0 – 50 n.l.
Popis nálezu	Nález velmi dobře dochované kompletní zbroje z žárového pohřbu, zřejmě šlo o delší košili bez zesilovacího pláštíku. Zbroj byla nalezena v jedné hroudě spojené rzí. Velikost tohoto útvaru byla 330x247x145mm a váha 10,2kg.
Popis kroužků	Charakter kroužkového pletiva - kombinované se střídajícími se řadami nýtovaných a solidních kroužků
Průměr kroužku	nýtované kroužky 6,8-7,1mm, solidní kroužky 8mm
Tloušťka drátu	nýtované kroužky 1,5-1,6mm, solidní kroužky 1,1mm
Zdroj	Gilmour

Obr. 9 – Folly Lane, fotografie kroužkové zbroje zmuchlané do rzí spečené hroudy

 

Fluitenberg
Místo nálezu	Mohyla nedaleko Fluitenbergu, Nizozemí
Datace	0 – 50 n.l.
Popis nálezu	Řada fragmentů relativně dobře dochované kroužkové zbroje, celková dochovaná zbroj má plochu asi 70-75cm2. Na jednom z největších fragmentů je upevněna železná přezka délce 4cm lehce srdčitého tvaru
Popis kroužků	Charakter kroužkového pletiva - kombinované se střídajícími se řadami nýtovaných a solidních kroužků. Nýtované kroužky jsou o něco větší.
Průměr kroužku	nýtované kroužky 7mm, solidní kroužky 5-6mm
Tloušťka drátu	není k dispozici
Zdroj	van der Sanden WAB, 1993

 

Baldock
Místo nálezu	Baldock, Herts, Anglie
Datace	20-35 n.l.
Popis nálezu	není k dispozici
Popis kroužků	Charakter kroužkového pletiva - kombinované se střídajícími se řadami nýtovaných a solidních kroužků
Průměr kroužku	4,8-5mm
Tloušťka drátu	1,2-1,3mm, zhruba kruhový průřez
Zdroj	Gilmour

 

Lexden
Místo nálezu	Lexden, Essex, Anglie
Datace	15-20 př.n.l.
Popis nálezu	není k dispozici
Popis kroužků	Charakter kroužkového pletiva - kombinované se střídajícími se řadami nýtovaných a solidních kroužků
Průměr kroužku	5,5-5,8mm
Tloušťka drátu	1,4-1,6mm, zhruba kruhový průřez
Zdroj                           Foster 1986, in Gilmour

 

Vimose
Místo nálezu	Vimose, Funen, Dánsko
Datace	vrcholněřímské období
Popis nálezu	Části několika zbrojí nalezené v bažinách
Popis kroužků	Charakter kroužkového pletiva - kombinované se střídajícími se řadami nýtovaných a solidních kroužků
Průměr kroužku	10,5mm
Tloušťka drátu	1,5mm
Zdroj	Engelhardt 1869, Jouttijärvi

 

Thorsbjerg
Místo nálezu	Thorsbjerg, jižní Jutsko, Dánsko
Datace	3.st. n.l.
Popis nálezu	Části 5-6 zbrojí nalezené v bažinách
Popis kroužků	Charakter kroužkového pletiva - kombinované se střídajícími se řadami nýtovaných a solidních kroužků
Průměr kroužku	12,5mm
Tloušťka drátu	1,7mm
Zdroj	Engelhardt 1863, Jouttijärvi

 

Brokaer
Místo nálezu	Brokaer, západní Jutsko, Dánsko
Datace	Pozdněřímské období
Popis nálezu	není k dispozici
Popis kroužků	Charakter kroužkového pletiva - kombinované se střídajícími se řadami nýtovaných a solidních kroužků
Průměr kroužku	7,2mm
Tloušťka drátu	1mm
Zdroj	Jouttijärvi

 

Gammertingen
Místo nálezu	Gammertingen, Baden-Würtemberg, Německo
	Zbytky kompletní zbroje, dochovaly se velké kusy přední části
Datace	6. st.
Popis nálezu	Zbroj ležela rozprostřena na štítu, viz obr. 10.  Délka 98cm, šířka 63cm, rukávy 7cm. Hlava byla chráněna „kapucovitým límcem“, doslova kapuzenartige Kragen
Popis kroužků	Charakter kroužkového pletiva - kombinované se střídajícími se řadami nýtovaných a solidních kroužků. Nýtované kroužky jsou větší a masivnější
Průměr kroužku	nýtované kroužky 9,9mm, solidní kroužky 7,1mm
Tloušťka drátu	nýtované kroužky 1,4-1,5mm, solidní kroužky 1,2-1,4mm
Zdroj	Vogt 2006

Obr. 10 – Gammertingen, schéma nálezové situace s přilbou a kroužkovou zbrojí rozprostřenou na štítu

 

Planig 1
Místo nálezu	Planig, Rheinland-Pfalz, Německo
	špatně dochované zbytky kroužkového závěsu přilby typu Baldenheim
Datace	6. st.
Popis nálezu	Kroužkový závěs přilby – obdélník 20x12cm
Popis kroužků	Charakter kroužkového pletiva - kombinované se střídajícími se řadami nýtovaných a solidních kroužků. Nýtované kroužky jsou větší a masivnější
Průměr kroužku	nýtované kroužky cca 10mm, solidní kroužky o něco menší
Tloušťka drátu	není k dispozici
Zdroj	Vogt 2006

 

Planig 2
Místo nálezu	Planig, Rheinland-Pfalz, Německo
	špatně dochované zbytky kroužkové zbroje
Datace	6. st.
Popis nálezu	těžce zkorodovaná spečená hrouda kroužkového pletiva
Popis kroužků	Charakter kroužkového pletiva - kombinované se střídajícími se řadami nýtovaných a solidních kroužků. Nýtované kroužky jsou větší a masivnější
Průměr kroužku	nýtované kroužky cca 14mm, kruhový průřez drátu, solidní kroužky 10mm
Tloušťka drátu	nýtované kroužky 1,2mm, solidní kroužky 1,2-1,4mm
Zdroj	Vogt 2006

 

Vézeronce
Místo nálezu	Vézeronce, dép. Isére, Francie
Datace	6. st.
Popis nálezu	Nález z bažin, dobře dochovaný kroužkový závěs přilby typu Baldenheim
Popis kroužků	Charakter kroužkového pletiva - kombinované se střídajícími se řadami nýtovaných a solidních kroužků. Nýtované kroužky jsou větší a masivnější
Průměr kroužku	nýtované kroužky cca 12mm, kruhový průřez drátu, solidní kroužky 10mm, kroužky mají zhruba čtverhraný průřez – zřejmě byly sekané z plechu
Tloušťka drátu	nýtované kroužky 1,2mm, solidní kroužky 1mm
Zdroj	Vogt, 2006

 

Fragmenty kroužkového pletiva z vendelského období Švédsko
Místo nálezu	10 nálezů mnoha fragmentů kroužkového pletiva většinou z jižního Švédska. Většinou ve velmi špatném stavu
Datace	520 – 750 n.l.
Popis kroužků	Charakter kroužkového pletiva – ve většině případů kroužky s neurčitelným spojením, 1x pravděpodobně celonýtované pletivo, 1x jednoznačně kombinované se střídajícími se řadami nýtovaných a solidních kroužků
Další detaily	viz český překlad práce O'Connor zde.
Zdroj	O'Connor A

 

Sutton Hoo
Místo nálezu	Sutton Hoo, Anglie
Datace	polovina 7. st. n.l.
Popis nálezu	jedna hrouda silně zkorodovaného kroužkového pletiva.
Popis kroužků	Charakter kroužkového pletiva -  kombinované se střídajícími se řadami nýtovaných a solidních kroužků. Zajímavostí jsou nýtky ze slitiny mědi.
Průměr kroužku	kolem 8mm
Tloušťka drátu	????
Poznámka	Při prvním vizuelním zkoumání byla zbroj popsána jako kombinace nýtovaných a zavíraných kroužků, teprve po RTG prozkoumání byly zavírané kroužky identifikovány jako solidní. Zajímavostí jsou nýty z mědi či slitiny mědi.
Zdroj	Bruce-Mitford, 1982

 

