Zbroj vendelského období z hrobu Valsgärde 8

icon.jpg Článek je volným překladem článku Armour of the vendel period, Greta Arwidson, publikovaným v Acta Archeologica, Vol. X, 1939, Kobenhaven.

V roce 1936 byla při průzkumu hrobu č. 8 datovaného do 7. st. na pohřebišti Valsgärde nalezena unikátní, relativně dobře zachovaná zbroj ve skandinávské oblasti zcela nového typu. Je tvořena svislými kovovými pláty spojenými navzájem pomocí kožených řemínků a prof. Ellis H. Minns pro ni zavedl název „stave armour“ (stave je v angličtině „dužina“, plaňka na výrobu sudů). Vzhledem k tomu, že nenacházím vhodný český ekvivalent, zůstanu u tohoto pojmenování.
V tomto článku se autoři pokusili tuto zbroj analyzovat a rekonstruovat. Zkoumání zbroje bylo komplikováno tím, že pláty železa tvořící zbroj byly pomíchány (to je dáno tím, že byly uloženy ve srolovaném stavu v malé dřevěné truhličce). Naštěstí se dochovaly zbytky koženého řemínku spojující jednotlivé pláty, což naopak rekonstrukci usnadnilo.
Zbytky stave armour z hrobu č. 8 obsahovaly zbytky kroužkového pletiva a 21 železných plátů pohromadě se šesti železnými a dvěmi bronzovými přezkami a zbytky kožených řemínků (viz obr. 1 a 2).

 

001_tn.jpg
Obr. 1 Zbroj in situ, skupina plátů I a II

002_tn.jpg
Obr. 2 Zbroj in situ, skupina plátů III

Kroužkové pletivo bylo velmi zkorodováno a zbytky kroužků byly spečeny do dvou dobře odlišitelných nahromadění, která obsahovala kroužky o lehce odlišném průměru. Stejný rozdíl v průměru kroužků byl zjištěn i mezi kroužky souvisejícími se skupinami plátů II a III (viz obr. 3-5).

003_tn.jpg
Obr. 3 Nákres skupiny plátů I in situ
004_tn.jpg
Obr. 4 Nákres skupiny plátů II in situ
005_tn.jpg
Obr. 5 Nákres skupiny plátů III in situ

Železné pláty tvořící zbroj byly na mnoha místech polámány, úlomky naštěstí ležely na svém místě a pláty se daly dobře zrekonstruovat. Pláty patřily do 3 skupin. V každé skupině bylo 7 plátů spojených 3 resp. dvěmi řemínky (viz obr. 3-5).

Skupina I byla tvořena sedmi pláty (III – XI) ležícími v dolní vrstvě (viz obr. 6). Tyto pláty mají různou délku, celkově jsou však kratší než pláty ostatních skupin (viz obr. 6). Od ostatních plátů se také liší výzdobou – na jednom konci mají zvířecí hlavu provedenou v mělkém reliéfu. Na konci každé této hlavy byly nalezeny větší či menší fragmenty dvou železných kroužků provlečených skrze otvor v železném plátu. Opačný konec plátů je více či méně ohnut směrem nahoru. Dva úzké pláty III a IV, které jsou skoro stejně dlouhé jsou po celé délce šikmo rýhované. Ostatní jsou nezdobené.Pláty této skupiny jsou spojeny pouze dvěmi řemínky širokými kolem 15mm. tyto řemínky jsou připevněny ze spodní strany každého plátu pomocí jednoho či dvou nýtů (viz obr. 3). Dolní řada hlaviček bronzových nýtů je dobře vidět na obr. 6, horní řada je o 11 cm výše.