Coppergate
Místo nálezu	Coppergate, York, Anglie
Datace	polovina 8. st. n.l.
Popis nálezu	Velmi dobře dochovaný kroužkový závěs přilby.  V současnosti je tvořen 1947 kroužky uspořádaných do 28 vodorovných řad. Nejdelší řada má 81 kroužků. Rozměry barmice jsou při maximálním natažení 470mm v nejširší části, délka je 105mm. Vzhlkedem k šikmé zadní části lícnic se aventail směrem dolů rozšiřuje. Přilbu s barmicí a detail barmice viz obr. 11 a 12
Popis kroužků	Charakter kroužkového pletiva - kombinované se střídajícími se řadami nýtovaných a solidních kroužků.Nýtované i solidní kroužky mají stejný průměr i tloušťku drátu,průřez obou je kruhový. Nýtované kroužky jsou klasické konstrukce se zploštělými překrývajícími se konci tvořícími cca 1,5mm ztluštění. Autoři uvádí, že dírky pro nýty nebyly sekané jako u jiných zbrojí, ale vrtané. Podle nákresu se zdá, že nýtky byly kuželovité bez prominující hlavičky, viz obr. 13. Solidní kroužky byly z drátu o stejném průměru a stejném kruhovém průřezu. Pomocí high intensity micro focus RTG byly na solidních kroužcích nalezeny tmavé příčné linie provázené denznějšími pruhy, které byly interpretovány jako linie sváru. Tento svár byl pak ověřen i metalograficky. Pokusy se svařováním kroužků budou popsány v diskuzi. K ověření shodnosti materiálu použitého na oba typy kroužků bylo provedeno statistické vyhodnocení velikosti kroužků a zejména průměru drátu, které se neukázaly statisticky významně odlišné mezi nýtovanými a solidními kroužky. To svědčí pro vysokou zručnost dávného brníře a buď vysoce standardizovaná výroba drátu nebo použití stejných nástrojů pro výrobu drátu na oba druhy kroužků. Na druhou stranu pro výrobu solidních kroužků bylo použito výrazně čistší, kvalitnější železo, což bylo zřejmé z mikroRTG obrázků, které odhalily inkluze strusky a s nimi související trhliny a deformace kroužků v naprosté většině případů jen v nýtovaných kroužcích. Železo pro oba typy kroužků evidentně pocházelo z různých zdrojů. Vypadá to, že mistr zbrojíř vyráběl na jednom průvlaku drát pro oba typy kroužků ze železa z různých zdrojů, nebo možná nakupoval polotovary o dobře definovaném průměru u více subdodavatelů specializovaných na výrobu drátu pro brníře. Možná zde vidíme výsledek práce několika superspecializovaných řemeslníků, což může změnit naši představu o této temné době.
Průměr kroužku	7,8 – 8,2mm
Tloušťka drátu	0,9 - 1,2mm
Zdroj	Tweedle, 1992

Obr. 11 – Celkový pohled na přilbu z Coppergate s kroužkovým závěsem

Obr. 12 – Detailní pohled na kroužkové pletivo a nákres pletiva

Obr. 13 – Nákres nýtovaného kroužku s kuželovitým nýtkem. Dole je vidět detailní foto nýtovaného kroužku zlomeného v místě nýtu, dobře je vidět kruhový tvar otvoru zavdávající podnět k doměnce o vrtaných otvorech

 

Břeclav Pohansko, osídlení Lesní školka
Místo nálezu	Břeclav Pohansko, vykopávky v poloze Lesní školka
Datace	9. st. n.l.
Popis nálezu	Při výzkumu velkomoravského hradiště Pohansko u Břeclavi v poloze Lesní školka bylo odhaleno několik zahloubených jam nepravidelného půdorysu, které spolu souvisely. Jedná se o jámy č. 103, 107, 108, 113 a114. V těchto jámách byly zachyceny zbytky kovářské činnosti – popel, struska, propálená místa, kovářské nástroje. Na dně těchto jam, zašlapány do země, bylo nalezeno cca 100 železných kroužků z kroužkové zbroje (resp. zbrojí). Pravděpodobně se jednalo o kovářskou dílnu, kde buď vyráběli, nebo opravovali kroužkové zbroje. Většina kroužků byla ve velmi špatném stavu, řada měla část obvodu odkorodovanou. Ve 3 případech bylo nalezeno více než tři navzájem propojených kroužků (největší fragment viz obr. 14). Kompletní soubor všech kroužků nalezených v této lokalitě (vč. kroužků o průměru skoro 4cm evidentně jiného účelu) viz katalog kroužků z této lokality, Macháček, 2007. U většiny se nelze jednoznačně vyjádřit, zda se jedná o solidní či nýtované kroužky vzhledem k těžké korozi či úplnému chybění části kroužku. V některých případech je z obrázků zřejmé, že se jedná o nýtované kroužky, viz obr. 15. V 80. letech byly 3 náhodně vybrané kroužky podrobeny metalografické analýze (Pleiner 2002), jejíž výsledky byly publikovány mnohem později
Popis kroužků	Charakter kroužkového pletiva – pravděpodobně kombinované se střídajícími se řadami nýtovaných a solidních kroužků
Kroužek 690A	kroužek byl vybroušen naplocho, část obvodu chybí, směr inkluzí kopíruje drát tvořící kroužek, kroužek je vyroben z taženého drátu, spojení nejasné.
Kroužek 690B	kroužek byl vybroušen naplocho, na jednom z nedovřených konců je otvor pro nýt – nýtovaný kroužek z drátu
Kroužek 691	broušen napříč, jednoznačně je patrný čtverhranný průřez, ve světle nálezů dalších antických a raněstředověkých zbrojí se patrně jedná o kroužek sekaný z plechu, viz obr. 16.
Zdroj	Macháček 2007, Pleiner 2002

Obr. 14 – Fragment kroužkové zbroje, Břeclav Pohansko, poloha Lesní školka

Obr. 15 – Nýtovaný kroužek, Břeclav, Pohansko, poloha Lesní školka

Obr. 16 – Příčný řez kroužkem se čtverhranným průřezem, Břeclav, Pohansko, poloha Lesní školka

 

Fragmenty kroužkového pletiva z lokality „Garrison“ v Birce
Místo nálezu	Opevnění na vrchu zvané Garrison, Birka, Švédsko
Datace	9. - 10.st.
Popis nálezu	Náhodné nálezy v opevněném areálu ze tří výkopových kampaní. Celkem 100 jednotlivých nálezů, z čehož 38 nálezů obsahovalo 2 - 12 propojených kroužků. 24 nálezů bylo natolik dobře dochováno, že se dala určit jejich konstrukce. Více informací zde, v anglickém shrnutí práce
Popis kroužků	Charakter kroužkového pletiva – ve všech 24 výše zmíněných případech kombinované se střídajícími se řadami nýtovaných a solidních kroužků. Nýtované kroužky jsou klasické konstrukce z kulatého drátu. Solidní kroužky jsou většinou též kruhového průřezu, pouze tři jsou na řezu oválné a tři jsou na řezu „ploché“. Není jasné zda se jedná o sekané kroužky s obroušenými hranami, nebo o kroužky svařované. Pouze jeden solidní kroužek byl podroben metalografické analýze, která prokázala svařovaný spoj
Průměr kroužku	po statistickém zpracování byl nejčastější průměr kroužků kolem 9 a 11mm, viz obr. 10
Tloušťka drátu	tloušťka se pohybovala od 1,2 do 2,3mm, medián byl kolem 1,5 – 1,6mm, větší kroužky byly většinou ze silnějšího drátu, viz obr. 11 a 12
Zdroj	Ehlton 2002-03

Obr. 17 – Graf vnějších průměrů kroužků nalezených v pevnosti v Birce

Obr. 18 – Graf závislosti tloušťky kroužku na vnějšího průměru kroužku. Pro srovnání jsou uvedena data i z kroužkového pletiva z přilby z Copergate a zbroje z Gjermundbu

Obr. 19 – Graf závislosti tloušťky kroužku na vnitřním průměru kroužku. Pro srovnání jsou uvedena data i z kroužkového pletiva z přilby z Copergate a zbroje z Gjermundbu

 

Gjermundbu
Místo nálezu	Gjermundbu, Buskerud, Norsko
Datace	10. st. n.l.
Popis nálezu	Hrobový nález, žárový hrob. Zbroj byla nalezena částečně ilegálně v roce 1943, kdy bylo nalezeno zhruba 85 fragmentů kroužkového pletiva spolu s řadou dalších artefaktů. Mimo jiné dvoubřitý meč a polokulovitá helma s brýlovým krytem obličeje. Dva kroužky jsou dosud pevně spojeny s přilbou a část kroužkového pletiva pravděpodobně patří k přilbě jako barmice. Kroužková zbroj ležela v hrobě několikrát přeložena a v době nálezu byla rzí spečena do jedné hroudy. Některé fragmenty byly relativně dobře dochované. V současnosti jsou větší fragmenty zbroje vystaveny připevněné na průhledné tabuli v museu v Oslo, viz obr. 20. Detailní pohled na jeden z dobře dochovaných fragmentů je na obr. 21, ještě detailnější pohled na kroužkové pletivo pak na levé polovině obr. 3. Pro analýzu byl vybrán malý vzorek dobře dochovaných kroužků, některé byly poškozeny pouze povrchovou korozí, pohled a RTG snímek je na obr. 22.
Popis kroužků	Charakter kroužkového pletiva -  kombinované se střídajícími se řadami nýtovaných a solidních kroužků. Nýtované kroužky jsou z drátu o kruhovém průřezu typické konstrukce se zploštělými konci spojenými nýtem s polokulovitou hladkou hlavou prominující pouze na jedné, přední, straně kroužku. Překrývání nýtovaných konců je typicky counter clockwise. Jeden kroužek byl otevřen v místě spojení. Nýt je zhruba kruhového průřezu, směrem dozadu spíše oválný a širší. Otvor pro nýt není kulatý, spíše hrotitý ovál svědčící pro použití prosekávacího nástroje charakteru dlátka se dvěmi břity. Detailní foto viz obr. 23.  Solidní kroužky jsou stejné velikosti bez zjevného spojení. Již na první pohled je patrný jejich čtyřhraný průřez, viz obr. 24. Solidní kroužky se jeví více nepravidelnými. Zvláště jejich vnitřní obvod je lehce nepravidelný, jakoby se čtyřmi rohy. Autoři studie to vysvětlují opotřebováním kroužků. Při podrobném ohledání jeví tyto známky v menší míře i nýtované kroužky, kde je tato deformace dána spíše deformací celého kroužku, viz obr. 25.
	Při metalografické analýze se ukázalo, že zbroj prošla žárem pohřební hranice a došlo k rekrystalizaci kovu kroužků, což setřelo všechny stopy po eventuelním zpracování za studena. Nicméně i tak byla zjištěna řada poznatků. Drát nýtovaných kroužků je velmi čistý, v podstatě bez příměsí inkluzí strusky. Přítomné částice strusky velmi důsledně sledují osu drátu, což svědčí pro technologii tažení drátu při jeho výrobě. Solidní kroužky obsahují větší množství příměsí, které nerespektují kruhový tvar kroužku a svědčí pro techniku vysekávání z plechu při výrobě těchto kroužků. Váha nýtovaných kroužků z analyzovaného vzorku je v průměru 0,17g, solidních kroužků 0,28g. Vzhledem k tomu, že dochovaný zbytek zbroje váží cca 5,5kg, , tak nalezená zbroj obsahuje 24000 – 25000 kroužků. Je otázka jakou zbroj archeologové vlastně nalezli. Nevíme, jaké množství kroužků bylo zcela zničeno korozí, nicméně odhadnuté množství kroužků je příliš velké na barmici přilby, zároveň však není dost velké pro dostatečně dlouhou zbroj.
Průměr kroužku	nýtované kroužky cca 7,5-8,5mm, solidní kroužky 8-8,4mm
Tloušťka drátu	nýtované kroužky 1,2-1,3mm, solidní kroužky 1,3-1,6mm, detailní rozměření kroužků viz obr. 26
	další detaily možno zhlédnout zde , anglický překlad Vikeho práce
Zdroj	Vike 2000

Obr. 20 – Fragmenty zbroje z Gjermundbu vystavené v muzeu

Obr. 21 – Detailní pohled na dobře dochovaný fragment kroužkového pletiva a RTG snímek tohoto fragmentu

Obr. 22 – Detailní pohled včetně RTG snímku na analyzovaný vzorek zbroje.

Obr. 23 – Detailní pohled na nýtované kroužky. Dobře jsou patrné zploštělé přeložené konce spojené nýtem s polokulovitou hlavou.

Obr. 24 – Detailní pohled na solidní kroužky. Dobře je vidět jejich čtyřhraný průřez

Obr. 25 – Čtyřhraná deformace vnitřní plochy kroužku patrná zejména na solidních kroužcích.

Obr. 26 – Detailní popis kroužků

 

Kroužkové zbroje z území dnešního Ruska a Ukrajiny 9. - 13.st
Místo nálezu	Dnešní Rusko a Ukrajina s maximem v oblasti „Kijevské Rusi“ jižně od Kijeva, viz obr. 27
Datace	8. - 13. st.
Popis nálezu	celkem bylo nalezeno 27 zbrojí nebo jejich částí datovaných do staršího období 9. - 10. st., většinou z kurganů, pohřebních mohyl, družiníků. 85 celých zbrojí nebo jejich fragmentů z mladšího období 11. - 13. st.  bylo nalezeno v celkem 51 archeologických lokalitách stejné oblasti. Největší hustota nálezů byla opět na jihu v kijevské oblasti.  V ruské literatuře se celé toto období označuje jako předmongolské. Blíže viz obr. 28. Část nálezů byla opět z pohřebišť, velká část však byly náhodné nálezy a to zejména ze zničených měst a hradů z konce předmongolského období z doby boje proti útočníkům. Z 32 nalezených kompletních zbrojí bylo 13 z nich vyjmuto ze země vcelku a 8 z nich bylo podrobeno podrobnější analýze. Analýzou dochovaných zbrojí bylo zjištěno, že jejich délka byla průměrně 60-70cm, šířka v pase kolem 50cm a délka rukávů kolem 25cm. Ve většině případů byl u krku pouze malý rozparek, ojediněle byl i stojací límec, jako např.  u zbroje z Rajkoveckovo gorodišče, viz obr. 29. Tyto dvě zbroje byly natolik dobře zachovány, že i po skoro 1000 letech byly poddajné a měkké.
Popis kroužků	Charakter kroužkového pletiva – u 8 zbrojí či jejich fragmentů ze staršího období bylo prokázáno kombinované kroužkové pletivo tvořené střídajícími se řadami nýtovaných a solidních kroužků. Typické byly zploštělé jak solidní, tak i nýtované kroužky, viz obr. 30. Třikrát byly v kroužkovém pletivu zachyceny zbytky lemů z „měděných“ kroužků (všechny z okolí Gnězdova Černigova). I v mladším období do mongolské invaze byla většina analyzovaných zbrojí a jejich fragmentů tvořena střídavými řadami solidních a nýtovaných kroužků. U čtyř zbrojí včetně výše zmíněný rajkoveckých byl o zjištěno celonýtované kroužkové pletivo, nazývané „na gvozď“.  Zbroje pouze z nýtovaných kroužků převládly na Rusi / a zároveň i v celé Evropě/ po roce 1400. Většina zbrojí byla z drátu kruhového průřezu, část kroužků byla plochá a to jak solidní, tak i nýtovaných, viz obr. 30.
Průměr kroužku	pro starší období  7-9mm a 13-14mm /zřejmě průměr vnitřní a vnější/, u zbrojí mladšího období byl průmněr kroužků podobný – 6-8mm a 10-13mm
Tloušťka drátu	pro starší období 1,5-2mm, pro mladší období 0,8-2mm
Zdroj	Кирпичников

Obr. 27 – Mapa nálezů kroužkových zbrojí ve východní Evropě

Obr. 28 – Tabulka nálezů kroužkových zbrojí ve východní Evropě ze starší a mladší fáze předmongolského období

Obr. 29 – Střih dvou kroužkových ubrojí nalezených na Rajkoveckém gorodišči. Obě jsou jako jedna z výjimek celonýtované - „na gvozď“. Rozměry jsou patrné z obrázku. Zbroj 1 obsahuje cca 35 000 kroužků a její váha je 6,15kg. Kroužky mají v průměru 11mm. Pouze lem výstřihu zbroje je tvořen kroužky o průměru 5mm. Límec je pouze naznačen, jak je vidět z obrázku. Zbroj 2  je tvořena 50 000 kroužků o průměru 11mm a váží 5,5kg (menší váha je vysvětlována vyšším stuponěm očištění zbroje). U druhé zbroje je naopak výrazný stojací límec o výšce 10cm. Zadní části obou zbrojí jsou zkráceny evidentně kvůli pohodlnému sezení v sedle.

Obr. 30 – Nákres příkladů kroužků z různých lokalit 9. - 13. st.

 

Svatováclavská zbroj
Místo nálezu	T.č. uložena ve Svatovítské katedrále
Datace	10. st.
Popis nálezu	zbroj se skládá ze dvou kusů - zbroje samotné a pláštíku zajišťujícího ochranu krku a zesilujícího ochranu ramen bojovníka. Celý komplet pochází zřejmě již z počátku 10. století. Starší prameny uvádí, že jde pravděpodobně o export z Orientu nebo Franské říše aj. Někteří badatelé (např. D. Třeštík) dnes usuzují, že technologie výroby kroužkového pletiva mohla být známa už velkomoravským zbrojířům a zbroj sv. Václava by mohla být hypoteticky i tuzemským výrobkem. Zbroj samotná je dlouhá pod kolena bojovníka, má dlouhý, široký, nezužovaný rukáv (ten se mohl uvazovat k zápěstí koženým řemínkem aj. ) a váží kolem 10 kg. Není bez zajímavosti, že je opatřena rozparkem pouze vepředu, vzadu nikoli - v takové zbroji se poměrně obtížně usedá do sedla, protože se v zadní části bude hrnout a tlačit mezi jezdce a zadní rozsochu sedla. Proto mají mladší jezdecké zbroje obvykle rozparky dva - vepředu i v zadu. Dalo by se tedy opatrně usuzovat, že ten kdo nosil tuto zbroj bojoval spíše jako pěšák a rozparek mu měl pouze usnadňovat pohyb, neboť zbroj dosahovala pod kolena. Je to poměrně zvláštní, protože v 10.st. už český kníže nepochybně disponoval silným jízdním oddílem a sám tedy také nejspíš bojoval v sedle.
Pláštík	zesilující ochranu ramen a krku je vyroben stejným postupem, váží přibližně 1 kg a jeho obvod měří 126 cm. Na pravém rameni byl dělený a spínaný zřejmě šněrováním. Límec je spojen s pláštíkem 5 či 6 řadami kroužků ze zlata a stejný počet řad lemuje i okraj límce. Také o pláštíku, jeho původu a původní funkci se vedou spory - je možné, že jeho současná podoba je totiž až mladšího data. Některé teorie považují pláštík za dodatečně upravenou barmici svatováclavské přilby.
Popis kroužků	Charakter kroužkového pletiva -  kombinované kroužkové pletivo tvořené střídajícími se řadami nýtovaných a solidních kroužků, všechny oválného průřezu
Průměr kroužku	Vnější průměr kroužku odhadem 6-7mm
Tloušťka drátu	0,8-1mm
Zdroj	Web Curia Vítkov , „personal communication“

Obr. 31 – Fotografie zbroje svatého Václava. Dobře je vidět lemování pláštíku zlatými kroužky.

Obr. 32 – Celkový pohled na zbroj svatého Václava

 

Kroužková zbroj z Gustav-Lübke Museum Hamm
Místo nálezu	nejasné
Datace	12. st. n.l., z čeho tak usuzují není jasné
Popis nálezu	Těžce korodované kroužkové pletivo zmuchlané do dvou větších kusů spojených rzí. Dalších několik menších fragmentů je zvlášť. Kroužková zbroj byla nalezena při vykopávkách v 60. letech a ležela v depozitáři muzea až do roku 2003, kdy bylo přistoupeno ke konzervaci nálezu. Menší kus váží 8,5kg, jeho rozměry jsou 30x20x16cm. Větší kus váží 11,8kg a rozměry jsou 39x36,5x13cm, viz obr. 33.  Značná část zbroje je těžce zkorodovaná, některé části jsou však relativně dobře dochované s dobře viditelnou strukturou kroužkového pletiva, viz obr. 34.
	Detailní pohled na kroužky je na obr. 35. S ohledem na váhu kroužku cca 0,7g byla celá zbroj při váze 21kg tvořena cca 30 000 kroužky. Při spotřebě 300 kroužků na 100cm2 byla plocha kroužkového pletiva cca 1 – 1,2 m2.
Popis kroužků	Charakter kroužkového pletiva – Nýtované kroužky jsou střídány kroužky bez nýtů, dle popisu s otevřeným spojením, tedy asi zavírané kroužky. Vzhledem k vysoké úrovni brnířského řemesdla v této zlaté době kroužkových zbrojí se spíše jedná o misinterpretaci kroužků bez jasného nýtování jako u zbroje ze Sutton Hoo a jedná se o kombinaci nýtovaných a solidních kroužků.
Průměr kroužku	vnější průměr cca 11mm, vnitřní cca 7mm
Tloušťka drátu	průřez drátu je ploše oválný s rozměry 1,8-2mm x 2-2,4mm
Zdroj	Bach, Schlunk, Böhm

Obr. 33 – Celkový pohled na zbroj

Obr. 34 – Detailní pohled na relativně zachovalou část zbroje

Obr. 35 – Detailní pohled na kroužky – většinou bez patrných známek spojení, na prostředním obrázku je patrný nýtovaný kroužek

 

Sinigaglia
Místo nálezu	Zbroj byla koupena od starobylé rodiny v obci Sinigaglia blízko města Bologna.
Datace	14. st. n.l.
Popis nálezu	kroužková košile, velmi dobře dochovaná beze rzi, délka na stehna, krátký rukáv. Dolní okraj a rukávy jsou zdobeny několika řadami mosazných kroužků tvořících trojúhelníkové ozdobné vykrajování. Zbroj má komplikovaný střih. V pase je zúžena – ze 144 na 130 kroužků a tvoří typický vypasovaný tvar, viz obr.36. Naopak na ramenou je maličko rozšířena. Rukávy se směrem ke konci zužují. Otvor pro hlavu je lemován pěti řadami železných kroužků obkružující tento otvor a na ramenou se připojujících k vlastní zbroj kolmo.
Popis kroužků	Charakter kroužkového pletiva - kombinované se střídajícími se řadami nýtovaných a solidních kroužků
Průměr kroužku	nýtované kroužky železo průměrně 13,72mm, nýtované kroužky mosaz průměrně 15,14mm, solidní kroužky železo průměrně 15,31mm, solidní kroužky mosaz průměrně 16,54mm
Tloušťka drátu	nýtované kroužky železo průměrně 1,5mm, nýtované kroužky mosaz  průměrně 1,6mm, solidní kroužky železo průměrně 2,7mm, solidní kroužky mosaz průměrně 2,2mm
Zdroj	Burgess, 1957

Obr. 36 – Různé pohledy na zbroj ze Sinigaglie, za zmínku stojí vypasovaný střih, zhruba čtvercový otvor pro krk a trojúhelníky zdobící rukávy a dolní okraj

 

Zbroj Rudolfa IV., vévody rakouského
Místo nálezu	neznámé, původně v Hearst Collection, t.č. uloženo v Armouries of the Tower of London. Tradováno jako zbroj vévody Rudolfa IV, vécody Rakouského, ale bez jasných důkazů
Datace	14. st. n.l.
Popis nálezu	Kroužková košile délky po stehna s tříčtvrtečními rukávy. Dodatečně byl přidán límeček, pravděpodobně v 15. st. podle masivního charakteru pletiva. Konce rukávů a spodní okraj je zdobený dvěmi řadami mosazných kroužků. Zbroj je v pase zúžená. Mezi lopatkami je naopak rozšířená pro snadnější pohyb horní části trupu a končetin. Rukávy se směrem ke konci zužují a směrem ke konci jsou z tenčího drátu, ze subtilnějších kroužků a o stejném průměru. Otvor pro krk je lemován 5 řadami kroužků.
Popis kroužků	Charakter kroužkového pletiva - kombinované se střídajícími se řadami nýtovaných a solidních kroužků
Průměr kroužku	nýtované kroužky železo průměrně 12,75mm, solidní kroužky železo průměrně 12,75mm,
Tloušťka drátu	nýtované kroužky železo průměrně 1,21mm, solidní kroužky železo průměrně 1,01mm
Zdroj	Burgess 1958

Obr. 37 – Kroužková zbroj z Hearst collection

 

Kroužková zbroj 1543 Cleveland Museum of Art
Místo nálezu	neznámé, dar Mr. and Mrs. John L. Severance 1916, 1543
Datace	kolem roku 1400 n.l.
Popis nálezu	Velmi dobře dochovaná zbroj délky po kolena s tříčtvrtečními rukávy a předním a zadním rozparkem. Délka 121,3cm, šířka 85,7cm
Popis kroužků	Charakter kroužkového pletiva - kombinované se střídajícími se řadami nýtovaných a solidních kroužků. Při zachování stejného průměru jsou rukávy tvořeny kroužky z tenčího drátu s postupným ztenčováním směrem ke konci. Nejmasivnější kroužky jsou na hrudi, zádech a ramenou. Nýtované a solidní kroužky jsou ze stejného drátu a jsou prakticky nerozeznatelné. Solidní kroužky jsou z lehce tenčího drátu a trošku více zploštělé. Pravděpodobně jsou svařované.
Průměr kroužku	vnitřní průměr kolem 8mm
Tloušťka drátu	kolem 1,6mm, velmi aproximativně
Zdroj	Wisnieski, 1999

Obr. 38 – Zbroj č. 1543 z Cleveland Museum of Art

 

Kroužková zbroj 1817 Cleveland Museum of Art
Místo nálezu	neznámé, dar Mr. and Mrs. John L. Severance 1916, 1817
Datace	kolem roku 1400 n.l.
Popis nálezu	Velmi dobře dochovaná zbroj délky po kotníky s tříčtvrtečními rukávy. Zbroj má rozparek u krku, kupodivu však nikoli jezdecké rozparky navzdory značné délce. Namísto rozparku se zbroj od pasu dolů rovnoměrně rozšiřuje. Výřez pro krk, konce rukávů a dolní okraj je lemován mosaznými kroužky. Rozparek u krku je překryt kroužkovým pletivem zapínaným pravděpodobně nějakými přezkami. Vnější část rukávů je prodloužena a vytváří visící volné konce zlepšující ochranu loktů při malém nárůstu váhy, viz. obr. 39. Délka 128cm, šířka 91,4cm
Popis kroužků	Charakter kroužkového pletiva – pouze nýtované, značně zploštělé, kroužky
Průměr kroužku	vnitřní průměr kolem 8mm
Tloušťka drátu	kolem 1,6mm, velmi aproximativně
Zdroj	Wisnieski, 1999

Obr. 39 – Zbroj 1817 z Cleveland Museum of Art

 

Kroužková zbroj 1120 Cleveland Museum of Art
Místo nálezu	neznámé, dar Mr. and Mrs. John L. Severance 1916, 1120
Datace	kolem roku 1400 - 1450 n.l.
Popis nálezu	Velmi dobře dochovaná zbroj délky po kolena s tříčtvrtečními rukávy a zadním rozparkem. Vpředu je celá zbroj dělená na způsob kabátu. Toto dělení je spojeno sérií přezek a řemínků. Přezky jsou moderní napodobeniny. Rukávy a dolní okraj je lemován dvěma řadami mosazných kroužků. Zbroj je poměrně těsná vzhledem k zapínání a je lehčí než srovnatelné nedělené zbroje . Viz obr. 40
Popis kroužků	Charakter kroužkového pletiva - kombinované se střídajícími se řadami nýtovaných a solidních kroužků. Oba typy kroužků jsou z identického drátu a jsou silně zploštělé s vyloženě čtverhranným řezem, vypadají jako moderní podložky.
Průměr kroužku	vnitřní průměr kolem 8mm
Tloušťka drátu	kolem 1,6mm, velmi aproximativně
Zdroj	Wisnieski, 1999

Obr. 40 – Pohled na zbroj 1120 z Clevelandského muzea

 

Kroužkový límec 1552 Cleveland Museum of Art
Místo nálezu	neznámé, dar Mr. and Mrs. John L. Severance 1916, 1552
Datace	kolem roku 1400 n.l.
Popis nálezu	Límec kryjící krk a ramena, v přední části vybíhající do hrotu spadající na hrudní kost.  Horní i dolní okraje je lemován dvěmi řadami mosazných kroužků. Velmi malé kroužky. Rozměr 61,5 x 25,7cm
Popis kroužků	Charakter kroužkového pletiva – pouze nýtované, mírně zploštělé, kroužky, poslední řada mosazných je solidní
Průměr kroužku	3-5mm, pravděpdobně vnější průměr
Tloušťka drátu	18 – 20  ga
Zdroj	Wisnieski, 1999

Obr. 41 – Límec 1552 z Cleveland Museum of Art

 

Kroužková zbroj C 455 – Verdal, Nord-Trøndelag
Místo nálezu	Verdal, Nord-Trøndelag, Norsko
Datace	Nejasná, nálezové okolnosti jsou nejasné, zbroj je uložena v muzeu ve Verdal od r. 1833. Autor podle „tvaru kroužků“ a „střihu“ zbroje ji datuje do 15. – 16. st.
Popis nálezu	Velmi dobře dochovaná kroužková košile s rukávy do poloviny předloktí a zhruba kruhovým otvorem pro krk. Kroužky jsou dobře dochovány pouze s povrchovou korozí. Délka 85cm, šířka 63cm pod rukávy, šířka s nataženými rukávy cca 1m. Celkový pohled viz obr. 42. Na obrázku je dobře vidět zúžení v pase, „vypasovaný střih“ podobný zbrojím z Haerst collection a Sinigaglia.
Popis kroužků	Charakter kroužkového pletiva - kombinované se střídajícími se řadami nýtovaných a solidních kroužků. Zkoumaný vzorek kroužků viz obr. 43. Nýtované kroužky mají polokulovitou hlavičku pouze na jedné straně a to na straně „vnější“. Metalografickou analýzou inkluzí strusky byla prokázána technologie prosekávání otvoru pro nýt plochým nástrojem se dvěma břity. Drát kroužků byl mírně zploštělý. Solidní kroužky byly sekané z plechu, a to za studena, což bylo prokázáno metalografickou analýzou. Zakulacení hran bylo dle analýzy provedeno broušením. Kroužky byly značně zploštělé s velmi variabilní šířkou, avšak rovnoměrnou tloušťkou, což také odpovídá technologii sekání z plechu.
Průměr kroužku	nýtované kroužky cca 11-12,5mm, solidní kroužky 10,5-12mm
Tloušťka drátu	nýtované kroužky kolem 1,5x0,8mm, solidní kroužky kolem 2x1mm, detailní rozměření kroužků viz obr. 44
	další detaily možno zhlédnout zde, anglický překlad Vikeho práce
Zdroj	Vike, 2000

Obr. 42 – Celkový pohled na zbroj z Verdal

Obr. 43 – Zkoumaný vzorek kroužků ze zbroje z Verdal

Obr. 44 – Detailní rozměření kroužků zbroj z Verdal

 

Kroužková zbroj A2 Wallace Collection
Místo nálezu	Neznámé, t.č. ve sbírkách Wallace Collection
Datace	15. st.
Popis nálezu	kroužková zbroj do poloviny stehen s rukávy po lokty, viz obr. 45. Ramena, oblast hrudi a břicha je tvořena kroužky ze silnějšího drátu, dolní části rukávů a spodní část zbroje je tvořena subtilnějšími kroužky z tenčího drátu. Zbroj měla poměrně komplikovaný střih. Rozšíření rukávů v odstupu a „suknice“ zbroje, rozšíření v zadní části zbroje v oblasti ramen kompenzované zúžením v oblasti hrudní, jak je vidět na obr. 46. Mosazné kroužky stejné velikosti a provedení jako železné jsou použity k výzdobě lemů kolem krku, rukávů a dolního okraje zbroje. V přední části zbroje vlevo od výřezu pro hlavu je umístěn velký mosazný kroužek s nápisem ernart couwein psaným gotickou minuskulí, viz obr. 47. Kroužek je buď litý, nebo je nápis ražený. Pravděpodobně se jedná o jméno výrobce.
Popis kroužků	Charakter kroužkového pletiva – kompletně nýtované kroužkové pletivo, kroužky mají průřez lehce ve tvaru D – vnější plocha je zploštělá, vnitřní více konvexní.
Průměr kroužku	vnitřní průměr 6,63mm +/- 0,75mm, vnější průměr se liší dle použité tloušťky drátu (11,34mm vs 10,17mm)
Tloušťka drátu	silnější cca 1,31, tenčí 0,75mm
Zdroj	Schmid, 2003

Obr. 45 – Celkový pohled na zbroj A2 z Walace Collection

Obr. 46 – Schema střihu zbroje A2 z Walace Collection

Obr. 47 – Detail kroužku s nápisem ze zbroje A2 z Walace Collection

 

 

Zbroj z Westwale
Místo nálezu	Neznámé, t.č. uložen muzeu Tower of London Armouries
Datace	1. polovina 15. st., podle nápisu na zbroji vyrobena Bertholdem z Iserlohn, Severní Porýní, Westfálsko
Popis nálezu	Kroužková zbroj délky do poloviny stehen, rukávy pod lokty, obdélníkový výstřih, zadní část zbroje přechází do cípu, který je protažen štěrbinou v dolním okraji přední části zbroje a tvoří ochranu rozkroku. Dolní okraj zbroje a rukávy jsou lemovány dvěmi řadami kroužků ze slitiny mědi, jednou řadou je lemován i chránič rozkroku a štěrbina na přední části zbroje. Kroužky zbroje jsou prakticky stejně veliké, liší se však průměrem drátu, nejmasivnější kroužky jsou na přední straně hrudníku, subtilnější pak na břiše, zádech a ještě subtilnější v dolní části rukávů a suknice zbroje. Tloušťka drátu se mění postupně, přičemž vnější průměr kroužku se mění minimálně. Zbroj je vypasovaná – zúžená v pase a rozšířená v dolní části, rozšířená je i v místě ramen, rukávy jsou ke konci lehce zúžené. Na zbroji jsou tři velké kroužky ze slitiny mědi s vyraženým nápisem bertolt vor parte a to isrenloen, inciály výrobce a místo výroby, a opakované inciály AM, zřejmě zkratka z Ave Maria s talismanickým, ochranným účelem.
Popis kroužků	Charakter kroužkového pletiva – pouze nýtované kroužky, nýty klínovitého tvaru
Průměr kroužku	1,27 – 1,33mm
Tloušťka drátu	0,08 – 0,13mm
Zdroj	Reid, 1960

 

Obr. 48 – Pohled na zbroj z Westwale, při pohledu zezadu je vidět ochranný cíp protažený mezi nohama a připnutý k přední části zbroje

Obr. 49 – Pohled na roztaženou zbroj s dobře viditelným „vypasováním a cípem zapínaným skrze rozkrok

Obr. 50 – Foto tří kroužků ze slitiny mědi s vyraženými nápisy

Diskuze

V katalogové části je zachycena řada zbrojí. Pokusil jsem se popsat zbroje či jejich fragmenty z období raného středověku, tj. od 6. do 12. st., které byly důkladněji popsány v literatuře. Těchto zbrojí je vzhledem k jiným obdobím relativně málo. K postihnutí určitých trendů a vývoje v této oblasti jsem podchytil i zbroje z předcházejích a následujících období, byť ne tak podrobně jako zbroje raněstředověké. Výběr materiálu je zcela náhodný, jak se mi podařilo s omezenými prostředky a limitovaným časem dohledat dokumentované zbroje. Těch ani mezi vrcholněstředověkými exempláři až tak moc zase není, byť jsou kroužkových zbrojí plná muzea. V tomto ohledu děkuji zejména Bóžovi za poskytnutí řady rad a spousty pramenů, které za ty roky nashromáždil.

V následujících řádcích zkusím nastínit pár poznatků, které mě při hromadění materiálů napadly, zejména ty, které mi připadaly zajímavé, které jsou v rozporu se zažitými představami či s údaji tradovanými v odborné literatuře. U řady věcí se možná pouze jedná o nedostatek mých vědomostí v tomto oboru a budu rád za diskuzi, která se může kolem tohoto tématu vyvinout.

Asi nejzajímavějším faktem vybočujícím z u nás tradovaných představ je charakter kroužkového pletiva. V českých zemích trvá představa, že s koncem antiky končí i zbroje z kombinovaného pletiva tvořeného nýtovanými a solidními kroužky a celý raný středověk se nese výhradně v duchu plně nýtovaných zbrojí. V souladu se závěry řady zahraničních autorů (Burgess, Jouttijärvi, Кирпичников, Vike, O'Connor) i výsledky této práce naznačují, že éra zbrojí z kombinovaného pletiva končí až na přelomu 14. a 15. st., kdy poměrně rychle dochází k přechodu na celonýtované zbroje. Z našeho přehledu jasně vyplývá, že naprostá většina zbrojí z antiky a raného středověku je z kombinovaného pletiva, včetně celého 14. st.. Celonýtovaný fragment z vendelských nálezů ve švédsku je otazný a zavírané kroužky zmiňované u zbroje z Gustav-Lübke Museum Hamm jsou v kontextu doby a všech ostatních zbrojí pochybné. Jediné celonýtované zbroje jsou zmiňované Kirpičnikovem jako velká rarita mezi mnoha desítkami kompletních a řádově větším počtem fragmentů kroužkového pletiva nalezených v Rusku. V tabulce 1 jsou rozepsány jednotlivé nálezy s počtem analyzovaných zbrojí a poměrem celonýtovaných a kombinovaných konstrukcí. V tabulce 2 jsou pak výsledky pro různá období a jednotlivé oblasti.

 

Nález	Datace	Počet analyzovaných vzorků	Charakter pletiva K kombinované, N celonýtované
Hedegaard	1.st. pr.n.l.	1	K
Folly Lane	1. st. n.l.	1	K
Fluitenberg	1. st. n.l.	1	K
Baldock	1. st. n.l.	1	K
Lexden	1. st. n.l.	1	K
Vimose	3. st. n.l.	1	K
Thorsbjerg	3 st. n.l.	1	K
Brokaer	4 st. n.l.	1	K
Gammertingen	6 st. n.l.	1	K
Planig 1	6 st. n.l.	1	K
Planig 2	6 st. n.l.	1	K
Vézeronce	6 st. n.l.	1	K
vendelské období Švédsko	8 st. n.l.	2	1K, 1N
Sutton Hoo	7 st. n.l.	1	K
Coppergate	8 st. n.l.	1	K
Garrison v Birce	9 st. n.l.	24	24 K
Gjermundbu	9 st. n.l.	1	K
Rusko a Ukrajina starší období	10 st. n.l.	8	8 K
Rusko a Ukrajina mladší období	12 st. nl.	32	28K, 4N
Svatováclavská zbroj	10 st. n.l.	1	K
Gustav-Lübke Museum Hamm	12 st. n.l.	1	K
Sinigaglia	14. st. n.l.	1	K
Zbroj Rudolfa IV	14. st. n.l.	1	K
1543 Cleveland	14. st. n.l.	1	K
1817 Cleveland	14. st. n.l.	1	N
1120 Cleveland	15. st. n.l.	1	K
1552 Cleveland	15. st. n.l.	1	N
Verdal	15. st. n.l.	1	K
A2 Wallace Collection	15. st. n.l.	1	N
Westwale	15. st. n.l.	>1	N

Tab. 1 – Přehled analyzovaných vzorků kroužkového pletiva. Do analýzy nejsou zahrnuty kroužky z Břeclavi Pohanska, protože není jednoznačně doložen charakter pletiva.

 

Výsledky	Počet analyzovaných vzorků	Zastoupení celonýtovaného pletiva
Antika	8	0,00%
Evropa za celé období	92	8,28%
Západní a střední Evropa (bez Ruska a Ukrajiny)	52	9,60%
Rusko a Ukrajina	40	10,00%
Raný středověk (6. - 12. st)	75	6,67%
Raný středověk bez Ruska a Ukrajiny	35	2,86%
Vrcholný středověk (13. - 15. st)	9	44,00%
14. století	4	33,33%
15. století	5	66,00%

Tab. 2 – Výsledky analýzy charakteru kroužkového pletiva

Z výsledků vyplývá, že antická kroužková pletiva byla ve všech případech z kombinovaného pletiva. V období raného středověku trvá v podstatě stejná situace, kdy procento celonýtovaných zbrojí nepřesahuje 10%. Tento údaj je ovlivněn zejména údaji z východní Evropy, kde byl celkový počet analyzovaných zbrojí pro mladší období, vzhledem k ne zcela jasným informacím z Kirpičnikova, arbitrárně stanoven jako počet nalezených kompletních zbrojí, což mohlo ovlivnit výsledek statistiky. Celkové zastoupení celonýtovaných zbrojí bylo zřejmě nižší, zastoupení těchto zbrojí pro raný středověk v západní a střední Evropě bylo pouhých 2,86%. V období vrcholného středověku pak zastoupení celonýtovaných zbrojí výrazně stoupá a v 15. století již jasně převažují celonýtované zbroje. Tyto výsledky mohou být samozřejmě ovlivněny kvalitou analýzy jednotlivých vzorků, počtem analyzovaných vzorků (chyba malých čísel) a v neposlední řadě i datací jednotlivých nálezů, ale statisticky vycházejí výsledky natolik významně, že  se těžko dají popřít.

Zajímavou otázkou  je výroba kroužků. O nýtovaných kroužcích byly sepsány stohy literatury a celá technologie byla bohatě experimentálně ověřena, viz úvod. Naopak naprosté minimum zájmu bylo věnováno solidním kroužkům. Nejspíš to vychází  z převažujícího studia pozdněgotických kroužkových zbrojí, kterých se dochovalo nejvíce, a jsou v naprosté většině celonýtované. Ve výše uvedených pracích se samozřejmě většina autorů k solidním kroužkům vyjadřuje, ale celkový přínos není velký. U některých zbrojí byla jednoznačně prokázána technologie sekání solidních kroužků z plechu (Jouttijärvi, Vike 2000) a to pomocí sledování inkluzí strusky a jejich deformace. U solidních kroužků sekaných z plechu tyto inkluze nerespektují tvar kroužku a zachovávají orientaci, kterou získaly při kování polotovaru, plechu, viz obr. 8. Na stejném obrázku můžeme vidět i příčký řez sekaným kroužkem, kde je vidět deformace linií struskových inkluzí a celkový tvar průřezu daný seknutím směrem shora – horní plocha je konkávní, spodní plochá nebo naopak konvexní. Tento tvar je samozřejmě do větší nebo menší míry ovlivněn jednak opotřebováním kroužku a poškozením kroužku korozí, do větší nebo menší míry je však pozměněn, zaoblen, opracováním, obroušením, vyseknutých kroužků. Bez této úpravy by kroužky měly ostré hrany s třepy a zbroj by dřela a ničila oděv pod ní. Dobový obrázek úpravy sekaných kroužků je vidět na obr. 7.

Zatímco výroba sekaných kroužků je alespoň teoreticky dobře dokladovaná (i když jsem nenašel jedinou experimentální práci zabývající se tímto tématem), otázka svařovaných kroužků je stále víceméně otevřená. U některých zbrojí není charakter solidních kroužků popisován, ale u řady nálezů jsou solidní kroužky vyrobené z drátu kruhového, nebo mírně oválného průřezu (Coppergate, Svatováclavská zbroj, většina fragmentů z Birky a čada dalších). O takových kroužcích se většinou plynně hovoří jako o „svařovaných“, ale bez jasného průkazu použití této technologie. Metalografický průkaz svařovaného solidního kroužku je zmiňován u kroužků z Birky, ale bez jakýchkoli podrobností. Snad jediným zdrojem, který se tímto vážně zabývá je práce paní O'Connor, která na barmici přilby z Coppergate pomocí high density RTG a metalografie prokázala velmi pravděpodobné sváry spojující tyto solidní kroužky (O'Connor B). Ve své práci se vážně zabývala jak teoreticky, tak experimentálně, výrobou svařovaných kroužků (O'Connor C). Kovářské svařování drobných kroužků o průměru 10mm z drátu o průměru 1,6mm se ukázalo jako poměrně komplikované a časově náročné. Po vyrobení polotovaru bylo potřeba kroužek zahřát do bílého žáru vhodného ke kovářskému svaření. Bylo potřeba specielních malých kleští, malé výhně a velmi opatrného zahřívání. Drobné kroužky z tenkého drátu se rychle rozžhavily, ale opět velmi rychle chladly. Při příliš velkém zahřátí pak zase snadno shořely, při nedostatečném zahřátí se nepodařilo dosáhnout pevného sváru. Bylo potřeba velmi rychle a přesně zahřát kroužek, položit na kovadlinu a rychle jediným úderem kladiva svařit. Chladná kovadlina příliš rychle kroužky chladila, takže nakonec jako průchozí se ukázal postup – zahřát do bílého žáru, vytáhnout z výhně, podržet těsně nad povrchem kovadliny a jedním úderem malého kladiva svařit, viz obr. 51.

Obr. 51 – Kovářské svařování kroužků v experimentu. Výsledný kroužek má masivní přeložení dané chybnou výrobou polotovarů – kroužky byly sekány kolmo (a) a pak pomocí speciálního přípravku stlačovány aby se konce překryly, zatímco mnohem efektivnější metoda je šikmé sekání kroužků z navinutého drátu, které rovnou produkuje překrytí konců (b), pro větší názornost viz dolní část obrázku.  Svařované solidní kroužky vyráběné pomocí metody b viz obr. 52

Po mnoha pokusech se podařilo dosáhnout kvalitních svárů ve většině pokusů a produkce kroužků byla kolem 25-30/hodinu. Přesto se u řady kroužků nepodařilo dosáhnout sváru. Autoři předpokládají, že u zkušeného kováře po optimalizaci nástrojů a celého pracoviště by se dala produkce zdvojnásobit. Řekl bych, že v oblasti experimentů s výrobou solidních kroužků, sekáním či kovářským svařováním a eventuelním testováním těchto výrobků je doposud volné pole působnosti pro nadšence kolem brnířiny.

Obr. 52 – Finální svařované solidní kroužky sekané šikmo. Pohled shora a zboku. Kroužky jsou už rovnoměrně silné po celém obvodu.

Další zajímavou otázkou je variabilita velikostí kroužků. Tato variabilita může být interindividuální a intraindividuální. V prvním případě se jedná o výskyt různých velikostí kroužků mezi zbrojemi daného období. Analýza tohoto problému je na celou další práci a v tomto přehledu jsme ji neprováděli. Jedno je jisté, a to, že velikost kroužků vždy značně varírovala. Pouhým odhadem se zdá, že v antice byly kroužky většinou malé, kolem 6-8mm. V raném středověku se jejich velikost spíše zvětšovala, analýza fragmentů z Birky ukázala nejčastější velikost kroužků kolem 9mm a pak kolem 12mm. Ve 14. st. Jsou jako typické popisovány relativně velké kroužky kolem 12-14mm, zatímco v pozdním středověku je řada zbrojí tvořena opět velmi malými kroužky.

V druhém případě se jedná o různé velikosti kroužků v rámci jedné zbroje. V antice a raném středověku je většina zbrojí tvořena kroužky o stejném průměru. Výjimku tvoří zbroj z Fluitenbergu z římských dob, kde jsou větší nýtované než solidní kroužky – 7mm vs. 5-6mm. V raném středověku je pak jedna dobře ohraničená skupina zbrojí, kde jsou nýtované kroužky výrazně větší než kroužky solidní – 9 – 14mm vs. 7 – 10mm. Jedná se o kroužkové zbroje a kroužkové barmice přileb typu Baldenheim z germánského prostředí západní Evropy 6. st. Eventuelní souvislosti jsou předmětem diskuze, neboť nálezy jsou z germánského prostředí, ale provenience přileb typu Baldenheim není úplně jasná a spekuluje se o severoitalském, resp. Ostrogótském původu těchto přileb.

V období vrcholného středověku bez vazby na charakter kroužkového pletiva došlo k použití několika různých velikostí, či spíše masivností, kroužků. Zbroj je tvořena kroužky z různě silného drátu, čímž dochází k různým velikostem kroužků. U jednotlivých zbrojí je konstantní buď vnitřní, nebo vnější rozměr, zřejmě dle uvážení brníře. Častěji jsem zachytil shodný vnější rozměr, což má zřejmě výhodu při pletení kroužkového pletiva. Zbroje jsou typicky složeny z kroužků ze silnějšího drátu v místech životně důležitých, na hrudi, ramenech a břiše. Konce rukávů a dolní okraj zbroje byl tvořen ze subtilnějších kroužků ze slabšího drátu.