006_tn.jpg
Obr. 6 Pláty skupiny I

Skupina II je tvořena též sedmi pláty (II, XI – XVI), které mají na jednom konci 2-4 otvory pro upevnění náležitého počtu kroužků kroužkového pletiva, jehož větší či menší fragmenty jsou přirezavěny k plátům (viz obr. 7). . Délka plátů kolísá mezi 33 a 34cm. Pláty č. XII, XIII, a XV jsou úzké (1,6-2,5cm) a jsou zdobeny šikmým rýhováním téměř po celé délce. Pláty č. II, XIV a XVI jsou širší (3,5-4,3cm)a jsou zdobeny na okraji vyrytou linkou. Plát č. XI je taktéž zdoben vyrytou linií a navíc jeden jeho dlouhý okraj není rovný, ale tvarovaný (viz obr. 6).
Pláty této skupiny byly spojeny pomocí tří kožených řemínků širokých 12-16mm připevněných nýty na zadní stranu plátů. Každý plát má 5 řad dvou až čtyř polokulovitých hlaviček bronzových nýtů. Krajní řady a prostřední řada nýtů přidržovala řemínky, zbývající dvě byly čistě ozdobné. Vzdálenost mezi řemínky byla 12,5 a 13,5cm a vzdálenost mezi horním řemínkem a horním okrajem plátů byla okolo 4cm.

007_tn.jpg
Obr. 7 Pláty skupiny II a III

Skupina III je opět tvořena sedmi pláty (I, XVII – XXII), které se v řadě aspektů shodují se skupinou II. Liší se v následujících detailech. Jsou o něco delší – délka je okolo 36,7cm, plát XXII 35,5cm, plát I 36cm a kroužky jsou připevněny odlišným způsobem (viz obr. 8). Horní kraj plátů je stočen do trubičky, do které je vyřezána řada hlubokých zářezů, do kterých se vsunou jednotlivé kroužky, které jsou pak protaženy drátem. Plát XXII má stejný tvar jako plát XI, je však zrcadlově obrácen. Užší pláty (XVII, XIX a XXI) sou šikmo rýhované. Směr rýhování se však na plátu XXI a pravděpodobně i XVII pravidelné mění, takže vzniká trojúhelníkový vzor. Spojovací řemínky mají šířku 13 a 18mm a jejich vzdálenost je 13,8 a 12,7cm. Horní řemínek je vzdálen 5 cm od horního okraje plátů.

008_tn.jpg
Obr. 8 Detail připevnění kroužkového pletiva k plátům skupiny II a III

Celkem bylo nalezeno 8 přezek. z toho dvě bronzové (č. 3 a 5), ostatní ze železa. Tři železné přezky (č. 1,4 a7) jsou stejného typu s oválným ringem jehož dolní část je zřetelně vydutá. Další dvě přezky (č. 2 a 6) má plochý ring, zatímco třetí je natolik fragmentární, že její vzhled nelze určit. Uložení přezek jasně ukazuje jejich příslušnost k jednotlivým řemínkům. Bronzové přezky patří ke skupině I, přezky č. 2, 6 a 8 ke skupině II a zbývající přezky ke skupině III.

Dvě větší velmi podobné skupiny plátů zřejmě tvořily levou a pravou část zbroje. během testů prováděných s lepenkovými modely plátů bylo zjištěno vzhledem k jejich délce a šířce, že se hodí jako ochrana přední strany hrudníku. Jsou li umístěny tak jak na obrázku 9 a 10, nijak nebrání pohybu nositele takové zbroje. Takové umístění plátů nicméně vede k rozmístění všech šesti přezek v jedné řadě uprostřed hrudníku, což není příliš praktické.

009_tn.jpg
Obr. 9. Celkový pohled na rekonstrukci zbroje

010_tn.jpg
Obr. 10 Celkový pohled na rekonstrukci zbroje 2

Stejně tak pláty skupiny I se ukázaly jako dobře padnoucí ochrana paže, jestliže nejkratší plát je na přední části paže a a nejdelší zvenčí. Vzhledem k tomu, že vzájemná poloha jednotlivých plátů byla dobře zdokumentována, tato část zbroje může chránit pouze levou paži.

Všechny pláty byly původně přímo upevněny ke kroužkovému pletivu. Autoři při rekonstrukci (viz obr. 9 a 10) dospěli k názoru, že kroužkové pletivo krylo horní část hrudníku a ramena.

Pokus otočit při rekonstrukci obě skupiny plátů tak, aby přezky byly ve výhodnější pozici na boku byl nakonec opuštěn, neboť na přední straně těla se objevil zcela nefunkční otvor mezi okraji tvarovaných krajních plátů a nejkratší plát se dostal dopředu, zatímco nejdelší na bok zbroje, což snižovalo ochranný efekt zbroje a snižovalo pohyblivost.