V pozdním středověku pak byla tato technologie dovedena do dokonalosti s použitím různě velkých kroužků z různě silného drátu a s rúzně velkým překrytím na jednotlivých částech zbroje v rámci snahy o dosažení maximální kvality zbroje, viz obr. 53.

Obr. 53 – Pozdněgotická kroužková kápě z kroužků o různé velikosti a provedení. a – nýtované kroužky těla kápě, b – nýtované kroužky s velkými překrytími v oblast límce, c – drobné kroužky zpevňující okraj límce. Podle O'Connor C.

Asi jediným rozdílem, který se mi podařilo najít mezi východní Evropu, resp. zbrojemi z dnešního Ruska Ukrajiny a střední a západní Evropou jsou ploché kroužky. U části těchto zbrojí byly použity zploštělé  nýtované kroužky, což jinde v Evropě nebylo zachyceno. Le může to souviset i s relativně velmi malým počtem nalezených zbrojí.

Co se týče střihu zbrojí, mnoho nových informací na svět nepřišlo. Jak je dobře patrno z ikonografických pramenů, raněstředověké zbroje byly zřejmě kratší, po stehna, s krátkým rukávem. Nejlépe je střih zbrojí dochován u nálezů z Ruska - jejich délka byla průměrně 60-70cm, šířka v pase kolem 50cm a délka rukávů kolem 25cm. Zajímavým detailem u těchto zbrojí je zkrácení zadního dílu u i tak krátkých zbrojí, zřejmě z důvodu většího pohodlí v sedle a možná hrála roli i cena kroužkového pletiva. Ve většině případů byl u krku pouze malý rozparek. Pouze některé mladší exempláře, jako ty z Rajkoveckého gorodišče, obr. 29, měly nějaký druh stojacího límce. Z tohoto trendu zcela vybočuje zbroj z Gammertingen ze 6. st., viz obr. 10, která dosahovala téměř 1m délky, což je nad kolena, a byla opatřena límcem, nebo dokonce nějakým druhem kapuce.  Jak je vidět na tomto případě, tak vzhledem k malému množství dobře dochovaných a v tomto směru analyzovatelných zbrojí mohou existovat velmi výrazné odchylky od „normy“. Je veliká škoda, že neexistuje (resp. že neznám) novější práci zabývající se ruskými zbrojemi, kterých se našlo ve srovnání se střední a západní Evropou obrovské množství.

Velmi zajímavou informací je fakt, že zdobení kroužkových zbrojí lemy z kroužků z barevných kovů není výsadou vrcholného a pozdního středověku. Zbytky lemů z kroužků z měděné slitiny byly nalezeny u tří zbrojí v souboru ruských zbrojí a svatováclavská zbroj je trošku rozmařile lemována čistým zlatem.

Jedna z prací se také vyjadřuje k původu kroužkových zbrojí. V řadě publikací se řeší původ a šíření těchto zbrojí a nejčastěji se jejich vznik přisuzuje Keltům, od kterých je pak převzali Římané. Někteří autoři prokazují původ z Asie, z blízkého či středního východu, jiní zase váhají, zda kroužkové zbroje převzali Římané od Keltů či naopak. Toto asi nerozhodneme, jeden zajímavý detail však odhalil Jouttijärvi , který analýzou použitého železa a zbroje z 1. st. n.l.  zjistil, že zbroj nalezená v Dánsku byly vyrobena z materiálu vytěženého buď v západním Jutsku, tj. v Dánsku nebo severním Německu. Vzhledem k tomu, že Římané tou dobou neměli o této oblasti ani ponětí, zdá se, že i technologicky podceňovaní Germáni byli v této oblasti na vysoké řemeslné úrovni.

 

Závěr

 

Kroužkové zbroje jsou velmi starým druhem ochranného odění. Přes přece jenom menší zastoupení v období raného středověku byly běžným oděním i v těchto dobách braných jako temné a primitivní. Naprostá většina zbrojí až do 14. století byla tvořena kombinovaným kroužkovým pletivem z nýtovaných a solidních kroužků. Nýtované kroužky byly většinou vyráběny z taženého drátu kruhového průřezu. Použití plochých nýtovaných kroužků ve východní Evropě bylo relativně běžné. Solidní kroužky byly vyráběny sekáním z plechu a pomocí kovářského svařování. Střih zbrojí byl spíše kratší s krátkým rukávem a bez límce, ale existovala řada vyjímek. Jednoznačně jsou doloženy lemy z kroužků z barevných kovů. Výrobu kroužkových zbrojí zvládali už germáni z oblasti dnešního Dánska v prvních desetiletích našeho letopočtu.

 

Literatura

Bach Detlef, Restaurierungsbericht, Konservierung und Untersuchung eines mittelalterlichen Kettenhemdes, online

Böhm Wendelin, Handbuch der Waffenkunde, Seemann Verlag, 1890, Leipzig

Bruce-Mitford Rupert, The Sutton Hoo Ship Burian, British Museum Publications, 1982

Burgess, Martin E., The mail shirt from Sinigaglia, The antiquaries journal, 1957, online

Burgess, Martin E., The mail shirt from the Hearst collection, The antiquaries journal, 1958, online

Ehlton F., Ringväv från Birkas garnison - dokumentation, preparering och analys. Report, 39 pages, Stockholm University 2002-03, online

ENGLEHARDT, C 1863, Thorsbjerg Mosefund. Sønderjyske Mosefund 1. København.

ENGLEHARDT, C 1869, Viemose Fundet. Sønderjyske Mosefund 2. København

Gilmour, BJ, The mail shirt, online

Jouttijärvi Arne, EARLY IRON, The manufacture of chain-mail, Kopenhagen, online

Кирпичников А.Н. - Древнерусское оружие. Том 3. Доспех

Lang, J., Craddock P.T., Hook, D.R. - red. Tweddle, D.1992 The Anglian Helmet from Coppergate- Analytical results (s1017-1026)

Macháček Jiří, Settlement in Lesní školka, Digital catalogue of the archeological soursec, Masaryk University, Czech republic, 2007, online

O'Connor Sonia A. A, Catalogue of Scandinavian mail. In: Tweedle, Dominic, The Anglian Helmet from 16-22 Coppergate, York Archaeological Trust, 1992

O'Connor Sonia A. B, The mail curtain. In: Tweedle, Dominic, The Anglian Helmet from 16-22 Coppergate, York Archaeological Trust, 1992

O'Connor Sonia A. C, Technology and dating of the mail. In: Tweedle, Dominic, The Anglian Helmet from 16-22 Coppergate, York Archaeological Trust, 1992

Pleiner Radomír, Metalografický výzkum velkomoravské kroužkové zbroje z Břeclavi Pohanska, Sborník prací FFBU, Brno, M7, 2002, 77-81, 174-176, online

Reid William, Burgess Martin E., A habergeon of Westwale, The antiquaries journal, numbers I,2 1960, online

Schlunk Andreas, Robert Giersch, Die Ritter, Theiss-Verlag

Schmid Erik D. Link details from articles of mail in the Wallace Collection, in The journal iof the mail research society, July 2003

Smith, Cyril Stanley 1959/60 Methods of Making Chain Mail (14th to 18th Centuries): A Metallographic Note, Technology and Culture, I, 1: Winter 1959/60

Treue, W. (ed.) 1965, Das Hausbuch der Mendelschen Zwölfbrüderstiftung zu Nürnberg . München.

Tweedle, Dominic, The Anglian Helmet from 16-22 Coppergate, York Archaeological Trust, 1992

Van der Sanden WAB, Fragments of lorica hamata from a barrow at Fluitenberg, Netherlands, Journal of Roman military equipment, Studies 4, 1993

Vegard Vike, Brynjevev, metallografisk analyse av brynjemateriale ved Oldsaksamlingen i Oslo, Universitetet i Oslo, Det Historisk-filosofisk fakultet-IAKK, Avdeling for konserveringsstudier

Semesteroppgave, Mai 2000, online online

Vogt Mahand 2006, Spangenhelme, Baldenheim und ver Wandtetypen, Mainz, Verlag des RGZ

Wisnieski Jason, The Cleveland museum of the art, Preliminary analysisi of mail armour, The lyceum Apendix, 1999, online , obr. zde zde

Autor: Sidney
Edited by: wolf