Třetí možnost je, že dvě skupiny plátů patřily k přední a zadní části zbroje. Tato teorie může být podepřena faktem, že vzdálenost mezi spojovacími řemínky je stejná, nicméně pláty jedné skupiny jsou zhruba o 2,5cm delší než skupiny druhé. Spojovací řemínky tudíž mohly obíhat kolem těla a zbroj byla sepnuta na hrudi i na zádech vždy třemi přezkami. Pláty skupiny III jsou v horní části lehce vyhnuté směrem ven. Vypadá to, že se nejedná o sekundární ohnutí, ale že pláty byly vyhnuty aby netlačily do svalů kolem lopatek. Nalezené díly zbroje by v tomto případě představovaly ochranu pravé poloviny trup a levé paže.

V každém případě z nalezených fragmentů je zřejmé, že jsou velmi opotřebované a poškozené. V řadě míst nejsou jednotlivé součásti zbroje uloženy tak, jak by odpovídalo výše uvedeným tezím. Jak je vidět na obr. 4 a 5, pláty skupiny II a III leží svými horními konci opačnými směry a kroužkové pletivo patřící k jednotlivým skupinám plátů tvoří dvě izolovaná nakupení, takže je velmi pravděpodobné, že obě skupiny plátů byly navzájem zcela oddělené. Fragmenty kroužkového pletiva byly navíc příliš malé na to, aby mohly tvořit celou hrudní a ramenní část zbroje (je to dobře vidět na pokusu o rekonstrukci zbroje bez doplnění chybějících částí – obr. 11.

011_tn.jpg
Obr. 11 rekonstrukce zbroje bez doplnění chybějících částí

Zvyk uložení poškozených a nepotřebných předmětů v hrobech byl již zaznamenán v některých hrobech ve Valsgärde, takže není nic překvapivého na nálezu nekompletní zbroje. Za těchto okolností je nutno zvážit i čtvrtou možnost a to uložení částí několika zbrojí v jednom hrobě. Některé detaily mluví ve prospěch této hypotézy. Je to zejména způsob, jímž je k plátům připevněno kroužkové pletivo, které je ke každé skupině plátů připevněno odlišným způsobem (viz obr. 8). Také toto kroužkové pletivo patřící k jednotlivým skupinám plátů má různou velikost a tloušťku kroužků. Třetí důležitý argument je přítomnost různých tvarů přezek u jednotlivých skupin plátů. Z těchto pozorování se dá říct, že obě skupiny plátů byly vyrobeny zcela nezávisle a patří k různým zbrojím. Jeli tomu tak, vyplývá z toho další důležitý fakt, a to že u stave armour z hrobu Valsgärde 8 se nejedná o unikátní fenomén, ale o nález běžné zbroje vyráběné s různými drobnými variacemi v konstrukčních detailech.

Výsledkem všech výše uvedených možností je zbroj poskytující ochranu přední části trupu a to prostřednictvím vertikálně orientovaných úzkých plátů spojených navzájem třemi koženými řemínky s přezkami umístěnými uprostřed hrudi. Ramena a horní část hrudníku je chráněna kroužkovým pletivem, paže jsou chráněny obdobným systémem plátů jako hrudník. Konstrukce zadní části zbroje je nejistá. Jak je uvedeno výše, jedna část zbroje mohla být ochranou pravé poloviny zad. Druhá možnost je, že záda byla ponechána nechráněná., což je sice nepravděpodobné, ale možné.

Některé detaily nás opravňují předpokládat, že stave armour z hrobu Valsgarde 8 byl pravděpodobně domácí provenience. Zvířecí hlavy zakončující pláty chránící paži jsou velmi typické pro vendelskou kulturu a to samé platí i pro bronzové nýty s polokulovitou hlavičkou. Dalším typickým rysem je kombinace kroužkového pletiva a plátů – u řady vendelských přileb byla nalezena kroužková barmice zavěšená na přilbě (viz obr. 12), přičemž je užit způsob spojení zobrazený na obr. 8a . Dalším zajímavým nálezem je nahrazení kroužkové barmice některých vendelských přileb zavěšenými železnými pláty. Během vendelského období byly pravděpodobně zároveň používány přilby výše uvedených typů, stave armour typu Valsgarde 8 a klasické kroužkové zbroje (fragmenty jedné takové zbroje byly nalezeny v hrobě č. 1 ve Vendel). .

012_tn.jpg
Obr. 12 Přilba z hrobu Valsgarde 8 s kroužkovou barmicí
013_tn.jpg
Obr. 13 Přilba z Valsgarde hrob 5 a Vendel hrob 14 s barmicí ze zavěšených železných plátů

Příčné rýhování, která bylo zachyceno na některých plátech se dá vysledovat i na dalších artefaktech z tohoto období. Podobné rýhování se dá pozorovat na železných nadočnicových obloucích z přilby vendelského typu nalezené v Hogbro na Gotlandu a datované do první pol. 7. st (viz obr. 14)..

014_tn.jpg
Obr. 14 Fragment přilby z Hogbro, Gotland

Podobné rýhování . je vidět i na bronzových plátech tvořících zvon přilby z hrobu Valsgarde 6 (viz obr. 15)

015_tn.jpg
Obr. 15 Přilba z hrobu Valsgarde 6

Komplikovanou otázkou zůstává přítomnost zbytků stave armour v nálezech vendelského období. Zatímco fragmenty kroužkového pletiva jsou jasně rozeznatelné mezi nalezenými artefakty, zlomky železných plátů vytržené z kontextu lze velmi těžko jednoznačně identifikovat jako zbytky stave armour. Nicméně důkladným zkoumáním nálezů z vendelského období byly nalezeny dva případy, kdy se s jistou dávkou pravděpodobnosti může jednat o zbytky stave armour.

První z nich jsou nálezy z těžce poškozeného hrobu č. 10 ve Vendel, kde bylo nalezeno 10 fragmentů železných plátů, z nichž nejtypičtější jsou vidět na obrázku 16. Dohromady s těmito pláty byl nalezen malý kus kroužkového pletiva.

016_tn.jpg
Obr. 16 Vendel, hrob 10, zlomky železných plátů.

V hrobě č. 11 ve Vendel byl nalezen větší kus kroužkového pletiva spolu s několika zlomky železných plátů silných 2mm o různé šířce. jeden z nich je mírně prohnutý se sešikmeným ukončením dolní části (podobně jako fragment z obr. 16) a tři z těchto fragmentů nesou na své zadní straně zbytky napříč položeného řemínku. Některé z těchto železných plátů mají zbytky látky přirezavělé z obou stran. S kroužkovým pletivem jsou rzí spečeny malé zlomky železných plátů, bohužel však bez charakteristických tvarů. Jediný zlomek mající smysluplný tvar je považován za fragment nánosníku.

Snažil jsem se najítv knihovně a na netu něco dalšího k stave armour ale marně.

Pátral jsem po zmínkách o dalších podobných zbrojích a nakonec jsem se propracoval k „splint armour“ – ochrana končetin z úzkých kovových plátů spojených navzájem řemínkem nebo nanýtovaných na podklad. Jednoznačný archeologický nález pro období současné či předcházející vendelskému období jsem nenašel, ale zcela jednoznačné vyobrazení je na obrázku těžkooděnce ze zlatého džbánu z pokladu z Nagy-Szent-Miklos. Tento poklad zlatých nádob pochází z dnešního Rumunska, je datován do 7. st. a připisován Bulharům.

017_tn.jpg
Obr. 17 Ochrana končetin pomocí „splint armour“, poklad z Nagy-Szent-Miklos

Naskýtá se lákavá domněnka, zda se i v případě stave armour z hrobu Valsgarde 8 nejedná o splint armour k ochraně končetin. Taková teorie naráží na několik obtížně řešitelných problémů. Museli bychom předpokládat existenci kroužkových kalhot/nohavic, ke kterým by byly ochrany holení připevněny (vzhledem k délce se pláty skupiny II a III k ničemu jinému nehodí). Stejně tak pláty skupiny 1 by musely být připevněny k rukávu kroužkové zbroje nebo mít napletenu kroužkovou rukavici. Jednotlivé díly jsou značně asymetrické, což mi pro ochranu končetin nepřipadá praktické. Zvlášť výrazné je to u skupiny I (obr. 6 a 7). Spíše bych se přikláněl k interpretaci paní Arwidson.

Autor: Sidney

Kategorie: